5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > ŽÁCI MLUVÍ O ŠIKANĚ. UČITELÉ NEMOHOU?

ŽÁCI MLUVÍ O ŠIKANĚ. UČITELÉ NEMOHOU?

Autor: Jaroslav Kroufek | Datum: 19.1.2007 | Vydání: 1/2007

Když dětský domov na dvě hodiny navštíví novináři nebo umělci, výsledkem je článek o báječných dětech a krásně prožitých dvou hodinách. Umělci budou nejspíš zděšeni tím, že děti mají omezenou možnost pohybu, že se před nimi vše zamyká apod. Neuvědomují si, že jde o dětský domov se školou, v podstatě o dřívější polepšovnu, kterou obývají děti s nařízenou ústavní výchovou. Náhle vzbuzený soucit s dětmi bohužel často překrývá riziko, které je dnes čím dál aktuálnější – agresivitu dětí směrem k pedagogům.

V některých případech se verbálně i fyzicky šikanovaní pedagogové (ano, skutečně se nebojím použít toto slovo) ani nesnaží bránit, protože mají nepříjemnou zkušenost, že i po podání trestního oznámení na policii se obrátí proti nim, agresor je nepotrestán, nanejvýš přeřazen. Letos byl vychovatel v jednom dětském domově zbit a zkopán čtrnáctiletým chlapcem. Jednalo se o vychovatele jiné rodinné skupiny. Hoch pouze nechtěl opustit prostor, ve kterém v daném čase již neměl pobývat. Po verbálním útoku následoval fyzický atak, který měl za následek pracovní neschopnost vychovatele. Po útoku byl mladík poslán na psychiatrické vyšetření, kde se ukázalo, že se jedná o jedince s agresivními sklony. Nyní pobývá v psychiatrické léčebně. Potrestán byl vychovatel.

Z takového a podobných případů vyplývá, že značná část pedagogů je vystrašena, bojí se vyhazovu, který někdy po nepotrestání žáka následuje (aby se „něco dělo“). Někdy se navíc pedagogové obávají útoku ze strany rodinných příslušníků a celých rodinných klanů. V dětských domovech je tato obava zesílena tím, že rodiče zdejších dětí (tedy pokud se vůbec k dítěti hlásí) mají za sebou mnohdy pestrou zkušenost s výkonem trestu.

Když odhlédneme od dětských domovů, v jiných zařízeních je také problém s agresivitou – a spočívá v ekonomické rovině. Zejména na malých venkovských školách jsou uměle udržovány děti, které by potřebovaly spíš speciální školu, jenže jejich přeřazením by se nenaplnil potřebný počet dětí. Tím by hrozilo propuštění učitele, nebo dokonce zánik školy. Ještě horší situace je v učňovském školství. Učni sami vytuší a vycítí, že je vedení školy nechce (a někdy téměř nemůže) vyhodit, protože by si ekonomicky pohoršilo. Proto si na učitele dovolí daleko víc.

KURZ UČITELSKÉ SEBEOBRANY

Obávám se, že ministerstvo školství si neuvědomuje závažnost zmíněných faktů. Objevuje se také velmi málo odborných prací na téma agresivity vůči učitelům. Při absolvování oboru Vychovatelství a speciální pedagogika jsem zjistil značnou odtrženost teoretiků od praxe. Podle mého názoru se v praxi málo uplatní dějiny filozofie, ale spíš základy řešení krizových situací, psychologické aspekty šikany. Dalšími předměty, které by se neměly opomíjet, jsou základy sebeobrany a také základy romistiky (protože si přiznejme otevřeně, že v zařízeních školského typu a některých ZŠ, které ještě nedávno byly speciálními a předtím zvláštními a pomocnými školami, převažují děti romské), jelikož bez hlubšího pochopení tohoto etnika může riziko konfliktů narůstat.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 1/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy