5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > UČIT MĚ BAVÍ ČÍM DÁL VÍCE - Hana Kasíková

UČIT MĚ BAVÍ ČÍM DÁL VÍCE - Hana Kasíková

Autor: Zuzana Fojtíková | Datum: 11.6.2008 | Vydání: 6/2008

Hana Kasíková vystudovala pedagogiku a češtinu na FF UK v Praze, později výchovnou dramatiku na DAMU. Přednáší na katedře výchovné dramatiky DAMU a na katedře pedagogiky FF UK. V posledních letech se věnuje zejména kooperativnímu učení.

Vaší „specialitou“ je kooperativní učení. Mohla byste je blíže představit?

  Podstata kooperativního učení spočívá v tom, že prostřednictvím kooperace se mohu učit i já jako jednotlivec. Můžu se individuálně posunout, a to v nejrůznějších směrech - začnu třeba lépe, strukturovaněji přemýšlet, získám více vědomostí, budu je umět lépe utřídit. Nebo, a to jde s tím pospolu, se zdokonaluji i v sociálních dovednostech. Kooperativní učení je ve svých principech takto postavené. To znamená, že sociální dovednost, která by měla být trénovaná, nacvičovaná, má podpírat poznávací procesy. A teprve v téhle symbióze může kooperativní učení fungovat. Někdy je těžiště kooperativního učení víc v dovednosti sociální a jindy víc v poznávacích procesech. Kooperativní učení neznamená, že se naučíme spolupracovat. Jeho hlavní smysl je v tom, že přes spolupráci se něco učíme, případně i naučíme.

Může kooperativní učení usnadnit učitelům práci?

  Učitelé sice říkají, že jim to práci ztěžuje, ale ono je to stejné jako u všeho, co souvisí s výchovou a vzděláváním - na začátku čas ztrácíme, abychom ho pak získali. Pokud se dobře nastaví mechanismy kooperativního učení, tak jim to skutečně pomůže, práci jim to usnadní. Začne je to mnohem víc bavit a těšit a ve třídě bude úplně jiná atmosféra. O tom existují výzkumy, potvrzují to empirická data i moje zkušenosti. Mám za sebou už dlouhou učitelskou kariéru, ale přesto mě víc a víc baví učit. Necítím se vyhořelá, pořád se snažím pro své žáky něco vymýšlet. Je to dané také tím, že většinou učím vysokoškoláky nebo lidi v praxi a oni sami přinášejí podněty, nemusím je příliš do ničeho strkat.

Na základních školách to mají učitelé asi těžší.

  Zkoušela jsem učit na základní i na střední škole a vím, že na vysoké škole máme trochu jiné podmínky, ale opírám se o výzkumy druhých lidí a ti říkají - ano, je to těžké na začátku, ale efekty jsou stejné. To znamená, že učitele i děti to víc baví a výsledky jsou lepší.
  Skupinová práce a kooperativní učení není totéž

Nepletou si někdy učitelé skupinovou práci s kooperativním učením?

  Pletou, někdy řeknou, že dělají skupinovou práci, a já vidím, že respektují zákonitosti kooperativního učení. Pak zase někteří říkají, že dělají kooperativní učení, a když se na to podívám, jen dají děti do skupin, ale k žádnému skupinovému, natož kooperativnímu učení nedochází. Při kooperativním učení musí dodržovat několik zásad.

Mohla byste tyto zásady vyjmenovat?

  Učení musí být založeno na kooperaci a kooperace znamená, že úspěch jednotlivce je vázán na úspěch druhého člověka. Uspěji, jen pokud uspěje ten druhý. To znamená, že nás spojuje cíl, ke kterému směřujeme. Dost často, když se podívám do školy, vidím, že žáci dostanou společný úkol, ale každý sedí někde jinde a něco si dělá sám, pak se pohádají o to, kdo dělal a kdo nedělal. Klíčová zásada je, že se učíme na základě kooperace. Tou další je, že se nám lépe učí, když jsme malá skupina a vidíme si do očí. Interakce tváří v tvář - to je podpora komunikace. Důležité také je, aby společná práce podporovala každého jednotlivce ve skupině. Pokud jej nepodporuje, pak to není kooperace. Učitel musí „ohlídat“ individuální odpovědnost - to je ten třetí princip. Děti musí předem vědět, i když pracovaly ve skupině, že namátkou vyberu jeden z pracovních archů, se kterými pracují. Oni vědí, že si to musí zkontrolovat, protože když uvidím u někoho chybu, znamená to, že skupina nepracovala, jak měla.

Rozhovor vznikl v rámci metodického portálu RVP.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy