5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > MATURITA BEZ MATEMATIKY JE ATRAPA

MATURITA BEZ MATEMATIKY JE ATRAPA

Autor: Barbara Čechová | Datum: 9.2.2007 | Vydání: 2/2007

Setkání s dílem a názory Jiřího Grygara je nesmírně inspirativní. Neuvěřitelně činorodý astrofyzik vládne umem zprostředkovat poznatky vědy široké veřejnosti a přirozeně pro ni své posluchače nadchnout. Pro mnohé jsou hlubokým zážitkem jeho úvahy jako věřícího vědce o vztahu vědy a víry. Co si myslí o výuce přírodních věd na školách?

Jaký je váš názor na výuku exaktních předmětů v současném školství?

Exaktním předmětem je podle mého názoru jedině matematika. Osobně si myslím, že je předmětem nepostradatelným, protože matematika je nejlepším nástrojem pro výcvik v logickém myšlení, bez něhož se neobejde žádný zletilý člověk, ať vykonává jakoukoli profesi. Speciálně považuji za hrubou chybu, že matematika není povinným maturitním předmětem. Maturita bez matematiky je pouhou atrapou maturity a v čím dál tvrdší mezinárodní konkurenci to bude absolventy našich středních škol a speciálně gymnázií i průmyslovek silně znevýhodňovat. V širším smyslu se za exaktní předmět považuje též fyzika, popř. i chemie. Podle mého soudu je ve vyučování těchto předmětů jakási skrytá chyba; jinak si totiž nedovedu vysvětlit, proč se tyto předměty řadí k nejméně oblíbeným mezi valnou většinou studentů. Vědecký pokrok v obou oborech je přece velmi vzrušující příležitostí pro zvídavé mladé lidi, a těch je snad v naší populaci většina.

Kurikulární reforma předřadila jako cíle vzdělávání klíčové kompetence. Opouští se tak důraz na memorování faktů a přehlcování žáků informacemi. Je to podle vás cesta správným směrem?

Zásada, že memorování faktů a přehlcování žáků informacemi, se má podstatně snížit, je určitě správná. Spoustu vědomostí a zejména těch aktuálních, které se dosud ani do učebnic nedostaly, se dá dnes poměrně snadno získat pomocí internetu, a právě to je třeba žáky a studenty učit. Ušetřený čas i intelektuální kapacita se pak dá s prospěchem použít pro nácvik tvůrčího myšlení a samostatného úsudku žáků i studentů. Tato systémová změna klade ovšem mimořádné nároky na všechny učitele a možná, že i řadě studentů či žáků nebude příliš po chuti, dokud nepochopí, že jedině takový styl výuky je připraví pro úspěšnou pracovní dráhu ve XXI. století. Na druhé straně i mechanická paměť se musí u mladých lidí trénovat; těžko si dovedu představit, jak bych se naučil cizí jazyk bez dostatečně rozsáhlé slovní zásoby a jistě je nepraktické, aby student neznal nazpaměť určité penzum základních vědomostí dokonce i v těch exaktních předmětech. Ušetří mu to spoustu času v budoucí praxi.

Co by se podle vás žáci měli ve škole hlavně naučit?

Snad lze odpovědět jednoduchou frází, že by se měli naučit, jak se mají učit. Internet je dobrý sluha, ale zlý pán a většina údajů na internetu je naprostý brak. I těch několik procent solidních vědomostí však většinou postačí; zájemce ale musí dobře vědět, které informační zdroje na internetu patří k těm spolehlivým, a to je docela kumšt poznat.

Žáci by však měli získat i praktické občanské návyky, tj. jak vyplňovat různé formuláře, jak vystupovat ve styku s nadřízenými, podřízenými či kolegy, naučit se zásadám společenského styku a etikety, obhajovat své názory v písemné i ústní diskusi, umět vést kolektiv a naopak podřídit se vedení někým jiným.

Dále by se žáci měli seznámit se základními morálními zásadami, s důvody pro dodržování zákonů i nepsaných pravidel české i evropské společnosti. Nesmírně cenná je i dobře zdůvodněná ekologická výchova v širších světových souvislostech (globální oteplování, energetická krize, vyčerpání přírodních zdrojů, ochrana živočichů, rostlin i samotné krajiny atd.).

Co by se podle vás měli naučit z přírodních věd?

To je na delší povídání, ale v zásadě bych byl nejradši, kdyby si každý žák či student odnesl ze školy ponětí o propojení fyziky, chemie a biologie při zkoumání materiálního světa za pomoci matematických vztahů a postupů. Kdyby pro to byli vhodní kantoři, tak by se mohl zavést integrovaný předmět „přírodní filozofie“, kde by se provázání jednotlivých přírodovědeckých oborů a matematiky názorně vyjevilo.

Přírodní vědy stále bojují s nedostatkem kvalitních uchazečů. Čím myslíte, že to je způsobeno?

Je to začarovaný kruh. Výuka těchto předmětů není dostatečně atraktivní, protože vůbec nehovoří o úžasu ze stále četnějších a důmyslnějších výsledků vědeckého výzkumu. Na budoucí učitele těchto předmětů se na vysoké škole kladou neúměrné požadavky prakticky shodné s těmi, které se požadují po budoucích vědeckých pracovnících, a za nedbává se tak srozumitelnost podání principů vědeckého bádání pro středoškoláky či žáky vyšších tříd základních škol. Mám pocit, že zápornou roli hraje také skutečnost, že povolání středoškolských učitelů exaktních předmětů není přiměřeně honorováno.

Jak můžeme více studenty motivovat pro výuku exaktních předmětů?

Albert Einstein kdysi společně s polským fyzikem Leopoldem Infeldem vydal populárněvědeckou knížku s názvem „Fyzika jako dobrodružství poznání“. Přesně takto je třeba studentům představit nejenom fyziku, ale všechny přírodní vědy a ovšem i matematiku. Na rozdíl od vymyšlených dobrodružství supermanů, hvězdných válečníků a mnohých dalších literárních hrdinů je totiž vědecké dobrodružství skutečné a vskutku velkolepé. Jakmile tuto pravdu studenti pochopí, budou zajisté i ideálně motivováni.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 2/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy