5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Ještě moc nerozumím, promiňte... Aneb cizinci v našich školách

Ještě moc nerozumím, promiňte... Aneb cizinci v našich školách

Autor: Petra Vávrová | Datum: 10.9.2013 | Vydání: 7/2013

Už řadu let navštěvují naše školy žáci pocházející z jiného kulturního, vzdělávacího a sociálního prostředí než žáci narození českým rodičům a vyrůstající v České republice. Jak zvládají učit se v jazyce, kterému příliš nerozumějí? Jak navazují kontakty se svými vrstevníky? Řeší náš vzdělávací systém jejich přítomnost ve školách? Odpovědi nejen na tyto otázky se pokusíme nastínit na následujících řádcích.

Ještě moc nerozumím, promiňte... Aneb cizinci v našich školách

V tomto článku vycházíme ze zkušeností odborných pracovnic sdružení META o. s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů, které se dlouhodobě věnuje poradenství pedagogům při začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem do výuky. Většina zkušeností a dalších odborných informací je shrnuta na portále www. inkluzivniskola.cz. Jména dětí jsou pozměněná.

Znáte je?

Je to například Batzorig. Do Česka se přistěhoval z Mongolska, když mu bylo 10 let. Jeho matka si zde našla práci. Začal chodit na základní školu, kde nikoho neznal, a neuměl vůbec česky.

Nebo Daniel. Je z Portugalska. Jeho otec je překladatel a miluje Prahu. Proto se sem s celou rodinou přestěhoval. Daniel začal navštěvovat bez jakékoliv znalosti češtiny devátou třídu základní školy. Rád by šel na gymnázium.

Také Andrea. Ta se narodila v Praze. Její maminka je Češka, otec Američan. Má české občanství. Doma však nikdy česky nemluvili, jejím mateřským jazykem je tedy angličtina. Hned po jejím narození odjeli do USA. Když se ve svých dvanácti letech i s rodiči přestěhovala zpátky do Prahy, začala s češtinou úplně od začátku.

A Tomáš? To je, ač to podle jména nevypadá, Vietnamec. Narodil se v Česku, vietnamským rodičům. Dali mu české jméno. Doma mluví jen vietnamsky. Ve Vietnamu byl jen jednou. Když nastoupil na základní školu, uměl už dobře česky. Občas mu chybí nějaká slova. Když nerozumí domácím úkolům, musí poprosit kamarády. Rodiče nemohou pomoci, česky umějí jen velmi málo.

Týká se to také Sergeje z Ukrajiny, Li z Číny, Marie ze Sýrie a dalších a dalších.

Většinou se o nich mluví jako o dětech (žácích) – cizincích. Podle statistik MŠMT je v současné době v českých základních školách 14 551 žáků, kteří mají status – cizinec. Tedy těch, kteří nejsou občany České republiky. Nejvíce z nich je z Ukrajiny (3422), pak ze Slovenska (3285) a z Vietnamu (2763). Čím dlouhodoběji a intenzivněji se touto tematikou zabýváme a pozorujeme situaci ve školách, tím víc usuzujeme, že z pedagogického hlediska to není úplně nejšťastnější označení.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 7/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy