5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > REFORMA TEPRVE ZAČALA - Hana Košťálová

REFORMA TEPRVE ZAČALA - Hana Košťálová

Autor: Barbara Hansen Čechová | Datum: 8.10.2008 | Vydání: 8/2008

Je velmi motivující hovořit s někým, kdo o dění ve školství chytře přemýšlí a přináší nové pohledy. Ještě více motivující je, když tento člověk srší energií a zapojuje se s optimismem do práce. HANA KOŠŤÁLOVÁ bezpochyby takovou osobností je.

Jaká jsou vaše současná témata, která považujete za prioritní?

Jednou z mých profesních priorit je hodnocení práce žáků. Vždycky když pracujeme s učiteli na metodách aktivního učení, zjistíme, že bez změny v hodnocení to nepůjde. Za další prioritu považuji nové promyšlení obsahů učiva. My se v reformě soustředíme na klíčové kompetence, průřezová témata, metody aktivního učení a podobně. S obsahy zacházíme, jako by šlo jen o to je zredukovat, tzv. neučit všechno. I zde je ale třeba respektovat, že děti se mají učit po vzájemně propojených a navazujících krůčkách. Poznávací struktury, které se v mozku vytvářejí, když se učíme, se snáze budují a doplňují, když se učíme systematicky.

Mohla byste to ukázat na nějakém příkladu?

Systém v obsazích je doposud převážně popisný a výčtový. Když se sahá po redukci, tak se často jen kus tematického plánu vynechá. To může fungovat jen do určité míry, po jejím překročení se systém ztratí. V edukačně vyspělých zemích se vytvářejí taková pojetí předmětu, kdy se obsahy nahlížejí nikoliv popisně, ale vztahově. Dbá se na souvislosti, hledají se tzv. střešní pojmy a nosné myšlenky, které propojují poznatky do smysluplných celků. Například v přírodopisu je takovým střešním pojmem adaptace, který ostatně není vlastní jen biologii. Nosná myšlenka pak může například znít, že se organismus a prostředí navzájem ovlivňují. Děti tyto myšlenky prozkoumávají na konkrétním materiálu, který učitel volí nenahodile, dejme tomu na netopýrech, pokud žijí v okolí školy. Nemusíte pak probírat všechny čeledi, rody, kmeny a podobně., ale soustředíte se na nejdůležitější vztahy v prostředí okolo nás.

Zeptám se možná příliš přízemně: Kdo to v těchto „edukačně vyspělých“ zemích dělá? Musí to být strašně práce…

Na jedné letní škole Kritického myšlení jsme se v oborových týmech o to snažili. A zjistili jsme, že v každém oboru stačí formulovat několik opravdu nosných myšlenek - zhruba pět šest. Nosné myšlenky navíc přirozeně propojují obory navzájem. Takže ta práce zas není tak gigantická, jak se na první pohled zdá. Kromě nosných myšlenek pracujeme ještě s tzv. zásadními otázkami. Jsou to otázky, které děti zkoumají, ale nemusejí na ně získat odpověď, neboť jsou někdy až existenciálního charakteru, třeba kde je hranice mezi organismem a prostředím, kdy se organismu ještě adaptuje a kdy už zahyne. Inspiraci k takové práci s obsahy jsme našli například v nebušické škole. Pracují na projektech, kde během zhruba šesti týdnů řeší určitý problém, díky němuž děti postupně odkryjí nosnou myšlenku, střešní pojmy a řeší zásadní otázky. Například v historickém projektu, jehož jsem byla svědkem, si děti měly osvojit nosnou myšlenku, že různí aktéři nahlížejí historické události odlišně. Dělaly to velmi jednoduše: seznámily se s různými zdroji a dobovými dokumenty, zpracovaly je, a na jejich základě měly sepsat tzv. historickou beletrii. Vybraly si něco podstatného z dějin a popsaly to očima nejméně dvou lidí, kteří se události mohli zúčastnit. Další myšlenkou, kterou zkoumaly v historii, bylo tvrzení, že objevitelé změnili svět. Sledovaly technologii stavby lodí - od Vikingů po parníky. Zjišťovaly, jak technické změny a zámořské objevy ovlivňovaly život běžných lidí. Tímto způsobem se dětem svět zjevuje v celcích a propojený. Je to způsob, jak si vybrat ze všeho vědění, které máme k dispozici něco opravdu důležitého. Proto jsem neklidná, když se „vyškrtne mrkev a řepa, a zůstane květák a brukev“.

Jak hodnotíte současný stav kurikulární reformy?

Trochu se bojím, aby se z terénu nevytratilo vědomí, že běží reforma. Mám dojem, že učitelům se ulevilo tím, že se ŠVP napsalo: atmosféra je teď bezpečnější a uvolněnější. Ale reforma teprve začala! A druhá věc: moc užitečně teď podle mého názoru funguje VUP. Za tu dobu, co sleduji reformu, je to organizace, která skutečně navázala kontakt s terénem a nabízí věci, které školy opravdu chtějí. Po spravedlivé kritice řízení reformy by bylo dobré, kdyby někdo VUP i ocenil. Potěšila mě v poslední době příručka Dobré praxe pro gymnázia - je tam vidět hodně poučenosti z pilotních škol i ze zahraničí a nových zkušeností.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy