5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Zahoďme očekávání dokonalosti

Zahoďme očekávání dokonalosti

Autor: Tim Elmor | Datum: 6.2.2015 | Vydání: 2/2015

Víte, proč tolik dětí žije ve stresu a neumí se „probourat“ do dospělosti? Je to kvůli nerealistickým očekáváním a psychické frustraci jejich rodičů.

Zahoďme očekávání dokonalosti

Výzkumnice z Kansaské univerzity Carrie Wendel-Hummellová zjistila, že poporodní rodičovská deprese nepramení jen z emoční zátěže, kterou s sebou nese starost o novorozence. Dochází k závěru, že psychické zdraví otců a matek ovlivňují tlaky na to, aby byli dokonalými rodiči.

Wendel-Hummellová vedla rozhovory s čerstvými rodiči z Kansasu a Missouri. Jejich příjmy se pohybovaly od nízkých po střední třídu – a každý z účastníků uváděl problémy s některým z následujících symptomů: poporodní deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha, psychóza či bipolární porucha.

Rodiče ze střední třídy na sebe častěji přijímali obrovský tlak, aby dosáhli úrovně „dokonalého“ rodičovství. „Takový tlak může vystupňovat psychické problémy. Pokud všechno není dokonalé, mají pocit, že selhali,“ píše autorka.

Strach ze selhání

Nedávno jsem vydal knížku Dvanáct obrovských chyb, kterým se rodiče mohou vyhnout. Každá z oněch chyb spadá do jedné z následujících kategorií:

• Málo riskujeme.

• Příliš brzy zachraňujeme.

• Příliš snadno se nadchneme.

• Příliš často odměňujeme.

My rodiče děláme chyby, protože nechceme selhat, stejně jako se snažíme zabránit selhání našich dětí. Odmítáme připustit, aby se to stalo. Odměňujeme děti i za slabé výkony. Pomůžeme jim, pokud na něco zapomenou. Když zvládnou obyčejný úkol, pějeme chvalozpěvy, jako by vyhrály zlatou medaili – a předpokládáme, že jim budujeme sebevědomí. Tohle ale zdravého dospělého nevytvoří.

My – rodiče a učitelé – necháváme vlastní emoční zátěž, aby se stavěla do cesty jejich proměně ve zdravé dospělé. Nejsou na to připravené, protože jsme je na to nezvládli připravit. Jsme choulostiví dospělí, kteří se urážejí, pokud naše potomky kdokoli kritizuje. Oni ale konstruktivní kritiku potřebují. Vykládáme si špatnou známku svého dítěte jako vlastní rodičovské pochybení, zatímco ona je ve skutečnosti důsledkem jeho lenosti. Zuříme, když naše děti prohrávají hry, protože si do nich promítáme vlastní životy, v nichž ztrácíme – zatímco dítě chce po skončení hry polárku. Zdaleka se tolik nestará o to, kdo vyhrál.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 2/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy