5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > ZKUŠENOSTI Z AMERICKÉ ŠKOLY ANEB UČITELKOU V BROOKLYNU

ZKUŠENOSTI Z AMERICKÉ ŠKOLY ANEB UČITELKOU V BROOKLYNU

Autor: Monika Ulrichová | Datum: 10.9.2008 | Vydání: 7/2008

Ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti ze svého působení na americké střední škole (high school) v Brooklynu, ve státě New York. Během dvou let působení na americké státní střední škole jsem zažila mnoho situací, které by v českých podmínkách člověka ani nenapadly. Nešlo zdaleka jen o výchovné problémy studentů, ale o celkový systém školství na státních školách.

Do New Yorku jsem přiletěla v srpnu 2005 s tím, že jako mezinárodní učitel si musím sama najít bydlení a školu. Kdo zná New York, ví, že možností na bydlení je mnoho, ovšem možná jako všude jinde jsou oblasti, které se preferují, a místa, kde cesta pro Evropana je „zúžena“, např. Bronx. Během 14 dnů jsme s mými přáteli ze Slovenska našli velmi krásné bydlení v Brooklynu, asi 10 minut od moře, a mně byla nabídnuta pozice učitelky science na high school, též v Brooklynu, asi 45 minut metrem od našeho domu.

Výuka začala první týden v září a s ní přišly neopakovatelné pedagogické i životní zkušenosti. Byly tvrdé a nelítostné, nicméně dnes, s odstupem času, nelituji, naopak mé působení ve Spojených státech amerických hodnotím jako velmi přínosné v mnoha oblastech.

Do úplně černošské rozdivočené třídy jsem po prázdninách nastoupila zcela sama, bez doprovodu či nějakého představení mým nadřízeným. S mým vedoucím, supervizorem, jsme o behaviorálních problémech studentů na státních amerických školách mluvili předem v srpnovém týdnu. Byla jsem upozorněna na problémy, které mají studenti s chováním, ale dokud člověk neuvidí, neuvěří… Bylo mi řečeno, že studenti jsou často z nefunkčních rodin, z rodin, kde matky jsou samoživitelky, kde rodiče mají více než jednu práci, někteří dokonce tři atd. Studenti pocházeli z Jamajky, Dominikánské republiky, Trinidadu, Jemenu, Haiti, Číny atd.

Po osudech dětí se zde nepátrá

Velkým problémem v naší škole bylo to, že někteří skutečně psychicky narušení jedinci chodili do „normální“ třídy. Měla jsem studentku, která nedokázala zvládat své emoce ani chování. Ve většině případů chodila tato studentka do hodiny naštvaná, rozladěná a toužící po konfliktu. Práce s tímto dítětem byla skutečně na hranici lidských možností. Byly hodiny, kdy běhala po třídě, na mé napomínání nereagovala, najednou odběhla, že si musí o patro níže vyřídit konflikt z předešlé hodiny tělocviku. Pokud reagovala, tak agresivně. Bohužel v systému, kde jsem vyučovala, by musela fyzicky napadnout učitele, aby byla odvolána ze třídy na delší dobu. Někdy učitel skutečně nemá podmínky na výuku a 45 minut tráví vyplňováním papírů o špatném chování žáka a voláním rodičů. Tato dívka byla na svůj věk extrémně agresivní, bylo jí 15 let a byla velmi hezká. Později jsem se dozvěděla, proč se takto chová. Přiznám se, že jako jediná jsem neustále pátrala po osudech studentů, které jsem učila. Vím, že pokud učitelé vyučují mnoho let v tomto systému, jsou unaveni a vyčerpáni. Mne zajímalo, proč se děti chovají tak, jak se chovají. Tuto studentku odmítla vlastní matka v deseti letech, na rodičovském sdružení mi řekla, že jí nechce, že se mně vůbec nediví, že se to s Fátimou zvládnout nedá. Studentka bydlela střídavě u svého otčíma a babičky. Několikrát jsem s touto studentkou mluvila o samotě, čímž jsem sama překročila pravidla kontaktu pedagoga a žáka ve škole. Se studentem učitel nesmí nikdy zůstat ve třídě sám. To bylo pravidlo, které se muselo přísně dodržovat. Velmi často jsou totiž učitelé falešně obviněni ze sexuálního obtěžování. Studentka se při rozhovoru vždy koukala jiným směrem a nedokázala mluvit normální intonací hlasu. Tato studentka byla nakonec vyloučena ze školy pro fyzické napadení učitelky matematiky, po které házela sešívačky.

Mezi jednotlivými hodinami jsou pouhé tříminutové přestávky. Zpočátku nikdo z nás nechápal, proč jsou tak krátké. Bylo to skutečně z výchovných důvodů. Studenti by se jinak shlukovali na chodbách, prali by se a dělali věci, které jsou v našich podmínkách dovolené až od plnoletosti.

Měla jsem třídu, kde byly děti, které neuměly dobře anglicky. Pokud jsem volala jejich rodičům, nejednou se mi přihodilo, že si členové rodiny podávali navzájem telefon a komunikovali svým rodným jazykem. Zvláštní na tom bylo to, že někteří lidé žijící ve Spojených státech amerických více než sedm let se nedokázali anglickým jazykem dorozumět. Jedna studentka, velmi tichá dívka, seděla v první lavici a pokaždé propadla z testu. Když jsem s ní test individuálně rozebírala, zjistila jsem, že nerozumí otázce v testu nikoli po obsahové stránce, ale že nedokáže otázku přeložit. V Americe bylo pravidlem, že v „normální“ třídě byly děti, které nerozuměly angličtině. Tato insuficience jazyka měla samozřejmě úzký vztah ke špatnému chování studentů. Pokud dítě nerozumělo, začalo běhat po třídě a nejevilo zájem o výuku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 7/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy