Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola
Rodina a škola
Rodina a škola 5/2012
Rozhovor s Petrou Oswaldovou se týká Feldenkraisovy metody. Moshé Feldenkrais učil své žáky sebepoznávání skrz cvičení. Způsob, jakým jeho následovníci lekce vedou, je inspirativní i pro jakoukoliv jinou výuku. V ČR je 13 839 dětí-cizinců, které se ocitly ze dne na den v českých školách a zkušenosti s nimi má již skoro každý učitel. Blanka Grunová se ve svém článku Jak se ve Francii učí české děti zaměřila na výuku školáků, kteří se svými rodiči naopak opustili Českou republiku. Jejich výpovědi o tom, co všechno mělo vliv na zvládnutí situace, mají obecnou platnost. Šárka Eisová, učitelka s třináctiletou praxí na ZŠ nazvala svůj článek provokativně: Nedostali jste se na víceleté gymnázium? Gratulujeme… Dozvíme se v něm, proč řada učitelů na osmiletá gymnázia své vlastní děti nehlásí a raději volí dobrou základní školu. Po dobrém nebo po zlém? Úvahu s deseti doporučeními pro výchovu dětí napsal pro náš časopis Pavel Říčan. V květnovém čísle najdete také novou rubriku věnovanou učebnicím, rozhovor s herečkou Jing Lu a pokračování v tématu hodnocení, v němž se autorka sugestivně ptá, jestli je lepší rada, co a jak zlepšit, nebo známka.
Největším expertem a učitelem je člověk sám sobě
S Petrou Oswaldovou a také se cvičením, o kterém je tento rozhovor, byste
se možná seznámili až při bolesti v nějaké části těla. Pokud byste náhodou
začali s cvičením „feldenkraise“, začaly by se vám možná odkrývat souvislosti,
o nichž jste dosud nepřemýšleli, nebo jste je zachytili jen letmo. Feldenkraisova
metoda (FM) není jen tak nějaké cvičeni. V mnohém souvisí i s principy učení.
Jak se ve Francii učí české děti
Ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo základní školy v České republice 13 839 cizinců. Rozhodně to není zanedbatelné číslo a jen málokterý učitel se s takovým žákem doposud nesetkal. Stejně tak se řada českých dětí ocitá na školách v cizině. Co je tam přivádí? Jsou v cizí zemi rády? Jak vzpomínají na první den ve škole? Kolik dnů, týdnů, měsíců, let jim trvalo, než se začaly v novém jazyce cítit uvolněně? Jsou na sebe hrdé, kolik překážek dokázaly zdolat? Ještě stále se trochu stydí promluvit nahlas před celou třídou? – Neumím na tyto otázky odpovědět, ale mohu vám dát nahlédnout do světa českých dětí, které se v roli žáků-cizinců ocitly ve Francii.
Při hodnotících schůzkách má první slovo žák, pak teprve učitel a rodič
Po dobrém, nebo po zlém?
Trest je špatná výchovná metoda! Tento názor je dnes velmi rozšířený. Příručky o výchově dětí před tresty varují: působí víc škody než užitku, ponižují dítě, poškozují vztah mezi dítětem a vychovatelem atd. A tělesné tresty? To už je vůbec barbarství, možná i u nás bude brzy plácnutí přes dětský zadeček kvalifikováno jako porušení zákona.
Chcete radu, co a jak zlepšit, nebo známku?
V minulém díle jsme si povídali o tom, proč známky nemotivují žáka k lepším
výkonům tolik jako slovní hodnocení. Neboli kdo dělá chyby, může dostat
špatnou známku, jinde ale namísto nich získá radu, co má zlepšit a jak. Ukázali
jsme si, že ani slovní hodnocení není samospásné. Je-li napsáno špatně,
nedozvíme se z něj skoro nic podobně jako ze známky. Jak tedy postupovat
správně?
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Časopis Rodina a škola vyhlašuje čtenářskou soutěž do aquaparku pro celou třídu!
![Portál [logo]](/cstat/images/design/portal.png)

