Portál.cz > Úvodní stránka Co dělat, když se dítě často bojí

Co dělat, když se dítě často bojí

Datum: 25.9.2017

Vaše dítě mívá úzkostné stavy, často se bojí, že zklame ve škole, že nebude mít kamarády, že je k ničemu? Chcete potomkovi pomoci, ale nevíte jak? Poradí psychoterapeutka PhDr. Lucie Bělohlávková, která se specializuje především na problémy spojené s úzkostnými stavy.

Pro rodiče

Otázky, které vám možná běží hlavou…

Co jsou to obavy, úzkost a stres?

A jak je u svého dítěte rozeznám?

Nejprve si ujasníme pojmy, kterých se to týká – úzkost, stres, obavy, strach, tíseň. Všechny tyto emoce prožíváme jako nepříjemné. ALE POZOR! Existují situace, kdy nám mohou být dokonce

i užitečné. Vzpomeňte si na své období ve škole: termín odevzdání seminární práce, který se neodvratně blížil… Museli jste na to neustále myslet, nemohli jste spát, bolela vás z toho

hlava nebo břicho… nakonec jste práci odevzdali, i když třeba na poslední chvíli. Ano, jsou to nepříjemné pocity, ale v tomto případě nás umí donutit třeba k tomu, co dlouho odkládáme. Úzkost

je nám ale i přínosem v situacích, které jsou nebezpečné (např. při přecházení silnice, kdy se najednou ze zatáčky vyřítí auto) – přimějí nás k tomu, abychom z dané situace utekli.

V této publikaci se zaměřujeme na nepříjemné pocity, se kterými si naše dítě neví rady, které se mu objevují v průběhu dne a které mu mohou znemožňovat i jeho běžné fungování

v životě.

Úzkost a obavy u dítěte se stávají problémem tehdy, když:

  • Prožívá úzkost, aniž by situace, ve kterých se to děje, byly všeobecně nebezpečné.
  • Prožívá úzkost v situacích, které ostatní děti také mohou vnímat úzkostně, ale našemu dítěti tyto situace způsobují již dlouhodobé, vleklé potíže, jako mohou být bolesti hlavy, bolesti břicha, pocit zrychleného tepu, pocení, třes, potíže se spánkem a jiné.

Někdy mají lidé pocit, že když budou o problému přemýšlet znovu a znovu, vyřeší se to. Podobně jako když se snaží přijít na vyřešení nějakého problému. Pokud se však jedná o úzkost, oproti řešení problémů se člověk postupně do těchto myšlenek spíše zamotává a cítí se čím dál zoufaleji. A to se stává i dětem, které se pak do svých starostí zamotají jak do klubíčka, ze kterého není cesta ven.

Navíc dochází i k tomu, že se děti za své starosti často i stydí a s nikým o tom raději nechtějí mluvit. Známe to přece i my dospělí! Bohužel, v dnešní době je stále mnoho lidí, které trápí úzkosti,

a přesto nechtějí vyhledat odbornou pomoc – buď jim v tom brání stud, nebo si myslí, že k „psychologům a terapeutům chodí jen lidé s opravdu vážnými problémy“, a sami pro sebe si své úzkosti bagatelizují. Často jim i běží hlavou, že musí být určitě jediní, kdo něco takového prožívá, a raději o tom nechtějí s nikým mluvit.

Opak je ale pravdou!!! Možná kdybyste se více rozpovídali mezi svými blízkými nebo lidmi, se kterými se setkáváte v práci, zjistili byste, kolik lidí trápí úzkosti. Úzkost patří mezi nejčastější psychické problémy, a to jak u dětí a dospívajících, tak i u dospělých!

Zde je několik základních faktů o úzkosti:

  • Úzkost se v životě objevuje čas od času u každého člověka.
  • Úzkost funguje jako výstražný systém, který nás připravuje na nebezpečí.
  • Úzkost netrvá věčně.

Nejste si jistí, zda to, co trápí vaše děti, jsou úzkosti? Projděte si dotazník na následující straně, který vám na tuto otázku odpoví. Pokud u většiny otázek odpovíte „ano“ nebo „někdy“ – odpověď

zní: ANO, to, co trápí vaše děti, jsou opravdu úzkosti!

Co je příčinou úzkosti a deprese u dětí?

Kdo může za to, že moje dítě trpí úzkostmi?

Rodiče si často kladou za vinu, co se děje jejich dítěti. Trápí se tím, proč jejich dítě má takové problémy a ostatní děti ne. Někteří se bojí i vyhledat odbornou pomoc jen proto, že se obávají obvinění z toho, že příčinou úzkostí svého dítěte jsou oni.

Obvykle to ale není ničí konkrétní chyba! Pokud dítě není týráno, zneužíváno či jiným způsobem není zanedbána jeho výchova, rodiče by neměli být obviňováni za citové problémy svých dětí. Naopak oni jsou ti, kdo mohou nyní svému dítěti nejvíce pomoct. Terapeut je ten, kdo je touto pomocí provede. Také by se ale nemělo objevovat to, že rodič přivede své dítě do terapie, aby terapeut dítě „opravil“. To ne! Důležitým předpokladem úspěšné terapie u dětí je zapojení všech zúčastněných do terapeutického procesu. Dítě nesmí mít pocit, že ono je vadné nebo pokažené. Naopak potřebuje také cítit, že na to není samo!

Někdy se také stává, že rodič vidí, že dítě prožívá stejné strachy, jako on prožíval ve svém dětství. Člověk může být sebelepší rodič, ale genetickým dispozicím se vyhnout nedá. Důležité však je uvědomit si, co se děje, a být svému dítěti oporou, postavit se obavám čelem.

Více se o tématu dozvíte v knize Jak přežít, když se často bojím.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0