Portál.cz > Úvodní stránka Jak diplomaticky vyjádřit něco nepříjemného

Jak diplomaticky vyjádřit něco nepříjemného

Zamyslete se nad tím, jaké je přesné znění nepříjemné zprávy
Srozumitelnost začíná u vás. Dopřejte si chvíli času na zpracování ústředního tématu. Jen když je vám jasné, oč přesně se jedná, najdete pro to také vhodná slova. Vžijte se do svého protějšku. Krátce si v myšlenkách vyměňte role. Pokud byste byli oním druhým člověkem, jakou formulaci nepříjemné zprávy byste dokázali přijmout? Jakými slovy by vám mělo být sděleno nepříjemné poselství, aniž byste hned zaujali obranný postoj a vnitřně se uzavřeli? Touto cestou najdete diplomatická slova a zdvořilé obraty, které budou vyhovovat jak vám, tak vašemu protějšku.

Rozšiřte svůj diplomatický slovník
Je úplně normální, že si během let osvojíme určitý způsob vyjadřování. Každodenně používáme stále stejné obraty. Vaše obvyklé diplomatické výrazy, které od vás váš protějšek už zná, nebudou mít žádnou vypovídací hodnotu, když se jimi pokusíte vyjádřit něco hodně nepříjemného. V takových případech pomáhá, když své vyjadřování pozměníte, přesněji řečeno když mluvíte jinak, než to děláte běžně.

Zde několik nápadů, jak se můžete vyjádřit diplomaticky:

  • Formulujte požadavek jako prosbu.
  • Dejte najevo, že jde o vaše názory. Řekněte svému protějšku „Takhle to vidím“, místo abyste tvrdili „Je to prostě tak“.
  • Mluvte o sobě a svých pocitech. Například: „Je mi to trapné.“ Nebo: „Necítím se přitom dobře.“
  • Přiznejte, že něco nevíte. (Nevím, jak ti to nejlépe říci. Nevím, jak zareaguješ. Nevím, zda je skutečně správné ti to říct. Nevím, jak se to teď bude vyvíjet.)
  • Převezměte zodpovědnost za vlastní podíl na celé záležitosti.
  • Omluvte svého partnera, řekněte mu jasně, že mu nepodsouváte nic zlého.
  • Řekněte zřetelně, co si přejete nebo co by pro vás bylo do budoucna přijatelné.

Nemlžte
Nepokoušejte se zabalit nepříjemný obsah zprávy do spousty slov. Jinak řečeno: nemůžete svého partnera ušetřit toho, aby si povšiml, co se děje. Svým diplomatickým vyjádřením projevíte respekt vůči druhé osobě, ale ústředním bodem komunikace zůstává jasné poselství a jednoznačná informace. Takže žádná mlhavá naznačování.

Jak najít vhodná diplomatická slova
Formulujte prosbu, místo abyste druhého vystavovali nátlaku. Máloco vyvolá tak rychle a jistě takový odpor jako přímý požadavek. Když na nás někdo tlačí, téměř automaticky přecházíme do obranného postoje. Naše vnitřní ne je svého druhu ochrana vlastní důstojnosti. Ne, nejsme žádní otroci, kteří si nechají poroučet. Možná nám chybějí slova, abychom dokázali odporovat vhodnými argumenty, to však nehraje roli. Pro vzdor nepotřebujeme žádná slova, na požadavek „okamžitě to udělej“ odpovídáme pasivním odporem.

Prosba naproti tomu působí úplně jinak, vyvolává daleko méně odporu. Ve skutečné prosbě zaznívá cosi, co by se dalo označit jako svoboda volby. Kdo prosí, dává svému protějšku možnost rozhodnout.

Prosím, udělej to pro mě – to je apel na velkorysost druhého. Kdo prosí, signalizuje svému protějšku: respektuji tě. Vnímáte rozdíl mezi následujícími dvěma větami?

  • „Urychleně mi objasni, jak jsi došel k těmto číslům.“
  • „Mám na vás ještě jednu prosbu. Vysvětlete mi prosím, jak jste došel k těmhle číslům.“

Požadavek a nátlak nejsou diplomatické. Prosba je naproti tomu mnohem šetrnější. To samozřejmě neznamená, že vždycky dostanete od druhých lidí to, oč je poprosíte. Ale věty obsahující upřímnou prosbu nenutí váš protějšek do vzdoru: nepůjde automaticky do obrany, protože by vnímal nátlak. Díky vaší prosbě má k dispozici prostor pro rozhodování, může zvážit, zda vaší prosbě vyjde vstříc, zda jí chce vyjít vstříc. Jednoduchá prosba je už diplomatickým obratem.

Místo kázání galantně komentujte
Nic si nenamlouvejme: lidé se mnohdy chovají naprosto nevhodně. Někdo předbíhá, jiný vám neustále skáče do řeči. Často bychom někoho chtěli okamžitě poslat do školy slušného chování. Nechceme však prostě přijímat neslušné chování. Existují diplomatické fráze, které by nám pomohly? Galantním komentářem můžeme na jedné straně vyjádřit svou nevůli, současně ale také druhé usměrnit. Jednáme s nimi mírně a dáváme jim příležitost, aby své chování změnili, aniž by přitom „ztratili tvář“.

Předbíhá vás někdo v obchodě nebo při nastupování? Jak to můžete galantně komentovat? Tady je několik nápadů:

  • „Promiňte, ale zdá se, že jste mě právě přehlédl.“
  • „Vida, vy ale máte naspěch. Stojím před vámi a pospíším si. Přijdete na řadu hned po mně.“
  • „Jejda, tady ale už stojím já. Inu, rozumím vám, stalo se to ve spěchu.“
  • „Ano, jsme na tom stejně. Také bych si přál, aby to šlo rychleji. Dovolíte, abych se znovu postavil před vás?“

Když mluvíme, náš protějšek nám neustále skáče do řeči. Sotva můžeme bez přerušení dokončit větu. Lze se tomu bránit:

  • „Vy jste ale rychlý. Můžete mě prosím nechat domluvit?“
  • „Při vašem zápalu se sotva dostanu ke slovu. Prosím, nechte mě dokončit větu, než budete mluvit dál.“
  • „Líbí se mi, s jakým nadšením mluvíš. Ale ještě hezčí by bylo, kdybys mě nechal domluvit.“

Pozitivně pozměnit místo jedovatě kontrovat
Pozměněný výklad je jádrem diplomacie. Voda se mění ve víno a z olova se dělá zlato. Všechno negativní se opisuje a přebarvuje na růžovo. Protože v komunikaci platí základní pravidlo: Nezáleží na tom, jak jsou slova míněná. Záleží na tom, jak je pochopí druzí. Kdo rozhoduje, jak něco pochopíte? Samozřejmě, že vy rozhodujete, jak chcete chápat slova svého protějšku a co mají jeho slova znamenat. Váš mozek interpretuje zvuky, které ten druhý vydává. Bez ohledu na to, jak to váš protějšek myslel, vyložte si jeho slova, jak chcete. A samozřejmě přitom k sobě buďte laskaví. Vyberte si takový výklad, který vás netlačí ke zdi. Vyložte si slova svého partnera pozitivně. Proč? Pro radost ze života. Chcete přece happy end, a ne verbální válku. Chcete spolupráci, a ne svár. Přejete si příjemné soužití, ne nepříjemné hádky.

Ne, a just ne!
Právě pro ty, kteří touží po sebejistotě, je diplomacie velice užitečný nástroj. Kdo si nedůvěřuje a nevyjádří vlastní přání a potřeby, pro toho je většinou také těžké říci ne, stanovit druhým přiměřené hranice. Než něco řeknete, vložte mezi slova krátkou pauzu, soustřeďte se a uvědomte si, o co vám opravdu jde. Pokud zjistíte, že chcete říci ne, pak si v duchu udělte svolení to udělat. Při vší diplomacii si dejte záležet, aby vaše ne bylo slyšet. Nabízím několik diplomatických formulací, které vyjadřují, že respektujete svůj protějšek, ale současně říkáte ne.

  • „Dovedu si představit, že v té záležitosti potřebuješ pomoc. Ale já ti o víkendu nepomůžu, protože už jsem na oba dny zadaná jinde.“
  • „Skvělé, že jsi při tom myslel na mě. V principu se ráda zúčastním. Ale tentokrát to bohužel nejde, škoda. Bylo by ale prima, kdybys mě i nadále nechal ve svém seznamu.“
  • „Je pro mě těžké to říkat, protože se tě v žádném případě nechci dotknout. Ale rozhodla jsem se, že už se s tebou nebudu scházet.“
  • „Máte pravdu, ten nový program je na první pohled poněkud matoucí. A je milé, že se mě ptáte, zda vám mohu pomoci. Bohužel to nejde, protože jsem plně vytížená jinými úkoly. Mám návrh: sepište své dotazy a promluvíme si o tom pozítří.“
  • „Ano, z vašeho pohledu je to jistě jedinečná šance. Já to ale vidím jinak, a proto odmítnu. Nicméně díky za optání.“

Nemusíte své ne opentlit podrobným vysvětlováním, příliš mnoho slov působí dojmem, že se snažíte ospravedlňovat. To by pro vašeho partnera v hovoru mohl být důvod, aby proti vašemu odmítnutí bojoval. Za dlouhým vysvětlováním je často naděje, že nás druzí pochopí a naše odmítnutí akceptují, když podrobně objasníme své důvody. Není však důležité, aby někdo jiný dal našemu odmítnutí požehnání. V takových situacích potřebujeme především svůj vlastní rozum a vnitřní souhlas s tím, co chceme a co ne.

Více se o tématu dozvíte v knize Barbary Berckhan Komunikace bez zábran

Zpět na seznam témat