heslo Labyrint

heslo Labyrint

Původně byly labyrinty ploché systémy vyznačující se snahou o symetrii, jejichž centra byla spojena s vnějším otvorem nesmírně dlouhou, ale jednoznačnou cestou bez křižovatek nebo možností volby. Tím se liší od meandrových vzorů a hranatých spirál. Zkoumání labyrintů dlouho ztěžovala skutečnost, že se jasně nerozlišovalo mezi eponymním příbytkem Mínótaurovým (Ovidius, Proměny 8, 158 a násl.), což byla prostorová stavba, a starými formami labyrintu, což byly útvary plošné (dvojrozměrné). Těm se zde chceme věnovat.

Předchůdce labyrintů můžeme rozpoznat už na mykénských pečetních otiscích. Ale i ze starého Egypta jsou známy zlomky amuletů s labyrintickými figurami a rovněž etruské vázové obrazy zachycují labyrinty, které se někdy vykládají jako znázornění dělohy (tzv. krétský typ). Od nich se liší pozdější velmi symetrické tzv. římské labyrinty, ke kterým patří také četné středověké labyrinty. Uprostřed nich se většinou nachází volný prostor a bývají zbudovány ze soustředných kruhů, zatímco krétský typ dovoluje vzdáleně usuzovat na spirálu a podněcuje k možné astrální interpretaci symboliky východu slunce.

Na podlahách mnoha starých kostelů znázorněné labyrinty vycházejí z římského labyrintu. Za nejstarší křesťanský labyrint se považuje labyrint baziliky v Oréansville (Alžírsko) z roku 324. Správným uspořádáním písmen v centru v něm bylo možné více než 3000krát přečíst slova SANCTA ECCLESIA. Jiný alžírský labyrint (asi z r. 440, Tigziert-sur-Mer) tvoří otevřený věnec s christologickým Beránkem. Celek je pojat jako obraz lidského života se všemi jeho zkouškami, obtížemi a oklikami. Střed pak může symbolizovat očekávání spásy v podobě nebeského Jeruzaléma. Ze středověké tradice je znám náboženský tanec na způsob pouti po vzoru labyrintu na podlaze gotické katedrály (např. Chartres nebo Amiens).

Labyrint ve formě osmiúhelníku v katedrále v Amiens, délka strany 520 cm (labyrint je vystavěn z bílých a modročerných kamenů);

 

Město Jericho v centru labyrintu, miniatura ze středověkého hebrejského manuskriptu.

 

Chrámový labyrint dochovaný v katedrále v Chartres, průměr sahá od 12m 30cm do 12m 60 cm. Jedenáct soustředných kruhů dohromady tvoří cestu o délce 294 m.

 

 

Severský kamenný kříž s rytinou labyrintu.

 

(v knize naleznete u tohoto hesla jestě další ilustrativní obrázky)