5000
Kurz jako dárek Rodina a škola jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Škola, kde výuka připomíná drezúru, dělá z dětí roboty

Škola, kde výuka připomíná drezúru, dělá z dětí roboty

Autor: Marie Těthalová | Datum: 7.6.2017 | Vydání: 6/2017

Jaromír Konečný je v Německu známý jako vědec, literární performer a spisovatel. Povídali jsme si o tom, proč před lety emigroval, čím se zabývá a především o jeho knize Tuhej tulipán, kterou vydalo nakladatelství Portál.

Škola, kde výuka připomíná drezúru, dělá z dětí roboty

I když si budeme povídat hlavně o vaší knize Tuhej tulipán, ráda bych se zeptala na několik věcí, které se týkají vás. Dočetla jsem se, že jste vědec. V jakém oboru?

Studoval jsem chemii a státnice mám z teoretické chemie. Moje doktorská práce pojednává o vzniku genetického kódu, molekulární evoluci a teoretické molekulární biologii.

Věnujete se vědě i teď?

Ano, ale jako vědecký kabaretista. Mám v Mnichově show, která se jmenuje Science Kabaret, což se krásně spojilo s tím, že už nejméně pětadvacet let dělám jevištní literaturu a hledal jsem cesty, jak lidem vědu přiblížit. Hodně teď čtu například o neurovědě, což je obor, v němž v současné době dochází k obrovské revoluci. V mé show si lidé vyslechnou různé veselé historky o vědě.

Jak takový vědecký kabaret vypadá?

Poslední kabaret se konal v půlce května a měli jsme tam několikanásobného mistra světa v paměťovém sportu Borise Nicholase Konrada, který je také neurovědcem a pracuje v Kodani. Mluvil tam o výzkumech paměti a ukázal, jak si za padesát vteřin dokáže zapamatovat všechny karty v balíčku. Ohromně mě to překvapilo, navíc v kabaretu není úplně klid, chodí tam i lidé s dětmi, které někdy křičí, a Konrad se přesto zkoncentroval a dokázal to. Já jsem mluvil o evoluci jazyka a třetí host hovořil o různých technických vynálezech. Snažíme se vědu a techniku podávat veselým způsobem. Jde nám o to, aby to pochopil každý.

A co kabarety sledujete?

V dnešní době lidé naletí všemu. Donald Trump například nevěří na očkování, všude je plno zastánců esoteriky, lidé věří homeopatii, kdy se léčí cukrovými pilulkami, v nichž není ani jedna molekula léčebné látky. Nemám ambice pořádat nějaké pedagogické tažení, ale věřím, že když se lidé smějí, mají pak chuť si o tom, co jim sdělujeme, i něco přečíst.

Zaujalo mě také, že učíte žonglování. K čemu je žonglování vlastně dobré?

Vědci zjistili, že dospělým žonglérům roste hypokampus, což je oblast mozku velmi důležitá pro paměť a pro učení. S žonglováním mám obrovské zkušenosti, například lidé, kteří žonglují, nedostanou Alzheimerovu chorobu. Komplexní pohyby, k nimž patří i žonglování, mozek rozvíjejí rozhodně mnohem více než sudoku nebo křížovky. Zjistil jsem také, že už dvacet minut žonglování ovlivní mentální stav člověka. Po žonglování jsem vždycky šťastný, a to se třicet let věnuji zen buddhismu a kung fu, ovšem žonglování působí nejrychleji.

Myslíte, že bych se i já mohla naučit žonglovat?

Určitě byste se to také naučila, ostatně člověk se pořád musí učit něco nového. Vedu kurz i pro lidi přes šedesát let a naučí se to všichni. Žonglování by podle mě mělo patřit i do školního vyučování. Jezdím po školách se svými workshopy, a když máme více času, vezmu s sebou míčky a literární práci na půlhodiny přerušíme žonglováním. Nedávno jsem vystupoval na Mittelschule, kam chodí po čtvrté třídě ty děti, které mají ve škole nejhorší výsledky. V Bavorsku se totiž od čtvrté třídy dělí děti na hloupé a chytré, proti čemuž neustále bojuji, protože si myslím, že když je dítěti deset, nikdo neví, jak mu to půjde v dalších letech. V jedné této škole jsem byl čtyři dny a s dětmi jsem tam intenzivně žongloval. A ony pak napsaly strašně krásné texty, úžasné básně, něco takového jsem nikde neviděl. Myslím si, že rozdělovat děti už po čtvrté třídě je prostě špatné, mimo jiné se tím rozbíjejí dětská přátelství, která by se jinak mohla rozvíjet po celou základní školu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2017 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Kores Škola Michael Rozumíme penězům Gymnázium Amazon Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy