5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Připravujeme nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Nezanášejte si mozek balastem

Nezanášejte si mozek balastem

Autor: Markéta Klempířová | Datum: 7.6.2017 | Vydání: 6/2017

Lidská paměť funguje hierarchicky, ale není úplně jasné, na jakém základě si člověk něco zapamatuje a něco nikoli. Tušíme, že kvalita paměťové stopy je ovlivněna prožitkem. Pokud tedy děti něco učíme a vzbudí to v nich emoci, snáze si to zapamatují. Některé paměťové stopy jsou tak intenzivní, že je nezapomeneme nikdy.

Nezanášejte si mozek balastem

Paměť nás vlastně chrání. Dítě si sedne na horká kamna pouze jednou v životě. Je to pro mozek natolik důležitá informace, že si ji bude pamatovat celý život. Vyjmenovaná slova mezi tak zásadní informace patřit logicky nebudou, takže můžeme vymyslet nějakou vstřícnější emoční situaci.

Strach mozek oslabuje

Na podobných principech dnes fungují například metody kritického čtení a psaní (RWCT), kde v první fázi učení je snahou vzbudit u dětí přirozený zájem, nebo právě emoce. Stejně tak se dá využít metodiky „filozofie pro děti“, kde do tématu významně vstupuje názor dítěte a argumentace, takže paměťové stopy podpoří i hodnotová orientace dítěte.

Připomeňme zároveň, že ne všechny emoce nám budou k zapamatování prospěšné. Pokud bychom měli vyučovací hodinu stavět na strachu (ze selhání, zesměšnění), náš lymbický systém naopak část mozku vypne, respektive rozum bude moci být využit jen omezeně. A smyslem přeci je aktivizovat co nejvíce mozkových spojů, které s tématem nějak souvisí. Ve stresu se nám toho zdaleka tolik nevybaví.

Když se řekne nějaký pojem, aktivizuje se nám v hlavě celá síť spojů. Aby byla co možná největší a propojila různé vědomosti, je vhodné ji aktivizovat pokaždé z trochu jiného úhlu. Mozkový terén můžeme připravit také třeba tím, že na začátku hodiny položíme několik otázek k tématu, třeba formou krátkého neznámkovaného testíku. Tím se nám „rozsvítí“ potřebné spoje, na než pak můžeme snadněji napojovat nové.

Dodatková paměť

„Naučte děti používat svůj mozek,“ říká neurochirurg Vladimír Beneš. Ale pozor na balastní znalosti. Mozek je jimi přetížen a nemá pak kapacitu na kreativitu. Vybírejme si dobře, čím paměť zatížíme.

Mozkové spoje můžeme upevňovat nejrůznějšími technikami. Problém je, že dnes má každý počítač mnohem lepší paměť než my. Profesor Beneš doporučuje tuto externí dodatkovou paměť využívat k tomu, abychom si náš mozek nezanášeli zbytečnostmi, a získali tak prostor k rozvoji mozku. Je pravděpodobné, že balastními znalostmi zaneseme mozek natolik, že tím významně degradujeme skutečný mozkový potenciál. Je pak jako šuplík, přeplněný věcmi až po okraj, ale něco si z něj vybrat nebo v něm srovnat podle nějakého klíče, je dosti obtížné. Pokud veškeré naše neurony musejí mít v daný moment funkci paměťového nosiče, nemají čas na nic jiného.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Kores Rozumíme penězům Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy