5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Potřebujeme víc gymnazistů?

Potřebujeme víc gymnazistů?

Autor: Jana Straková | Datum: 12.6.2006 | Vydání: 6/2006

Sociální demokracie přispěchala v předvolebním období s tématem radikálního zvýšení podílu středoškoláků studujících na gymnáziích. Má tento krok ale opravdu nějaký smysl? Nebo bychom spíše potřebovali změnit cíle a obsahvzdělávání na všech stupních škol?

Český vzdělávací systém je charakteristický tím, že na střední školy nastupuje drtivá většina žáků základních škol (víc než 90 procent), ale že zároveň jen velmi málo studentů středních škol absolvuje vysokou školu (méně než 20procent). Podíl maturantů v ČR je srovnatelný s průměrem zemí OECD (54 procent), dlouhodobě však jsme zemí s nejnižším počtem středoškoláků na gymnáziích a lyceích. Po roce 1989 výrazně vzrostl počet absolventů středních odborných škol (a adekvátně tomu se snížil počet absolventů středních odborných učilišť), podíl gymnazistů však zůstal prakticky nezměněn.

Žákům gymnázií a lyceí se dostává plného všeobecného vzdělání, na středních odborných učilištích tvoří tato složka pouze 30 procent obsahu vzdělání, na středních odborných školách 40 až 60 procent. Mezi vědomostmi a dovednostmi žáků různých typů středních škol tak existují značné rozdíly. Velký problém představuje zejména nedostatečné vzdělání žáků středních odborných učilišť, kteří nezískají dovednosti nezbytné pro mnoho běžných životních i pracovních situací. Značná různorodost středoškolských oborů (absolvovat lze 787 různých oborů!) se odráží ve snaze předat co nejvíc ze všeobecného vzdělání na základních školách, což vede k poznatkové přehuštěnosti a vysoké náročnosti učiva těchto škol. Pochopitelně se pak menší důraz klade na motivaci k dalšímu vzdělávání a rozvoj obecných dovedností nezbytných k dalšímu studiu i k uplatnění na pracovním trhu.

Rané rozdělování žáků do odlišných vzdělávacích proudů (v ČR jsou to na úrovni základních škol ještě školy s rozšířenou výukou a víceletá gymnázia) značně zvyšuje vzdělanostní nerovnosti. Volba vzdělávací dráhy je často daleko víc ovlivněna ambicemi rodičů než schopnostmi dítěte. Sociálně slabší rodiny obvykle volí pro své dítě"jistější"cestu odborného vzdělávání. Když se pak toto dítě rozhodne pro studium na vysoké škole, je silně znevýhodněno. K přijímacím zkouškám na vysoké školy totiž připravují gymnázia své absolventy daleko lépe než střední odborné školy. Mnoho talentů tak ztrácí možnost uplatnit se.

Různorodost středního vzdělání je ve střední Evropě obvyklým jevem. Tento model usnadňuje přechod absolventů ze školy do zaměstnání, zároveň ale má negativní důsledky pro jejich dlouhodobou zaměstnatelnost i pro rozvoj společnosti. Systémy preferující profesně zaměřené vzdělání totiž dosahují nižšího ekonomického růstu než systémy preferující obecné vzdělávací programy. Tento rozdíl se prohlubuje s rozvojem technologií: pracovníci s obecným vzděláním jsou schopnější zvládat nové technologie, zatímco profesně vzdělaní pracovníci jsou produktivnější v dlouhodobě zaběhaných úkonech. Žáci ze škol zaměřených na profesní vzdělávání jsou daleko méně flexibilní, což je velkou nevýhodou, protože se u nás (a v Evropě vůbec) lidé málo stěhují za prací. Proto je dobré vybavit žáky obecnými kompetencemi včetně schopnosti dále se vzdělávat, což jim umožní snadnou rekvalifikaci. Zaměstnavatelé nejsou ochotni investovat do všeobecného vzdělání svých zaměstnanců, jsou však připraveni poskytnout jim vzdělání zaměřené na kompetence profesní.

Český vzdělávací systém by se měl podstatně víc než dosud zaměřit na rozvoj všeobecného vzdělání a obecných kompetencí. Toho ovšem není možné docílit prostým zvýšením podílu gymnazistů, ale pouze zásadní změnou cílů a obsahu vzdělávání na všech stupních škol. Je přitom třeba přesvědčit občany o nutnosti takové změny. V současnosti je totiž veřejnost se vzdělávacím systémem spokojena a nepociťuje potřebu měnit obsah a priority vzdělávání.Rodiče školou povinných dětí se domnívají, že škola dostatečně rozvíjí dovednosti nezbytné pro úspěch v dalším studiu i na trhu práce. Ani poptávka po gymnaziálním studiu není zvlášť vysoká. Na víceletá gymnázia je sice přijato o něco méně než 50 procent uchazečů, v prvním kole přijímacích zkoušek na čtyřletá gymnázia je však úspěšnost stejná jako u středních odborných škol (o něco víc než 70 procent). Mezi lidmi stále přežívá mýtus, že odborné vzdělání zajišťuje vyšší zaměstnatelnost, přestože statistiky opakovaně ukazují opak.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy