5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > VÝCHOVA KLUKŮ

VÝCHOVA KLUKŮ

Autor: Steve Biddulph | Datum: 11.4.2007 | Vydání: 4/2007

Výchova kluků má oproti výchově dívek svá specifika. Dívky bývají klidnější, citovější, zatímco kluci jsou živější, agresivnější a více se zaměřují na své koníčky. Školní systém dlouhodobě více vyhovuje dívkám a jejich povaze. Co můžeme udělat proto, aby se kluci cítili ve výchově lépe?

TŘI FÁZE CHLAPECKÉHO VĚKU

Na začátku našich úvah je nutno konstatovat, že cesta chlapců k dospělosti není snadná a přímá. Jednoduše je nestačí pouze krmit, dodávat jim čistá trička a čekat, že se jednoho den probudí a budou z nich muži! Je potřeba postupovat podle určitého harmonogramu. Každý, kdo má s chlapci co do činění, je překvapený, jak rychle se mění, jak rozsáhlý je rejstřík jejich nálad a činorodosti v různých obdobích.

Tři fáze chlapeckého věku jsou nadčasové a obecně platné. Kdykoli o nich mluvím s rodiči, reagují slovy „To je pravda!“, protože tyto fáze odpovídají jejich zkušenostem.

1. První fáze probíhá od narození do šesti let. V tomto věku chlapec patří především matce. Je to její „hošíček“, i když už i zde může otec hrát podstatnou roli. Cílem tohoto období je poskytnout chlapci hodně lásky a pocit bezpečí a zprostředkovat mu tak zkušenost, že život je příjemný a laskavý.

2. Druhá fáze zahrnuje období od šesti do čtrnácti let, kdy se chlapec z vlastního popudu chce učit, jak být mužem, a stále více se obrací k otci, aby se mu věnoval a něco spolu podnikali. Účelem této fáze je rozvíjet chlapcovy schopnosti a dovednosti, zároveň ale i přívětivost a hravost, aby se stal vyrovnanou osobností. Pokud táta synka v této době ignoruje, ten často zahájí mohutnou akci, aby upoutal pozornost. Aby o ně táta projevil zájem, začnou chlapci také krást, v noci se pomočovat, chovat se agresivně ve škole nebo se jinak problémově projevovat. Tento náhlý přesun zájmu na otce ale neznamená, že se matka ocitá mimo hru. Chlapci potřebují vědět, že se na mámu mohou stále spolehnout a že nemusejí přestat s projevováním něžných citů.

3. Třetí fáze tvoří období od čtrnácti let do dospělosti, kdy chlapec, má-li dokončit svou cestu k plné dospělosti, potřebuje podněty od dalších dospělých mužů z jeho blízkého okolí, kteří by ho rovněž podněcovali na jeho nelehké cestě. Máma a táta ustupují poněkud do pozadí, ale musí zařídit, aby do života jejich syna vstoupili jiní dobří průvodci - jinak se bude muset při hledání sebe samého spoléhat na stejně nehotovou skupinu vrstevníků. Cílem je učit se zodpovědnosti a získávat další zkušenosti a sebeúctu tím, že se stále více zapojuje do společnosti dospělých.

PROBLÉMY KLUKŮ VE ŠKOLE

Chlapci dělají potíže, aby si jich někdo všímal. Ve školách po celém světě, kde jsem měl možnost působit, existovala prokázaná rovnice: chlapec, kterému se otec nevěnuje = problémy s kázní ve škole. Tito chlapci nevědomě volají po tom, aby jim nějací muži věnovali pozornost a zabývali se jejich životními problémy, ale nevědí, jak o to požádat. Děvčata o pomoc žádají, ale chlapci o pomoc často volají svým chováním.

Nedávné studie zjistily, že školáci, kteří se chovají tak, jako by jim na ničem nezáleželo, ve skutečnosti chtějí být úspěšní a zapojení do práce. My jsme jim však svah, po kterém musí šplhat, učinili příliš strmým. Trestáme je, ale nenabízíme jim vedení. Vedení přitom není jen něco, čeho se dostává žákům hromadně z učitelského stupínku - musí to být osobní záležitost. Na školách pracují příliš často ženy a muži, kteří svou vlastní energii už dávno potlačili. Na vitalitu chlapců nahlížejí jako na hrozbu, kterou je třeba udusit. Dříve se to dělalo fyzickými tresty a nudnou ubíjející prací; dnes se používá dočasné vylučování ze školy, odesílání „na hanbu“ nebo byrokratické hlášení. Jeden učitel mi popsal systém kázeňských postupů na škole, kde působí, jako „zdržující, neosobní a neúčinný“. Zmíněné postupy jsou založeny na principu odloučení, nikoli blízkosti: „Chováš-li se nepatřičně, izolujeme tě.“ Jejich implicitní sdělení by však mělo znít: „Potřebuješli pomoc tak naléhavě, budeme se tebou zabývat.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 4/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy