5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Vzor rodičů nestačí, o vztazích je nutné mluvit i ve škole

Vzor rodičů nestačí, o vztazích je nutné mluvit i ve škole

Autor: Václav Mertin | Datum: 23.5.2006 | Vydání: 5/2006

První poučení o intimnějších vztazích mezi lidmi absolvují děti v rodině. Poznávají různé vztahy a jejich projevy a postupně se mezi nimi učí diferencovat. Nejbližší dospělí představují modely chování, které děti mají tendenci napodobovat a brát je za své. Úplně nejdůležitější mezi těmito vzory jsou rodiče. Ovšem tento téměř absolutní vliv trvá jen několik málo prvních let života.

Jak se svět dítěte rozšiřuje, zvětšuje se i množství vlivů, které na ně mohou působit. Děti se kolem sebe setkávají s tím, že některé dítě má jen jednoho rodiče a jiné má tátu a ještě strejdu, který bydlí u nich doma a kterému říká Ivane, s překvapením slyší, že maminka kamaráda se jmenuje jinak než její syn, všímají si, že si v některých rodinách nadávají nebo že se dokonce tlučou. Většina dětí od útlého věku sleduje televizi. V pohádkách, v příbězích pro děti i pro dospělé se setkávají s chováním partnerů navzájem, k dětem, poznávají jednání dobré i zlé, zpravidla v dosti vyhrocené podobě. Neměli bychom zapomínat, že vzory mohou působit i podprahově.

Děti pak ve svém jednání a názorech odrážejí chování okolního světa. Záměrně neříkám chování významných dospělých, vzorů apod. Ti sice hrají v životě dítěte mnohem důležitější roli než všichni ostatní, ale najednou se může stát, že nějaká náhodná událost vychýlí životní dráhu dítěte výrazněji než dosavadní působení rodičů a dokonce úplně jinam, než kam převládající vlivy směřovaly. Může to být nějaký silný podnět, ale stejně tak i podnět, který ani samo dítě ani dospělí příliš nevnímají a zapůsobí proto, že přijde ve chvíli příhodné citlivosti dítěte. Pozdější partnerské vztahy dospělých tak může už v dětství výrazně a zcela nekontrolovatelně zformovat velké množství vzorů a vlivů, cílených i zcela náhodných.

Dítě samo nemusí přijít na složitosti vztahů. Přesnější je vlastně slovo nemůže, protože se ve svém životě setká pouze s výsekem možností, který je daný prostředím, v němž se pohybuje. Je proto žádoucí, aby se v kultivaci porozumění vlastním přáním, představám, citům i citům lidí kolem intenzivně a systematicky vzdělávalo. Rodiče nabízejí velmi vlivný model partnerských vztahů, nicméně podle mne nemohou být nejvhodnější a jediní učitelé této problematiky. Mohou sice mluvit o tom, jak oni sami vnímají vlastní vztahy, co na nich pokládají za důležité, jak vidí vzájemné vztahy mezi životními událostmi, mezi podněty a reakcemi. Ovšem je obtížné si představit, že by například otec řekl:"Milý Jardo, v tom, jak pracuji pro rodinu, si ze mě vezmi příklad, ale chování k mámě mám poněkud slabší, na to je zase lepší soused Novák."Neumím si představit maminku, která by své dceři vysvětlila, že může existovat souvislost mezi její nervozitou a neustálou nespokojeností a tím, že táta tráví hodně času v práci. Nevím, zda bychom dokázali dětem říct, že nejsme v partnerském vztahu zcela spokojeni, a zda bychom jim uměli vysvětlit, že to je asi tím, že jsme od prvních chvil náš vztah neposilovali, že jsme si nedělali drobné radosti, že jsme nebyli velkorysí... Tento problém zná psychologie už dávno: prožívat emoci a současně vypovídat o tom, jak prožívám emoci, je prakticky nemožné.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy