5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Open Gate: elitní škola bez elity

Open Gate: elitní škola bez elity

Autor: Kateřina Havránková | Datum: 13.12.2006 | Vydání: 10/2006

O jediném osmiletém gymnáziu v republice, kde děti již od primy bydlí po celý týden na kolejích a domů se vracejí jen na víkendy, se od jeho otevření před rokem a půl popsaly už stohy papíru. Kombinace školného 47 tisíc Kč měsíčně, zakladatelů školy miliardářů manželů Kellnerových, bazénu, koní, povinných školních uniforem a dětí zbohatlíků vzbudila u české veřejnosti respekt a podnítila drby, jež přisoudily Open Gate nálepku školy pro vyvolené. Vypravila jsem se onu domnělou budoucí elitu národa do malé obce Babice u Prahy alespoň na jediný den prohlédnout.

Pokud přijedete do Open Gate posledního října, je to zážitek pro silné povahy. Po chodnících kolem knihovny se povalují postavy, o kterých až po nejbližším ohledání zjistíte, že jsou hadrové. Další paňácové vlají přivázaní na sloupech osvětlení. Dřevo na večerní vatru je u hospodářské budovy nachystáno, nervózně se dolaďuje večerní studentské představení Macbetha, po chodbách ve školní budově je slyšet bučení stáda býků. „To není skot, nýbrž vlk,“ decentně opravuje můj přehmat ředitel jediného českého osmiletého gymnázia kolejního typu, tj. školy s celotýdenním pobytem dětí v areálu školy, Petr Albrecht. Opakovaný rámus, který s několika krátkými přestávkami ohlásí ve školní budově osmou, ho vždy na moment přinutí se odmlčet. „To si pro dnešní den vybraly děti, je přece Halloween,“ se shovívavým úsměvem osvětluje původ tajuplné atmosféry panující v celém areálu Open Gate. Mezitím sesbírá po ředitelně pomůcky pro svou první hodinu a společně sbíháme do pater, ve kterých jsou rozmístěny třídy. Pátrám očima po médii avizovaných abnormálních dětech s notebooky v podpaždí, ničeho takového se ale nedočkám. Děti podnikatelů nenacházím. Spatřuji studenty běžného vzhledu a chování, na kterých je nápadná pouze zelenočernobílá kombinace uniforem. Do Open Gate chodí děti jako každé jiné - nadané právě tak pro studium na gymnáziu, většina z nich ale bez možnosti na nějakém „normálním“ studovat. Šanci dostaly tady. „Asi deset procent dětí platí celé školné 470 tisíc za rok, malou částí se na něm podílí další skupina studentů,“ vypočítává cestou Petr Albrecht. Největší skupina dětí, více než polovina, je z rodin sociálně slabších, pěstounské péče či z dětských domovů. Těm studium financuje Nadace Educa, kterou stejně jako Open Gate založil český miliardářský pár Kellnerových. A právě pro nadané děti bez dostatečně podnětného či z finančně méně zdatného rodinného zázemí byl celý projekt Open Gate vytvořen. „Přijímačky jsou zaměřeny spíše na zjištění studijního potenciálu než na výkon podmíněný sociálním a kulturním prostředím dítěte,“ vysvětluje Petr Albrecht způsob, kterým kluky a děvčata do Open Gate vybírají. Děti dostanou za úkol něco napsat, porozumět textu, klíčový je závěrečný pohovor. Pojmenování elitní škola ředitel odmítá: „Nejsme škola pro extra nadané děti - to jsou přece všechny na gymnáziích. Jsme spíše v opačné situaci: sem chodí děti, které by při přijímačkách na běžné gymnázium vůbec neměly šanci anebo by si nemohly často nákladné dojíždění dovolit,“ dodává Petr Albrecht.

Zapálený Angličan

Osmá se blíží: ruch u šaten, zamilované dvojice na chodbách, závěrečné porady dětí nad nedodělanými úkoly, poslední zavytí vlka a - škola zmlkne. Ředitel mě nechává na lekci angličtiny skupiny sedmi terciánů a kvartánů a odkvapí do své hodiny. Čistá, prostorná třída, vybavena novým, nikoli luxusním nábytkem, děti ospale sledují po ránu obdivuhodně hyperaktivního Brita Petera Sommerse. Pedagog s mohutným nábojem dramatičnosti inscenuje soudní přelíčení, rozděluje role, sám coby soudce vehementně buší pěstí do stolu a nutí studenty mluvit nic než pravdu. Mezitím horečně píše na tabuli slovíčka a donekonečna opakuje výslovnost. „Chci vidět váš jazyk mezi zuby,“ slabikuje s důraznou dikcí anglicky už popáté, když se studentům nedaří vyslovit číslovku „tři“ správným způsobem. Některé z dětí aktivně odpovídají po celou dobu výuky, jiné evidentně nerozumějí. Učitel ty méně zdatné vyzývá k odpovědím, sklání se nad jejich řádky a lámaně česky jim vysvětluje gramatiku. Výkon pedagoga je profesionální a zapálený. Na Open Gate ale normální. Dvaadvacet českých a devět zahraničních učitelů prošlo před svým příchodem do Babic mnohahodinovými pohovory a psychologickými testy. Vybíralo se z více než tří set uchazečů a je to na výuce vidět: inovativní pedagogické metody, střídání samostatné práce dětí ve skupinkách s přednáškami, neustálá komunikace učitelů s žáky a přátelská atmosféra na hony vzdálená od paternalistických manýr mnohých českých učitelů. K tomu přistupují podmínky dané velkorysým zajištěním projektu - individuální přístup daný maximálním počtem šestnácti dětí ve třídě, menší úvazky učitelů a spolupráce s externisty, kteří mají čas na kvalitní přípravu, vybavení tříd audiovizuální technikou, příručkami a slovníky, počítačové učebny umožňující komunikovat dětem s učiteli i rodiči dennodenně e-mailem, od kvinty výuka pěti předmětů v angličtině. Open Gate je splnění tajného snu všech pedagogů, pro které je jejich profese posláním.

Chybí snad jen paličkování

První vyučovací hodina halloweenského dne končí, děti mají pár minut na přesuny do jiných tříd, usedám do lavic sekundy. Pedagog Peter Sokol zde s dětmi vášnivě debatuje nad příčinami pádu Říma, hlasité nesmyslné odpovědi dávají poznat nejvíce nadané žáky, kteří se na sebe snaží strhnout pozornost a jež učitel musí krotit. Nadměrná aktivita nadaných dětí je v Open Gate tlumena nabitým denním režimem: výuka trvá nejčastěji do tří odpoledne a po hodinové přestávce pak studenti povinně navštěvují kroužky a projekty.

Na výběr jich v rámci areálu mají několik desítek - od sportovního vyžití, potápění, dílen, hospodářského dvora s koňmi a dalšími zvířaty po environmentální kroužek, rukodělný ateliér, filmový klub či školní kapelu. „Každý si musí vybrat dva kroužky a jeden projekt,“ vysvětluje sekundán Libor. „Máme je v pondělí, v úterý a ve čtvrtek od čtyř do půl šesté. Ve středu odpoledne můžeme chodit na procházku do Babic nebo máme volno, větší děti mohou klidně až do Prahy, ale vrátit se musejí posledním autobusem o půl desáté,“ ukazuje svou znalost poměrů hoch, který do gymnázia nastoupil před několika málo týdny. V pátek pak většina dětí odjíždí hned po zkráceném vyučování domů. „V Babicích ale není moc co dělat,“ kroutí hlavou spolužačka Pavlína nad obcí s několika desítkami obyvatel, jíž je Open Gate součástí. „Navíc čtvrtka Babičanů je zaměstnaná ve škole. Když si jdu do sámošky pro nanuk, potkám dvě kuchařky a pana ochranku,“ směje se sekundánka místnímu obchodu, kterému se tady familiérně říká „odloučené pracoviště Open Gate“. Krátce vyběhnout do vesnice mohou děti i v polední a odpolední přestávce, to je oproti loňsku novum, které má dát dětem větší pocit svobody. Babičtí si na děti zvykli rychle: jednak s nimi doposud neměli žádný problém, jednak dává sedmihektarový Open Gate místním lidem práci. V pátek je obyvatelům vesnice k dispozici bazén, zváni jsou jako hosté také na školní slavnosti.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 10/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 1 / nových příspěvků: 1

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy