5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Mediální výchova šokem

Mediální výchova šokem

Autor: Jiří Karban | Datum: 5.6.2015 | Vydání: 6/2015

Kdo ovlivňuje výběr a zpracování témat, která se nejčastěji objevují na titulních stránkách novin, časopisů či informačních webů? Správná otázka. Pokud se na vaší škole hlouběji věnujete mediální výchově, neměli byste zmíněný dotaz brát na lehkou váhu. Hledání odpovědi je cestou k zásadnímu vhledu do mechanismů současných médií.

Mediální výchova šokem

Představte si, že jste se ocitli na redakční poradě školního časopisu. Atmosféra je zde tvůrčí. Žáci či studenti navrhují témata a společně o nich diskutují. Když zhruba po půl hodině mají dohodnuto, o čem budou psát, sdělí jim jeden z přizvaných pedagogů něco velmi překvapivého. Zpracování některých témat se odehraje mimo redakci, texty budou dodány na klíč a redaktoři je pouze podepíší. Konkrétně jde o rozhovor s vedením školy (otázky i odpovědi si vymyslí pan ředitel spolu s paní zástupkyní), o reportáž ze školní kuchyně (text napíše manžel jedné paní kuchařky) a o přiblížení nové tělocvičny (článek dodá tiskový mluvčí stavební firmy).

Tonda Blaník lobuje

Co v takové chvíli proběhne hlavami redaktorů školního média? Šok, zmatek, zklamání, znechucení… Netvrdím, že se podobné praktiky ve školách běžně uplatňují. Věřím, že spíše ne. V případě, že by se vám popsanou situaci podařilo nasimulovat – třeba právě při hodině mediální výchovy –, zasvětíte školní redaktory a jejich spolužáky do praktického fungování některých vlivných a hojně sledovaných médií. Jestliže žákům a studentům bude tato látka vysvětlena alespoň zčásti, získají schopnost nahlížet na publikovaná sdělení s větším odstupem. Ostatně smyslem mediální výchovy je kromě jiného i to, aby se mladá generace systematicky učila kritickému myšlení.

Pro účel výuky je možné média zjednodušeně přirovnat k loutkovému divadlu; podstatné totiž je, že vodiči a hybatelé nejsou zpravidla vidět. Existuje tedy něco jako mediální zákulisí. Jak vypadá a co se v něm odehrává, to je pro laickou veřejnost těžko představitelné. Proto buďme rádi za umělecká díla, která se pokoušejí zhmotnit nejasné představy. Příkladem může být třeba Kancelář Blaník, stále oblíbenější sitcom internetové televize (stream.cz). Jeho tvůrci vytvořili postavu Tondy Blaníka, svérázného lobbisty, který zná všechny významné lidi v zemi, má mnoho přátel mezi novináři, pořád někomu telefonuje a významně spoluvytváří důležité informace. V jednotlivých dílech svěžího satirického díla jsou v nadsázce zpracovávány všeobecně známé kauzy. Divák se válí smíchy a zároveň ho může mrazit z toho, že za nitky tahá manipulátor a jeho kamarádi.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy