5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Písně pro děti i levharty

Písně pro děti i levharty

Autor: Jan Nejedlý | Datum: 8.10.2014 | Vydání: 8/2014

Obchody s hudebními nosiči přetékají písničkami pro děti. Každý, kdo má samohrajku a trochu kuráže, může dnes vydat CD. Ale děti jsou malé, nikoli hloupé. Hned tak něco za své nevezmou. Když jim však pustíte písně někdejší učitelky Jany Rychterové, záhy zpozorní, začnou se pohupovat do rytmu a přidávají se v refrénech. To se možná stává i u Maxim Turbulenc – jen s tím rozdílem, že tady jde o písně původní a rodiče při nich nemusejí skřípat zuby.

Písně pro děti i levharty

Mnohé z dětských písní Jany Rychterové snesou srovnání s klasikou ve svém žánru. Od songů Svěráka, Skoumala či Vodňanského se liší snad jen tím, že nejsou tak známé. „Hodnotné dílo samo si cestu hledá, našla si ji Babička, najdou si ji i mé Sluky…“ cituje písničkářka s nadsázkou Šimka a Grossmanna. I když ono je to s tou zpěvaččinou popularitou relativní. Na mnoha školách a školkách její písně znají. Autorka totiž se svými pořady poctivě objíždí tuzemské vzdělávací ústavy a různé akce pro děti.

Píp čiki píp

První písničky začala Jana Rychterová skládat, ještě když učila na základní škole v Nové Pace. „Chtěla jsem svým žákům zpříjemnit výuku. Úplně první píseň se jmenovala O babičce ve všech pádech. Také jsem vymýšlela a zhudebňovala příběhy k vyjmenovaným slovům, vzorům podstatných jmen, později i k dopravní výchově.“

Ještě později přibyly songy vyloženě zábavné. Texty, o něž se zpěvačka dělí se sestrou Milenou Jakoubkovou, mají vesměs tradiční náměty: pohádky, sport, škola a samozřejmě zvířátka. Jejím asi největším hitem je Píseň pro levharta, jež vznikla na zakázku pro křest levhartích mláďat v Zoo Dvůr Králové. Možná právě díky této ryčné skladbě, kde „celá parrrta zpívá píseň pro levharrrta“, se vaše dítko naučilo „er“. Zoologickou zahradu pohledem zbloudilé slepice popisuje také další rytmický opus s nezapomenutelným refrénem „Píp čiki píp čiki píp píp píp“.

Písně Jany Rychterové jsou vtipné, zpěvné a v dobrém smyslu chytlavé. Ona sama je nazývá „zpívací písně“, což není pleonasmus čili nadbytečné vyjádření. Jsou určeny pro společné zpívání dětí a dospělých, a proto jsou tak oblíbené u pedagogů. Nevznikly od stolu; vyvíjely se, opakováním se „otřískávaly“ a vybrušovaly. „Když jsem při vystoupení měla pocit, že mi někdo takzvaně krade kruhy,“ říká zpěvačka v narážce na film Obecná škola, „hned jsem věděla, že musím písničku něčím zatraktivnit a vylepšit.“

„Rychterovky“ se vyznačují mimo jiné citlivým využitím dětských sborů. Hudebně si zpočátku vystačily s doprovodem akustické kytary, dnes se nebojí nechat zadunět ani rockovou „elektriku“ nebo zaznít bluesovou melodii. Poznávacím znamením je samozřejmě také zpěvaččin hlas, v němž se ozývá zvláštní nadšení, zápal, odborně řečeno „ajfr“.

Veselý učitel

A jaká byla písničkářka za katedrou? „Moje vedoucí pedagožka na fakultě říkala, že jsem typický optimistický cholerický učitel. Rychlé pohyby, rychlá mluva, nadšený projev, velká motivace. Měla jsem k dětem velmi přátelský přístup.“ Už na vysoké škole si zpěvačka pro svůj nevyléčitelný optimismus vysloužila přezdívku Radovan.

K učitelské profesi ovšem Janu Rychterovou přivedla podle jejích slov osobní negativní zkušenost s povinnou školní docházkou. Chtěla dokázat, že učitel nemusí být „odlidštěná postava“, že to jde i „vesele a lépe“. „Krátkodobě jsem si to dokázala, pak jsem ze školství prchla za muzikou. Ale čerti vědí, co by se mnou udělala praxe po třiceti letech. Ale ne, myslím, že bych byla pořád veselý učitel,“ rekapituluje písničkářka.

Ačkoli dráhu učitele opustila, ve školách často vystupuje se svými pořady. „Ale já vlastně při vystoupení jen slíznu smetanu a pak nechám děti učitelkám, které s nimi zase musí odvést tu každodenní rutinu. Ve škole je to daleko náročnější práce, která vyžaduje systematičnost a trpělivost. Proto se před pedagogickým působením hluboce skláním.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy