5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Jedni mají rádi fakta, druzí souvislosti

Jedni mají rádi fakta, druzí souvislosti

Autor: Šárka Miková | Datum: 9.6.2010 | Vydání: 6/2010

V předchozích dvou číslech časopisu nám autorka poradila, jak nejlépe zacházet s extraverty a introverty. Dnes se dozvíme, jak to zařídit, aby ve škole prospívaly smyslové i intuitivní děti. Důležité je umět se ptát a umět jim zadávat práci v souladu s jejich preferencemi a učebním stylem.

Jedni mají rádi fakta, druzí souvislosti

O přestávce jsem na jednom gymnáziu vyslechla následující rozhovor:

Slávek: „Ta Nováková se snad zbláznila! Představ si, že jsme si měli vybrat jednu historickou událost a napsat, jak ovlivnila dnešní svět a čím je pro nás osobně zajímavá a významná! Vůbec jsem nevěděl, co mám psát!“

Norbert: „To se snad ty učitelky domluvily… po nás chtěla Svobodová, ať si taky vyberem jednu historickou událost. Ale měli jsme napsat, kdy se odehrála a popsat její průběh. Ona si snad myslí, že si budu pamatovat takovéhle detaily!“

Když jsem se studenty hovořila o jejich učebním stylu, dozvěděla jsem se následující:

Slávek: „Ve výuce mi nejvíc vyhovuje, když nám učitel diktuje konkrétní, stručné poznámky a uvádí příklady ze života, z takových poznámek se pak rád učím. Z předmětů mě nejvíce baví ty faktografické, dějepis a zeměpis. Dobře si totiž pamatuju fakta. Jestliže mám o něčem přemýšlet, jsem rád, když se můžu opřít o něco konkrétního, názorného, ne si to jen tak představovat v hlavě, to je pro mě o dost náročnější. V matematice rád řeším rovnice, protože mají jasnou strukturu a postup, velmi dobře si pamatuju číselné údaje, např. druhé a třetí mocniny čísel. Když mám řešit nějakou úlohu, přemýšlím nejdřív, jestli už jsem někdy něco takového řešil, jestli už jsme se to učili a jestli tedy můžu použít nějaký známý postup.“

Norbert: „Vyhovuje mi, když nám učitel vysvětluje téma v souvislostech – nediktuje nám pro zápis postupně jednotlivá fakta, ale nejdřív vysvětlí téma v celku, princip řešení problému nebo širší kontext toho, co se učíme. Podrobnosti ať nám vysvětlí a nadiktuje až potom – díky širšímu úvodu vím, co z jednotlivých faktů je pro mě důležité a co si z nich mám zapsat. A navíc to, co už znám, si mohu do toho celého kontextu zasadit. Ve fyzice se třeba nové vzorce nedokážu jen tak naučit nazpaměť – mnohem snáze je pochopím a zapamatuju si je, když vidím i cestu, jak se k nim dostat z jiných vzorců – proč to tak je, jak se to tam objevilo, zkrátka jak vzorec vznikl.“

Jak přijímáme informace

Slávek a Norbert ve svém učebním stylu akcentovali jeho nejdůležitější složku – způsob příjmu informací – buď prostřednictvím smyslů, nebo intuice.

Smyslově orientovaní lidé důvěřují především tomu, co mohou skutečně vidět, slyšet apod., jsou tedy ukotveni v každodenní fyzické realitě, zajímají se o to, co je běžné a skutečné. Intuitivně orientovaní lidé se v procesu příjmu informací nezaměřují primárně na to, co jim zprostředkovávají jejich smysly, ale na možnosti a významy, které jsou v informacích obsaženy. Zajímají se především o to, co je potenciálně možné a nové.

Každý z nás může používat oba dva způsoby příjmu informací, jeden z nich je nám však bližší, jeho preference je nám dána už při narození. Opačný způsob používáme, když to od nás okolnosti vyžadují – stojí nás to však mnohem více úsilí a výsledek není tak kvalitní, podobně jako když si pravák zlomí ruku a musí nějakou dobu používat ruku levou.

Smyslové děti se ptají na fakta: „Co to je? Jak to funguje? K čemu se to hodí?“ Hračky používají víceméně k jejich původním účelům (traktor je traktor, který jezdí na pole a odváží obilí). Jejich hry jsou reálnější, odrážejí skutečný život. Rády se opírají o minulou zkušenost, takže preferují již vyzkoušené hry se zavedenými pravidly a předvídatelným průběhem. Hrají-li rolové hry, pak vybírají spíš takové postavy, které znají např. z nějaké pohádky, počítačové hry apod., a spíš, než by ve hře „byli něčím“, si hrají „na někoho“.

Intuitivní děti se ptají, jaký význam fakta mají: „Proč je to takhle? Jaký to má význam? S čím to souvisí?“ Hračky si uzpůsobují aktuální potřebě, tomu, jak se hra právě vyvíjí, v jejím průběhu mění pravidla a význam předmětů, což může smyslové typy znejisťovat (z traktoru je rázem vesmírný koráb nebo i začarovaný princ…). Jejich hry jsou více fantazijní, rády vymýšlejí nové bytosti se zvláštními schopnostmi, do kterých se naplno vžívají. Mívají spoustu nápadů, často nezvyklých či originálních. Jsou-li zároveň extravertní a mají potřebu přejít hned do akce, své nápady taky realizují. Introvertně orientované intuitivní děti potřebují před akcí čas na rozmyšlenou. Může jim proto trvat delší dobu, než ze svých nápadů některý vyberou. Někdy se trápí tím, že tyto nápady se ve skutečnosti stejně nikdy nedají realizovat tak, jak by si ony představovaly.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy