5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Povolební guláš ve školství

Povolební guláš ve školství

Autor: Bohumil Kartous | Datum: 11.10.2006 | Vydání: 8/2006

Bylo by jistě velmi ošidné snažit se odpovědět na otázku kurzu českého školství v době, kdy nemáme jistou stabilní vládu. Přesto lze už teď říct, které předpovědi se nenaplní. Rozhodně platí, že žádný z programů politických stran nebude prosazen tak, jak byl před volbami prezentován, protože by ve všech bodech nenašel podporu poslanců při legislativních změnách. Dále je možno konstatovat, že v některých bodech se parlamentní politické síly překvapivě shodují. A právě v nich se dá směr pohybu českého školství přesně určit:

1. Různé názory na řízení škol. ODS by si přála větší míru vlivu zřizovatele školy a dodržení zákonem stanovených práv na autonomní postavení škol, které dnes údajně není naplňováno. ČSSD by se navíc klonila k udržení dosavadního vlivu ministerstva školství, podle některých náznaků by se nebránila jeho posílení. Podle Strany zelených bylo dobrým krokem omezení možnosti odvolat ředitele školy, což ale kritizují jak komunisté, tak lidovci. Jak je vidět, různost pohledů a priorit se tu buď kříží, nebo úrovňově míjí a ani v této oblasti nejsou jasné styčné body.

2. Platy by učitelům růst mohly. ODS a ČSSD deklarují snahu o to, aby platy učitelů nerostly pouze paušálně (v rámci normativů), ale aby vznikl větší prostor pro odměňování dobrých a aktivních učitelů. Stejně se vyjadřují i zástupci ostatních relevantních politických stran, a dá se tedy předpokládat, že v tomto smyslu dojde ke změnám v odměňování pedagogů. V případě průměrného platu učitelů se stále mluví o mytické hranici 130 % všeobecného platového průměru. Všechny strany se také kladně vyjádřily ke spolupráci s odbory, kromě ODS dokonce k velmi intenzivní.

Zajímavý je návrh sociální demokracie, jmenovitě Jiřího Havla, aby k odměňování na základě kvality sloužily výsledky plošného testování, které by bylo centrálně shromažďováno a využíváno také k těmto účelům. Jinými slovy: jde o vytváření žebříčků problém je ale v celkové neporovnatelnosti škol na bázi souhrnných výsledků, případně v tom, že by žebříčky mohly nepříznivě ovlivnit chování škol. „Systém byl nastartován indikativně a bude se v něm pokračovat i pod novou vládou. Problém je naopak v tom, když někdo nestimuluje školu k výkonu, a ona beztrestně za státní peníze vychovává nezaměstnané,“ reaguje na předchozí argument Jiří Havel. Podle hlavního školského experta KDU-ČSL Michaely Šojdrové by měla být na pedagogických fakultách povinná zkouška pedagogické způsobilosti, která zaručí, že na školách budou jen samí dobří učitelé. Těm pak lze platy navýšit plošně.

3. Systém financování škol ve hvězdách. ODS prosazuje financování na základě normativů na žáka podle tabulkově vytvořených nákladů na různé typy vzdělávání (tzv. cena za vzdělávací službu), s přihlédnutím k různosti jednotlivých krajů - s ním počítají i ostatní strany, stejně jako s financováním škol prostřednictvím krajů. Návrh ODS na stanovení ceny vzdělávací služby je ale velmi nekompromisně odmítán a bez něj tak zůstává navržený systém neúplný. Podle proklamací čtyř stran (kromě ČSSD) by také mělo dojít k posílení financování malých škol s možností jejich zachování i při nesplnění kritérií počtu žáků.

Dílčí návrhy: KSČM by chtěla odlišit toky financí přes kraje pro ZŠ a SŠ (kvůli možnosti upřednostňování těch škol, jejichž je kraj přímým zřizovatelem), podle zelených by bylo dobré posílit financování škol odvodem některé daně přímo obcím, které by z těchto odvodů primárně financovaly školství. Lidovci požadují maximální využití peněz grantů EU, které by „nastartovaly určité trendy, které zůstanou zachovány i poté, co další granty v této oblasti nebudou“ (Michaela Šojdrová, UN, 23. 5. 2006).

4. Rámcově vzdělávací programy zřejmě beze změny. A to i přes značně odlišné názory občanských demokratů na to, jak by se měla reforma školství v otázce zavádění RVP uskutečňovat. Podle Waltera Bartoše by školy k přípravě školních vzdělávacích programů neměly být plošně nuceny. Pro školy, které se pro tuto cestu rozhodnou, by stát měl vytvářet podpůrné programy. Podle sociálních demokratů by naopak nemělo docházet v nastartované reformě k žádným podstatným změnám, které by její průběh mohly ovlivnit (tím je zřejmě myšlen záměr ODS). Zelení nekritizují koncepci, ale zejména průběh zavádění reformy do škol - podle nich je současná podoba RVP povrchní a formální. Také jim, stejně jako KSČM, chybí vzorový ŠVP, podle kterého by školy mohly vlastní dokumenty konstruovat. Posílení metodiky při tvorbě ŠVP požaduje i KDU-ČSL. Celkově tedy lze usuzovat, že koncepčně bude reforma pokračovat, avšak možné jsou velké změny při její realizaci.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy