5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > SKAUTSKÉ ČINY ZAKLADATELE SKAUTINGU

SKAUTSKÉ ČINY ZAKLADATELE SKAUTINGU

Autor: František Morkes | Datum: 13.2.2008 | Vydání: 2/2008

V roce 1911 vydalo vídeňské ministerstvo vyučování a kultu doporučení, aby na všech školách byla věnována náležitá pozornost překladu knihy Scouting for boys. Učitel tělocviku na žižkovské reálce v Praze jí byl tak nadšen, že již téhož roku o prázdninách odjel do Anglie, aby se seznámil se zásadami a metodami skautingu přímo v jeho kolébce. Tímto učitelem byl Antonín Svojsík.

Po návratu z Anglie se Antonín Svojsík už stal přesvědčeným propagátorem skautského hnutí. Přednášel o zásadách skautingu středoškolským učitelům, seznamoval se skautingem širší veřejnost a vydal i první českou příručku Základy junáctví. Se svými žáky pořádal první vycházky naplněné skautskými činnostmi a v roce 1912 již organizoval první prázdninový skautský tábor. Na jeho místo poblíž Lipnice nad Sázavou šli první táborníci celkem čtyři dny pěšky, a veškeré vybavení si přitom sami nesli. V roce 1914 se konala ustavující schůze spolku Junák-český skaut a žižkovský učitel Svojsík, který byl postaven do čela nové organizace, je až do dnešních dnů obecně znám jako „náčelník-zakladatel“.

Výchova k čestnosti

Antonín Svojsík se narodil 5. září 1876 na pražském Smíchově. Po vystudování gymnázia učil na obecné škole ve Slivenci. Současně byl i náčelníkem místního Sokola a později i celé sokolské župy. Zakladatel českého skautingu, organizace těšící se i dnes značné oblibě nejen u mnoha současných dětí, ale i rodičů, kteří ve skautských oddílech a na skautských prázdninových táborech trávili své dětství, je obecně znám jako A. B. Svojsík.

V popředí pozornosti Svojsíkem založené organizace bylo formování charakteru mládeže. Tedy výchova k čestnosti, pravdomluvnosti, odpovědnosti, ke vzájemné sebeúctě i k obětavosti při službě vlasti. To vše bylo spojováno se zajímavými a přitažlivými činnostmi: s pobytem v přírodě, s hrami rozvíjejícími nejrůznější zručnosti i dovednosti a schopnosti, s posilováním osobního sebevědomí i víry ve vlastní schopnosti a s odvahou i schopností překonávat překážky. Skautské hnutí bylo prvním v historii dětských organizací, které nejenže mělo zavedený a propracovaný systém výchovy instruktorů a vůdců, ale v němž byly děti po značnou část doby ponechány samy sobě, bez dozoru a mentorování dospělých. Do té doby neznámý družinový systém, kdy družiny byly vedeny rádci - tedy jen patrně staršími či stejně starými členy oddílu - byl velkou školou jak samostatnosti, tak i odpovědnosti a morálky.

Pronásledovaní

Nebylo proto nijak náhodné, že celkem třikrát byla junácká organizace totalitními režimy zakázána. Nacisté ji v protektorátu Čechy a Morava zakázali pro její výrazně vlastenecké zaměření. V totalitním režimu po únoru 1948 jí byly vytýkány těsné vazby na obdobné organizace na západě a Junák byl označen za organizaci buržoazní, nevhodnou pro socialistickou výchovu mládeže. Po obnovení činnosti v roce 1968 byla na počátku normalizace junácká organizace zakázána potřetí. Současnost, kdy se s chlapci a děvčaty v junáckých krojích opět setkáváme, je pak přesvědčivým dokladem životaschopnosti celého skautského hnutí.

A. B. Svojsík, obecně známý jako zakladatel českého skautingu, se výchově mládeže plně věnoval i ve svém občanském povolání středoškolského profesora. Byl výrazně novátorský i při výuce tělocviku, kdy nejenže zdůrazňoval cvičení mimo zaprášené tělocvičny a delší vycházky do přírody, ale bojoval i za delší táboření v přírodě. Současně byl autorem i průkopnických a značně oblíbených příruček s názvy Polní hry a Hry v místnosti.

Osudná cesta

Při své zcela mimořádné snaze o rozvoj českého skautského hnutí, kdy se snažil získat maximum informací o všech zahraničních organizacích dětí a mládeže, o jejich výchovném systému a metodách, odjel o prázdninách v roce 1938 jako jeden z členů početné delegace zástupců tělovýchovných a sportovních organizací na studijní cestu do Sovětského svazu. Z cesty si přivezl nebezpečnou streptokokovou nákazu, jíž i přes intenzivní lékařskou péči 17. září 1938 v Praze podlehl.

Pohřebního průvodu, který vyšel z chrámu sv. Ludmily na Vinohradech, se zúčastnilo na 3 tisíce skautů, kteří svého náčelníka doprovodili při jeho poslední cestě na pražský Vyšehrad. Hrob A. B. Svojsíka na vyšehradském hřbitově je i dnes místem, k němuž přicházejí nejen současní členové skautských oddílů, ale i starší pamětníci. A všichni si připomínají nejen chvíle prožité ve skautských oddílech, ale i Svojsíkův odkaz: „Každý konej dnes svou povinnost...“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 2/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy