5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Soukromé versus státní

Soukromé versus státní

Autor: Ivana Motýlová | Datum: 10.5.2013 | Vydání: 5/2013

Máme za sebou první kola přijímacích zkoušek. Některým dětem to možná nevyšlo, ale stále je ještě možnost přihlásit se do druhého nebo třetího kola přijímaček nejčastěji na soukromé školy. Usilovat za každou cenu o studium na státní škole nebo vzít do hry i školy soukromé? Zde jsou plusy a mínusy veřejného i soukromého školství.

Soukromé versus státní

Před osmi lety jsme totéž řešili u nás doma: s manželem, se synem i s rodiči jeho spolužáků. A to i přesto, že syn chodil na waldorfskou školu, což je uzavřený systém, který je komponován minimálně na devět a v ideálním případě na dvanáct let a rodiče jsou s tímto faktem od začátku srozuměni. Ze třídy, do které chodil můj syn, nakonec žádné dítě po 5. třídě na gymnázium neodešlo a situace se znovu opakovala až za čtyři roky, ovšem s tím rozdílem, že jsme do ní jako rodiče vstupovali minimálně. Syn si našel gymnázium sám. Vybíral podle webových stránek a atmosféry na dni otevřených dveří. Na Scio testy trénoval sám a my jako rodiče jsme tu byli jen od toho, abychom zaplatili on-line kurz, jedny zkoušky nanečisto a v den přijímaček mu drželi palce. A povedlo se. Toho, že zůstal na základce, nelituji – měl prostor pro své koníčky, kreslil, hrál na kytaru, lepil modýlky nejrůznějších strojů, šil si kožené propriety na rytířská klání a myslím, že si užil relativně poklidné dětství bez větších školních stresů. Do školy chodil rád. To už se později nestalo – ani na gymnáziu, ani na vysoké škole.

Volbu mezi základní školou a gymnáziem jsem řešila i ve svém pracovním životě. Na venkovské základce jsem učila čtyři roky, a přestože mám na toto období řadu pěkných vzpomínek, na gymnáziu už působím 13 let a vím, že to byla dobrá volba – už jsem od té doby ani neztratila hlas, ani neplakala manželovi na rameni po příchodu z práce, ani neměla pocit bezbřehé marnosti, když všechno dopadlo nějak jinak, než jsem si představovala a pracně se připravila.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy