Portál.cz > Úvodní stránka Jak dětem pomoci zacházet s hněvem

Jak dětem pomoci zacházet s hněvem

1. Trvejte na tom, aby svůj hněv daly najevo, ale slovy, nikoli chováním. Mají říci nahlas, že se zlobí, a pokud je to možné, říci i proč.

2. Pomozte jim, aby své pocity zdůvodnily. Hledejte s nimi příčinu jejich výbuchu. Menší děti budou někdy potřebovat pomoci, aby dokázaly zpětně určit, co jim vadilo.
“Zlobíš se na Honzíka, protože ti vzal auto?”
“Rozzlobil ses, protože ses nemohl dočkat, až domluvím?”
Brzy budou schopny říci vám, co je zlobí a proč - místo toho, aby rovnou přešly k impulzívní reakci.

3. Dejte jim najevo, že jejich pocity vnímáte a akceptujete (ovšem ne vždy se něco musí změnit).
“Zlobíš se na mě právem. Neposlouchala jsem tě. Ale teď už poslouchám.”
nebo
“Vím, že tě nebaví tady čekat ve frontě. Mě taky ne, ale musíme to vydržet. Přemýšlej, jestli by se nedalo dělat něco lepšího, než zlobit bratříčka.”

4. Při každé příležitosti je poučte, že hrubost a bití nejsou přijatelný způsob, jak projevovat svůj hněv. Každý případ agresivity dítěte na místě řešte, vyvoďte z něj pro dítě negativní důsledky a trvejte na tom, aby dítě udělalo to, co mělo udělat na prvním místě (obvykle použít SLOV)!

5. Pomozte dětem, aby řekly, co chtějí. Často začnou plakat a stěžovat si, že něco nechtějí. Potřebují vaši pomoc, aby se mohly vyjádřit pozitivně.
“Maruška mi vzala kolo.”
“Běž a zeptej se jí, jestli si ho můžeš vzít zpátky. Řekni jí, že je tvoje a že ho chceš.”

6. Buďte pro děti příkladem. Je pravděpodobné, že budou dělat spíše to, co vy DĚLÁTE, než to, co ŘÍKÁTE. Chovejte se tedy tak, jak to vyžadujete od nich. Pokud jste vy sami rozzlobení, s patřičným důrazem to řekněte. Rozzlobte se a dejte to vědět včas, aby nedošlo k tomu, že se skutečně rozzuříte. Když dáte svůj hněv patřičně najevo, pusťte celou záležitost z hlavy, aby děti viděly, že hněv se může vyjádřit, a potom přejde. Pokaždé jednoduše a bez zbytečných komplikací řekněte:
“Zlobím se!”
“Nenecháš mě chvíli na pokoji!”
“Přestaň mi skákat do řeči!”
“Nesahej na moje věci!”
“Mrzí mě, že jsi nedodržel, na čem jsme se dohodli. Můžeš mi říci proč?”

Děti se o mechanismu hněvu daleko lépe poučí od rodičů, kteří dávají svůj hněv přiměřeně najevo, než od rodičů, kteří jsou stále milí, mírní a svůj hněv potlačují. Děti si musí uvědomit, že rodiče jsou také jen lidé.

Na děti se můžete velmi rozzlobit, aniž byste jim kdy nadávali nebo je ponižovali. Stačí se držet zásady, že je třeba o svých pocitech otevřeně hovořit a zdůvodňovat je. Dětem bude nějakou dobu trvat, než se to také naučí. Buďte spokojeni, když vaše dítě projevuje alespoň nějaké známky toho, že se snaží ovládat - když se například bude držet zpátky, aby neuhodilo jiné dítě, nebo dokonce vás, nebo když důrazně řekne “Zlobím se”. Mnoho dospělých se to dodnes nenaučilo - takže přece jen děláte ve výchově pokroky.

Více se o tématu dozvíte v knize Proč jsou šťastné děti šťastné

Zpět na seznam témat