5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Pro reformu školství nehorují učitelé, ani rodiče

Pro reformu školství nehorují učitelé, ani rodiče

Autor: Bohumil Kartous | Datum: 19.5.2006 | Vydání: 5/2006

O správnosti současné školské reformy je přesvědčena jen malá část učitelů a rodiče o nich nemají dostatek informací. Pedagogové neznají názory svých žáků, ač jsou přesvědčeni o opaku, a respekt žáků vůči nim klesá. To jsou některá z varovných zjištění dotazníkového šetření projektu Mapa školy, který realizuje společnost Scio.

Termín 1. září 2007 se blíží a s ním i faktický start školské reformy v praxi. Základní školy a víceletá gymnázia začnou vyučovat v prvních a šestých třídách (respektive v primách) podle školních vzdělávacích programů (ŠVP). V současnosti už na školách běží práce koordinátorů na sestavení vlastního ŠVP, někde už podle něj zkoušejí učit. Jak ale vyplývá ze zjištění projektu Mapy školy, celých 62 procent učitelů základních škol není přesvědčeno o tom,že přechod ke školním vzdělávacím programům je krok správným směrem. Přesně tak zněla otázka, která byla učitelům položena: 14 procent z nich odmítá ŠVP úplně, 30 procent z nich spíše a 18 procent tvrdí, že to nelze posoudit.Pouze 38 procent je přesvědčeno o opaku, ať už plně (11 procent) nebo spíše (27 procent).

Nepřesvědčení učitelé, neinformovaní rodiče

To, že je o správnosti reforem plně přesvědčeno pouze 11 procent pedagogů, není vůbec dobrý výsledek. Je paradoxní, že ministerstvo školství spěchá na reformu a přitom ji odmítá podpořit informační a mediální kampaní nejen mezi učiteli, ale hlavně mezi laickou veřejností. Reforma se má odehrát takřka přes noc, ale ministerstvo školství chce použít pouze tradiční „ústní podání“ učitelů, namísto prostředků, které odpovídají době a nutnosti vysvětlit tak velkou systémovou změnu. Postoj učitelů je pak pochopitelný - proč by oni měli věřit ve školskou reformu víc než ministerstvo, které jim pouze předalo štafetový kolík a řeklo: „Teď je to na vás.“ Není tím pádem ani divu, že informovanost rodičů o probíhajících změnách a reformě ve školství je velmi malá. Zhruba 43 procent rodičů žáků základních škol uvádí, že od školy nedostali žádné informace, dalších zhruba 30 procent jich od školy obdrželo„něco málo“. Připočteme-li k tomu ještě asi 20 procent těch, kteří na tuto otázku odpověděli slovy „nelze posoudit“, zbývá přibližně stejné procento informovaných rodičů, jako je o reformě přesvědčených učitelů. Blízkásouvislost mezi oběma ukazateli je zřejmá.

Spokojenost vyplývá z neznalosti

Uvedená čísla můžeme navíc porovnat s nedávno realizovaným průzkumem Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v němž byli respondenti z řad široké veřejnosti dotazováni na spokojenost v různých celospolečenských oblastech -například ve školství, zdravotnictví, sociálním zabezpečení (viz Po větší změně školství není poptávka). Pouze u základního a středního školství vykazuje česká veřejnost většinovou spokojenost, a to téměř v 60 procentech případů. Zároveň se o tuto oblast skoro 20 procent respondentů nezajímá, tudíž lidí skutečně nespokojených se školstvím je pouze asi 20 procent. Data z výzkumu CVVM jistě nelze srovnávat s údaji z projektu Mapa školy, neboť se týkají jiných cílových skupin. Je-li ale informovanost rodičů na tak nízké úrovni, jakou ukazují výsledky Mapy školy, informovanost širší veřejnosti, která často nemá žádnou motivaci zajímat se o školství, musí být zákonitě ještě nižší. Na základě toho se dá konstatovat, že spokojenost české veřejnosti se školstvím je založena na převažující neznalosti skutečného stavu této sféry. Těžko říct, kdo může být s takovou „spokojeností“ spokojen. Jen pro úplnost dodejme, že žádná další celospolečenská oblast zájmu mimo školství nezaznamenala převažující spokojenost veřejnosti, což je zřejmě důsledkem daleko většího důrazu, který politická reprezentace a následně média kladou na zdravotnictví, důchodový systém a další témata.

Nenaplněná očekávání rodičů

Projekt Mapa školy přináší také odpověď na otázku vývoje oblíbenosti škol u rodičů. Názory rodičů mají v tomto ohledu jednoznačnou tendenci. Na otázku „Doporučili byste tuto školu svým přátelům, pokud by hledali školu pro své dítě?“ odpovídali rodiče dětí od první až do deváté třídy. Jejich vyjádření byla přepočtena na číselné hodnoty (0 - nelze posoudit, 1 -ne, 2 - spíše ne, 3 - spíše ano, 4 - ano), přičemž se maximální míra doporučení rovnala 4.Nejvyšší hodnoty dosahují odpovědi rodičů v prvních třídách (3,8), což může být dáno zejména tím, že se rodiče angažují ve výběru školy. Od té doby však spokojenost rodičů a jejich ochota doporučit vybranou školu klesá (už u rodičů druháků na 3,6), mezi čtvrtou a šestou třídou stagnuje na hodnotě 3,5 a u rodičů deváťáků klesá až na 3,3. Nejedná se sice o pokles pod hraniční úroveň doporučení, ale přesto stojí za zamyšlení, co je příčinou tohoto negativního vývoje. Jako nejpravděpodobnější se zdají být nesplněná očekávání rodičů a nárůst výchovných problémů žáků na druhém stupni.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy