5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Vzdělání je poklad, který žádný mol ani rez nesežere

Vzdělání je poklad, který žádný mol ani rez nesežere

Autor: Jan Nejedlý | Datum: 5.9.2017 | Vydání: 7/2017

Na to, že je Daniel Herman ministrem kultury, bývá kolem něj mediálně docela živo. Z čeho pramení jeho postoje, které občas vyvolávají kontroverze? Jaké zkušenosti ho formovaly? Jaký význam přikládá vzdělání? A jak by dnešním dětem vysvětlil rozpory současného světa, k nimž politika často přispívá?

Vzdělání je poklad, který žádný mol ani rez nesežere

Prý jste jeden rok studoval na pedagogické fakultě. Co vás na ni přivedlo a co vás z ní zas odvedlo?

To byla zajímavá historie. Maturoval jsem roku 1982 na gymnáziu v Českých Budějovicích. Rok před maturitou přišla za ředitelem školy Státní bezpečnost s tím, že se chystám přihlásit na teologii, proto mě nesmí nechat odmaturovat. Ředitel mi navrhl, abych se přihlásil na pedagogickou fakultu, a co udělám dál, záleží na mně. To byl tedy důvod mého vstupu mezi budoucí učitele. Studoval jsem národní školu se zaměřením na výtvarnou výchovu, ale po necelém roce studium ukončil. Začal jsem dělat průvodce na zámku Hluboká nad Vltavou, jakmile jsem však podal přihlášku na teologii, byl jsem opět na zásah StB z místa odejit. Pak jsem nastoupil jako pomocný dělník v Jihočeských pekárnách. To už byla polovina 80. let, kdy v Sovětském svazu nastoupil Gorbačov a nastala doba perestrojky, což byl určitý „odměk“ i u nás. Mimo jiné bylo možné zvýšit numerus clausus na teologii. Díky tomu jsem se na opakovaný pokus dostal z pozice pomocného dělníka na teologickou fakultu.

Domníval jsem se, že jste se toužil stát učitelem a něco vás odradilo.

Stát se učitelem za éry Husáka a Brežněva bylo pro mě málo představitelné.

Jaké máte sám vzpomínky na základní školu?

Na základní školu jsem začal chodit v roce 1969, tedy rok před začátkem tuhé normalizace. Poznal jsem tam celou řadu učitelů, kterých si dodnes vážím. I v době, kterou bych označil jako dobu temna, jsem s některými kantory diskutoval – nevymýšlím si – třeba o tom, co v té době vysílal Hlas Ameriky. Vyšel jsem i s učitelem tělocviku. Stačí se na mě podívat a vidíte, že tělesná výchova nikdy nepatřila k mým preferovaným oborům, ale s tělocvikářem jsme se vždy dokázali dohodnout, jaká známka mi stačí, a výkony pak už nemusely být exkluzivní. Tělocvikář mě dokonce jednou pustil z vyučování dřív domů, abych se mohl na rakouské televizi dívat na přenos z návštěvy papeže Jana Pavla II. v Británii. Vzpomínám na řadu skvělých učitelů a vážím si jich. Musím upřímně říct, že povolání učitele je z mého pohledu jedno z nejdůležitějších vůbec, protože z analfabetů dělá vzdělané bytosti. A bohužel je toto povolání naprosto nedoceněné. To neříkám jen proto, že proti mně sedí redaktor časopisu o vzdělávání. Při každém hlasování ve vládě zvedám ruku na podporu učitelů na všech úrovních.

Proč si myslíte, že je povolání učitele přehlíženo?

Nechci znít jako fanatický antikomunista, který vše hází na dobu socialismu, ale ještě na začátku 20. století byl učitel spolu s panem farářem a doktorem elitou každé obce. Po druhé světové válce bohužel nastala doba, kdy se do vedení státu dostali lidé, kteří sotva uměli číst. A tento tristní stav trval až do roku 1989, kdy nám to ještě stihl demonstrovat Miloš Jakeš nebo nedouk Vasil Biľak, který měl jako krejčí problém ušít i sako. Tato nízká úroveň se stala normou na nejvyšších pozicích a společnost hluboce klesla. Odrazilo se to i v přehlížení učitelského povolání. Na vzdělance se nahlíželo jako na lidi minulosti, vzdělání se podceňovalo, bylo vysmíváno.

Získalo už dnes vzdělání opět svou váhu?

Situace se zlepšuje, ale je prostě fakt, že strom roste sto let a pokácet se dá za deset minut. Něco vybudovat trvá mnohem déle než něco zničit. Dnes se snad už dostáváme pomalu zpět na úroveň, kdy se vzdělání vnímá tak, jak by mělo. Vzdělání je největší poklad v životě člověka, který žádný mol ani rez nesežere.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 7/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Kores Škola Michael Rozumíme penězům Gymnázium Amazon Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy