5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > MLADÝ MINISTR - Ondřej Liška

MLADÝ MINISTR - Ondřej Liška

Autor: Barbara Čechová | Datum: 16.1.2008 | Vydání: 1/2008

Po dlouhém hledání Strana zelených vybrala na post ministra školství mladého poslance ONDŘEJE LIŠKU. Hned na začátku se třicetiletý poslanec setkal se skepticismem od prezidenta Klause, který ho jmenoval kvůli jeho věku „s třesoucíma se rukama“. Stejně tak veřejnost příliš nevěděla, co může od nového ministra očekávat. Co přinese na ministerstvo nového? Pan ministr odpovídal na otázky týkající se jeho priorit, postoje k fondům a reformě a také jeho vztahu ke škole a vzdělávání.

Nejdříve mi dovolte pogratulovat vám k nové funkci. Jaké byly vaše pocity, když se potvrdilo vaše jmenování ministrem?

Děkuji. Cítil jsem a cítím hlavně velkou odpovědnost a taky pokoru s vědomím, jak velký a komplexní takový úkol je a kolik mě a mé spolupracovníky čeká práce, pokud chceme dosáhnout skutečných změn.

Často se říká, že funkce ministra školství za současné situace je tzv. Černým Petrem - velmi nevděčnou pozicí. Proč jste tuto nabídku vzal?

Ten příměr se vztahuje očividně k tomu, že se dnes ve školství nakupila témata, v nichž nejsou k dispozici snadná a mnohdy ani bezbolestná řešení. Důležité ale je, že jsou si dnes víceméně všichni vědomi toho, že změny jsou potřeba, že již není možno otálet. Já jsem funkci přijal proto, že jsem přesvědčen o zásadní důležitosti vzdělání pro to, aby naše společnost uspěla v globálním světě. Podílet se na změnách, které mohou a mají přinést skutečné zlepšení života konkrétních lidí, jejich šancí v životě a tím i celé společnosti, je úkol sice obrovský a odpovědný, ale taky velmi motivující.

Evropské fondy: jde o kvalitu, nikoli kvantitu

Vaší hlavní doménou a úkolem jsou podle prezentace Strany zelených evropské fondy. Jaké je podle vás jejich smysluplné využití? Do čeho by se měly prostředky hlavně investovat?

Fondy nejsou cílem samy o sobě, ale nástrojem k dosažení vyšší kvality... Prostředky by se měly investovat tedy právě tak, aby přinesly novou kvalitu, nikoli tak, abychom je, jak se říká, „projedli“. Fondy budeme moci využívat do roku 2013, maximálně roku 2015. Z toho je zřejmé, že jde o jednorázovou a jedinečnou příležitost. Prostředky by proto měly jít do zvýšení kvality výuky, na reformní změny co do obsahu vzdělávacího procesu a samozřejmě do výzkumu a vývoje.

Z minulého programovacího období máme zkušenost, že vzniklo mnoho projektů, kterých se nezúčastnil potřebný počet lidí a výstupy se nevyužily tolik, kolik by měly. Těžko si představit, jak to dopadne nyní, když částka bude kolem 130 miliard. Má české školství vůbec absorpční kapacitu pro tak vysokou částku, která má nyní přijít?

Absorpční kapacita je jedna věc. Na ni se hledí jako na hlavní ukazatel naší úspěšnosti při čerpání z ESF. Ale neříká nic o kvalitě, kterou by měly tyto prostředky přinášet. Samozřejmě musíme usilovat o maximální využití v maximální výši, ale nesmí se nám z hlavního zřetele ztratit kvalita. MŠMT nyní pracuje na přípravě takového systému čerpání, který z příjemců peněz sejme co nejvíce byrokratickou zátěž a umožní jim soustředit se na kvalitu vlastních projektů. Co podtrhuji, je, že musí jít o kvalitu měřitelnou, ne jen na papíře deklarovanou.

Jaké jsou kromě evropských fondů vaše další priority ve školství?

Především kurikulární reforma, kde bylo příliš formalistické pojetí příčinou nedostatečné podpory pedagogů, omezené nabídky dalšího vzdělávání. Navíc tady chybí strukturovaný dialog mezi ministerstvem a širší veřejností o výhodách reformy. To jsou všechno rezervy, na kterých je potřeba zapracovat. Další kapitolou jsou samozřejmě státní maturity, tam nás čeká obrovský kus práce, dále reforma terciárního vzdělávání včetně modelu financování. Zmínit musím i kulturně-sociální dimenze vzdělávání, podporu menšin apod. Je těžké shrnout to všechno do jedné odpovědi.

Zmínil jste reformu školství. Co v reformě považujte za zásadní?

Určitě ji podporuji a její rys důrazu na klíčové kompetence považuji za zásadní. Zároveň nesdílím obavy některých, že musí nutně dojít ke snížení všeobecného rozhledu. Já vnímám kurikulární reformu především jako liberalizaci metod, nikoli anarchii na výstupu. To znamená, že ty klíčové kompetence - a jsou to mimochodem i ty, ve kterých čeští žáci někdy ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi poněkud pokulhávají - musí bezpodmínečně ovládat všichni. Způsoby, kterými se k nim dojde, však mohou být různé. Jde o to, aby co nejvíce vyhovovaly těm konkrétním žákům a jejich učitelům a měly tím pádem lepší výsledky. Jedná se vlastně nejen o změnu zacílení vzdělávacího systému (to je to přeorientování z faktů a pouček na dovednosti a práci s informacemi), ale i o jeho zefektivnění.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 1/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy