5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > ŠKOLA MÁ PŘÍLIŠ VELKOU KONKURENCI - Erazim Kohák

ŠKOLA MÁ PŘÍLIŠ VELKOU KONKURENCI - Erazim Kohák

Autor: Ivo Roškanin | Datum: 11.3.2009 | Vydání: 3/2009

Každá generace nachází sama sebe odmítnutím generace předešlé. Pak k nim hledejte cestu!

Erazim Kohák se narodil v roce 1933. Za války byli oba rodiče uvězněni Gestapem, po únorovém puči uprchli do americké okupační zóny, po dvou letech se dostali jako "displaced persons" do USA.

E. Kohák pracoval v dělnických profesích, souběžně studoval filosofii, theologii a religionistiku na Yaleově Univerzitě. Působil na Gustavus Adolphus College a mnoho let jako profesor a ředitel doktorandského studia na Boston University. Po Listopadu 1989 nastoupil na FF UK, kde působí dodnes. Byl jmenován emeritním profesorem Bostonské univerzity a FF UK v Praze.

Filosofii pojímá jako úsilí o orientaci v životě a ve světě. Jeho rané práce se soustředí na otázky sociální filosofie, především myšlenkových základů demokracie. V 70. letech se začal zabývat otázkami soužití člověka s mimolidským světem. Tento zájem ho vede nejprve k environmentální etice, pak k etice obecně.

Trvalým zájmem je mu filosofie československé a české národní totožnosti. Opětovně se vrací k otázkám fenomenologické racionality a praktického rozumu. Podíl na věcech veřejných považuje za nedílnou část svého filosofického poslání. Mimo pedagogickou a odborně filosofickou činnost působí též jako spisovatel a publicista v tištěných i elektronických mediích. Účastní se filosofických, občanských a ekologických iniciativ.
Zavzpomínejte krátce na svá školní léta.

Jaké školy jste navštěvoval? Máte nějaký nezapomenutelný zážitek, který byste nám mohl prozradit?
Byla válka. Pak puč, útěk, uprchlické tábory, exil. Škola byla jaksi mimochodem. Navštěvoval jsem obecnou školu v Praze 7, pak v Kostelci nad Orlicí, pak Státní akademické gymnasium v Praze 2, pak Munich Military Post Dependents' High School, pak Honeoye Falls Central High School, pak Colgate University, pak Yale Divinity School, pak Yale Graduate School, mezi tím různá dělnická zaměstnání. Nezapomenutelných zážitků bylo tolik, že jsem je už pozapomínal, ale byly většinou mimoškolní.

Rodiče šli do odboje hned po okupaci, gestapo zavřelo otce v roce 1941 (Mauthausen), matku 1944 (Terezín, Malá pevnost). Po nástupu komunistů nebylo možné "emigrovat", vyžádat si pas, vízum a pohodlně se přestěhovat za novým domovem a jít si studovat. Hranice byly uzavřené. Utíkali jsme bez pasů zasněženým lesem přes Šumavu jako uprchlíci, které nikdo nechtěl. Dva roky jsme strávili v uprchlických táborech, pak nás poslali jako zemědělské dělníky do USA. Tam bylo třeba pracovat, jak se dalo, jako nekvalifikovaný dělník. Až po čtyřech letech protloukání a příležitostného studia jsem v konkursu získal stipendium a mohl jít studovat na Yale.

Co důležitého vám dala škola pro život?
Vzdělání. Orientaci do života, rozhled po světě a po dějinách. Ovšem útržkovitě, dodnes se doučuji. Naštěstí mě škola naučila číst a psát. To bylo to nejdůležitější.

Nabízela tehdejší škola něco, co jí dnes chybí?
Jak která, jedna víc, druhá méně. Předpokládám, že dnes je to stejné.

Kdo byly vaše hlavní vzory v období dospívání?
Jak bych si to pamatoval? Lidé přicházeli, odcházeli. Asi nejdůležitější byly postavy z románů, od Junáka od Zuavů (tak se ten škvár opravdu jmenoval) přes Jiráska až po Zapadlé vlastence a Ze světa lesních samot. Také jsem četl Foglarovky; v těch mi imponovali Vontové svou vyspělostí, svou demokracií, svou opravdovostí. Ty ulízané chlapečky z Rychlých šípů jsem už tehdy nemusel.

Setkal jste se s nějakou silnou osobností učitele, která vás ovlivnila i pro budoucí život?
Nejspíš ano, ale dnes už jsou to obrázky vybledlé. Až na dva, pan Drumheller, můj první učitel v Americe, a pan Matthews, můj první vysokoškolský učitel. Oba vysloužilci z nedávno ukončené světové války. Nepatřili do světa blahobytu a chápali můj otřesený svět.

Které období vašeho vzdělávání mělo pro vás zásadní význam?
První rok vysokoškolského studia, ne proto, co jsem se naučil, ale pro to, co jsem se tehdy rozhodl.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 3/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy