5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > ZA KATEDROU CHYBÍ OSOBNOSTI

ZA KATEDROU CHYBÍ OSOBNOSTI

Autor: Karel Tomel | Datum: 10.12.2008 | Vydání: 10/2008

Petr Fejk působí ve funkci ředitele pražské zoologické zahrady od roku 1997. Podařilo se mu přilákat návštěvníky, posunout pražskou ZOO na světovou úroveň. Jaké jsou názory bývalého učitele na vzdělávání a současné mladé lidi?

Jak se přihodí, že se člověk s titulem PhDr. stane ředitelem zoologické zahrady?

Studoval jsem na filozofické fakultě obory český jazyk a literatura, historie. V mojí kariéře má významnou roli revoluce. Kdyby nepřišla, byl bych učitelem celý život, protože jsem učil rád. V době revoluce jsem byl na vojně. Když jsem se vrátil, žila společnost něčím úplně jiným. Všechno bylo v pohybu. Já jsem byl rád, že můžu svobodně učit literaturu. Tři roky jsem učil na gymnáziu v Libni. Vlastně pořád mám vidění světa učitelskou lupou. Stále přemýšlím, jak druhým zprostředkovat svět a jeho hodnoty. Musím říci, že míra společenského i materiálního zneuznání učitelské profese tehdy pro začínajícího muže v době jeho rozvíjející se kariéry byla opravdu tak velká, že jsem se musel jiným způsobem postarat o své místo na slunci. Toužil jsem mít rodinu, a proto jsem hledal alternativu: založil jsem si svůj vlastní podnik. Byl to hudební, umělecký klub pro mládež, který jsem provozoval celých pět let. Když jsem při čtení novin narazil na inzerát s konkurzem na ředitele ZOO, uvědomil jsem si, že tohle by bylo mnohem smysluplnější, a tak jsem se přihlásil. Profesně jsem neměl se ZOO žádnou zkušenost, ale nabízel jsem manažerský přístup. To rozhodlo. Odborníků v ZOO je opravdu hodně, ale pro jejich práci je třeba zajistit přísun peněz a návštěvnost. Od Magistrátu bylo moje jmenování úřednicky dost odvážné řešení. Ale taková byla doba - nestandardní řešení se podporovala.

Jaký jste byl žák a student? Vzorný žáček, nebo spíše rebel?

Do třetího ročníku na střední škole to první - hodný, spořádaný žák s dobrou výchovou, oblíbený u učitelů. Potom už jsem se intelektuálně vyhranil, začal projevovat výstřední názory, oblékání, ale zůstal jsem k učitelům i spolužákům korektní. Prospíval jsem s vyznamenáním, i když typický „pilník“ jsem určitě nebyl. V té době jsem začal hodně číst, poslouchat hudbu, chodit do divadla a na alternativní, nestandardní filmy. Na vysoké jsem díky své tendenci k jisté míře výstřednosti asi působil poněkud bohémsky. V té době jsem si opravdu užíval kulturní a umělecké prostředí Prahy.

Měl jste na základní škole nějaký předmět zvláště oblíbený?

Na základní škole ne. Já byl opravdu strašně nevyhraněný. Hodně dlouho jsem dospíval. Musím říci, že jsem nebyl svými rodiči ani prostředím v Mostě nijak směrován. Byl jsem jenom dobrý žák a hodně dlouho jsem si hrál. Konkrétnější zájem se začal projevovat až ve třetím ročníku na gymnáziu.

Detaily známe, chybí nám nadhled 

Když se podíváte zpět na obsah toho, co jste se učil na základní škole a gymnáziu, je něco, co byste vymazal nebo změnil?

Všeobecně vzdělaný člověk se vždycky bude potýkat s tím, že se učí i věci, které pak nepotřebuje. Děti na střední škole se dostanou k výčtu knížek J. Š. Baara, kterého všichni považují za mrtvolu, pouhý pojem, který je z hlediska současnosti zcela němý, vzhledem k tomu, co lidi obklopuje. Úplně se opomíjí užitá kultura, film, opomíjí se to, čím lidé žijí, čím jsou obklopeni a co má také svoji plnohodnotnou historii a je to estetizující prvek, který vytváří estetický názor lidí. Já bych strukturu toho, jak se učí historický vývoj, umělecký vývoj, úplně změnil. Od začátku základní až do konce střední školy by měla jako základ být vlastivěda. Na základě historických souvislostí by měla být brána stejně plnohodnotně jako literatura, která by se v menší míře do toho začlenila, ve prospěch ostatních souvislostí kulturně-společensko-politických, a to i v mezinárodním měřítku. Klíčové jsou souvislosti. Co se dělo v Evropě, co se dělo ve světě, čím člověk žil v té době. Co lidé nosili na sobě, čím byli obklopeni, jak to bylo s hygienou, péčí o zdraví, kam vyhazovali odpadky, co vařili, na čem si vařili? Pro děti by bylo mnohem atraktivnější představit si sebe před 100, 200, 3 000 000 lety. Dobrá zpráva je, že reforma, která probíhá v základním a středním školství, to, o čem hovoříte, umožňuje a podporuje. Konkrétně u dějepisu však existuje silná skupina historiků, pro které je zmínka o integraci nebo podobných přístupech doslova rudým praporem před očima.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 10/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy