5000
Kurz jako dárek Rodina a škola jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Kantorovic holomek

Kantorovic holomek

Autor: Jiří Lacman | Datum: 8.10.2015 | Vydání: 8/2015

Kuchař si doma ohřívá párky z konzervy, pokrývači teče do baráku a automechanik jezdí s vrakem na odpis. Zkrátka: Kovářovic kobyla chodí bosa… Jak jsou na tom děti učitelů?

Kantorovic holomek

Léto. Zahradní restaurace. Dospělí popíjejí osvěžující nápoje a jejich dětičky se spokojeně popelí v místním pískovišti. Všechny, až na jedno, které neustále visí na mámě, ač už není žádné batole. Na pískovišti je prý moc narváno, kolem běhá pejsek, kterého se bojí, mami, chci ještě jednoho nanuka, hele, ten plešatej pán je ale tlustej! Poté, co rozhází tácky na pivo a vajgly z popelníku, polije se octem z utopenců, třikrát se rozbrečí a dvakrát kousne mámu do stehna, když se baví s někým jiným než s ním, zrudlá maminka se raději zvedá a v půli hovoru kvapně opouští s ratolestí v náručí restaurant.

Holohlavý pán se ke mně nakloní: „Taky jsme měli doma takového nezvedence. Nejdřív dostal párkrát na zadek. Pak mu manželka napsala dopis s pravidly, jak se má chovat, který musel každý večer před spaním nahlas přečíst. Po měsíci byl v pohodě. Ale nevím, školy nemám, možná jsme nepostupovali správně, manželka je obyčejná prodavačka a já jezdím s autobusem. A copak dělá maminka toho malého syčáka?“ „Je učitelkou na prvním stupni,“ povídám. „Panenko skákavá, to to u ní ve třídě asi musí vypadat!“ „Pozor, je to jedna z nejlepších učitelek, co znám. Dostala dokonce nějakou pedagogickou cenu,“ říkám a v hlavě mi už víří palčivé téma na článek do Rodiny a školy. Večer rozesílám kolegům kantorům e-mail s poněkud drzou anketní otázkou, zda umějí vychovávat vlastní děti.

Ve stopách Rousseaua

Vlídní kolegové se naštěstí nenaštvali. Jejich odpovědi bych nejprve shrnul do několika tezí, na nichž se shodli všichni. Předně: Učitelé nejsou horší, ale ani lepší vychovatelé vlastních dětí než kdokoli jiný. Glejt z pedagogické fakulty, marná sláva, nerovná se patentu na šťastnou rodinu. Nicméně… Občas mají tendenci „vyučovat“ i doma či naopak jsou z dětí v práci tak vyřízení, že už ten úkol s klukem opravdu nejsou s to spočítat.

Dále: Učitelské dítě si v dětském kolektivu s sebou nese určité stigma. Přece jen, není to zrovna nejoblíbenější profese mezi školou povinnými dítky, o společenské prestiži nemluvě. A to ještě raději vynechme nebožátka, co chodí do stejné školy, ne-li dokonce třídy, kde učí jejich rodič. To je pedagogický nonsens, ale někdy to prostě nejde logisticky zařídit jinak.

A konečně: I když učitel selže jako rodič, a to dokonce těžce selže, může své selhání zužitkovat v práci. Zlé jazyky přece tvrdí, že i zakladatel pedagogiky Jean-Jacques Rousseau své vlastní děti odložil do nalezince.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Kores Škola Michael Rozumíme penězům Gymnázium Amazon Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy