5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > V Americe dávají žáci učiteli po každé hodině zpětnou vazbu

V Americe dávají žáci učiteli po každé hodině zpětnou vazbu

Autor: Jan-Michal Mleziva | Datum: 5.5.2011 | Vydání: 5/2011

Jarek Cemerek patří mezi světovou špičku v oboru taneční pedagogika, proto byl v tomto školním roce pozván do New Yorku na prestižní Juilliard School. Díky svým pedagogickým zkušenostem z konzervatoří v USA, Dánsku a Německu může učinit cenné srovnání s českými školami.

V Americe dávají žáci učiteli po každé hodině zpětnou vazbu

Jak se vám naskytla příležitost učit na newyorské Juilliard School?

Dalo by se říci náhodou. Vloni v létě jsem vedl dvoutýdenní taneční seminář při drážďanské Palucca-Schule a mezi účastníky byli dva výborní studenti z Juilliard School, kteří se tam dostali za odměnu. A ti se potom po návratu domů obrátili na svého ředitele s přáním, aby mě pozval.

To muselo být pro vás asi velkým překvapením, že?

Abych pravdu řekl, zase tak velkým ne. Už v Drážďanech pěli chválu na mé hodiny a mluvili o tom, že by bylo fajn, kdybych učil u nich na škole. Protože jsem už měl několikrát zkušenost s americkými studenty, tak jsem jejich slova nebral jako obyčejnou lichotku, ale jako skutečné hodnocení. Tímhle mě samozřejmě překvapili, a to hodně.

Myslíte, že by se dalo zobecnit, že jsou studenti v USA běžně zvyklí sdělovat svým učitelům, jak jsou s výukou spokojeni?

Nevím, zda bychom to mohli zobecnit, ale moje zkušenosti takové jsou. Jako učitel jsem v USA dostával zpětnou vazbu po každé hodině. Po skončení výuky přicházeli studenti za mnou, aby se rozloučili. Pokaždé mě objali a při tom občas prohodili nějaký komentář. Zpočátku jsem byl takovým chováním zaskočen, po čase jsem zjistil, že je to běžný způsob jednání. Bylo mi řečeno, že objetím dávají studenti najevo spokojenost. Něco takového si u nás nedokážu moc představit. U nás je student většinou rád, že zmizí učiteli z očí. A zhodnotit výuku přímo učiteli – to si student jen tak nedovolí.

Nehrozí, že budou u studentů oblíbeni takoví učitelé, kteří mají nízké nároky?

Myslím, že vůbec ne. Američani jsou zaměřeni na výkon. Každému je jasné, že pokud se nebude snažit, nemá šanci v životě uspět. Touha být lepším a lepším je silou, která je žene výš a výš. A navíc nic není zadarmo, takže i ve vzdělávání platí, že za peníze, které jsem za výuku předem dal, požaduji odpovídající kvalitu.

Ještě mě v této souvislosti napadá, abych zmínil jednu důležitou věc. Učitelé dostávají pracovní smlouvy na jeden rok, takže i pro ně je velmi důležité, aby studenti a jejich rodiče byli s výukou spokojeni. Má to svou logiku. Vy si asi taky neobjednáte instalatéra, o kterém předem víte, že není dobrý.

To skutečně ne. Ale vraťme se zpět k americkým žákům. V čem ještě vidíte jejich další významnou odlišnost?

Na všech amerických školách, na kterých jsem měl možnost učit, jsem si všiml u studentů jedné věci, nad kterou jsem pak často přemýšlel, a tou byla vděčnost. Když je něčemu novému naučíte, přijímají to s povděkem. Vlastně jakákoliv pomoc v jejich osobním rozvoji je vnímána jako skutečná hodnota. To platí i pro studenty z bohatých rodin, jak jsem se přesvědčil v Kalifornii. U nich jsem se obával určité namyšlenosti, ale s ničím takovým jsem se tam osobně nesetkal. S tím souvisí i další odlišnost amerických studentů. Čas, který tráví na výuce, plně využívají.

Mohl byste to trochu přiblížit?

Tak například tehdy, když se zabýváme nějakou pohybovou vazbou, pro kterou je potřeba většího prostoru, a není proto možné, abychom ji dělali všichni společně. Čeští studenti spíš pasivně čekají, až na ně přijde řada, při tom nepřítomně zírají nebo mají tendenci si povídat. Američtí studenti si na místě zkoušejí vazbu markýrovat a současně sledují moje poznámky, které říkám jejich předvádějícím spolužákům, aby pak sami mohli vazbu předvést co nejlépe. Připomínky přijímají jako informace, díky kterým mají šanci se dále zlepšovat. To čeští studenti přijímají připomínky jako zraňující kritiku, která jim bere chuť a sílu pokračovat dál.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy