Relaxační trénink

Relaxační trénink

Lidé trpící rozčilujícími a obtěžujícími symptomy postupně začínají nesmírně citlivě vnímat tělesné vjemy. Stejné vnímavosti můžete využít ke svému prospěchu, pokud se místo rušivých tělesných symptomů naučíte vnímat zdravé a příjemné tělesné vjemy.

Člověk má vrozenou schopnost zlepšit své vnímání mnoha tělesných stavů, například svalového napětí a tepové frekvence. Můžete využít své vnímavosti a stát se odborníkem na relaxaci.
Relaxační cvičení je osvědčenou technikou vedoucí ke snížení stresu. Samotný stres vyvolává symptomy, protože zvyšuje hladinu fyziologického rozrušení. Zrychluje tlukot srdce a zvyšuje krevní tlak a svalové napětí. Tyto změny lze zvrátit uvolněním a uklidněním mysli. Stejně jako je svalové napětí a vysoký krevní tlak přirozenou reakcí na stres, relaxace je vrozenou schopností, kterou se s trochou praxe snadno naučíte využívat.
Uvolnění je možné docílit různými metodami, kromě jiného progresivní svalovou relaxací, jogínským dýcháním, koncentrací, meditací, modlitbou, jógou nebo cvičením taj-či. Všechny meditativní techniky mají společné dvě základní složky: člověk se naučí soustředit svou pozornost na určité slovo, frázi, tělesný vjem nebo svalovou aktivitu a k rušivým myšlenkám, které se objeví, zaujme pasivní přístup. Tato část je pro mnoho lidí obtížná a někteří kvůli ní zanechají meditace hned v prvních minutách. Je důležité mít na paměti, že každého rozptylují rušivé myšlenky (například na hromadu špinavého prádla, na pracovní úkoly, na návštěvu u zubaře), zejména na počátku nácviku. Důležité je necítit se provinile, ale místo toho jemně zahnat rušivé myšlenky, znovu se soustředit na předmět koncentrace a trpělivě to zkoušet znovu. Proces opětovného zaměření pozornosti je vlastně základem procesu meditace a relaxace.
Na vašem individuálním stylu závisí, která relaxační metoda je pro vás nejvhodnější. Někteří lidé vnímají stres jako bolest nebo svalové napětí. Pro uvolnění tělesného napětí je nejlepší progresivní svalová relaxace (popsaná v oddílu věnovaném cvičení), jóga a taj-či. Jiní lidé prožívají stres spíše v podobě nadměrných starostí a obtížného soustředění. V tomto případě může být užitečný přístup využívající soustředění mysli, jako je například práce s představami nebo meditace. Někdo se nejlépe uvolní při hlubokém a pomalém bránicovém dýchání. Většina lidí však pociťuje stres na tělesné i psychické úrovni a v těchto případech je užitečná kombinace různých technik.
Zvládnutí relaxace má kromě zmírnění symptomů i jiné příznivé účinky. Pravidelná relaxace může zmírnit úzkosti, obavy a panický strach. Uvolní chronické napětí, sníží nebezpečí srdečního infarktu, posílí funkci imunitní soustavy a zlepší nespavost. Mnohá relaxační cvičení se mohou provádět prakticky kdekoli a kdykoli. Na konci této kapitoly najdete popis řady různých relaxačních technik.
Vráťme se ještě jednou k Jimu Reyeringovi a podívejme se, jak mu relaxační techniky pomohly zmírnit úzkost z bolesti hrudníku.

Jim Reyering navštívil svého obvodního lékaře, který měl k dispozici výsledky kardiologických vyšetření. Lékař Jima ujistil, že jeho srdce je v pořádku, a ke zmírnění stresu a úzkosti mu doporučil relaxační techniky. Jim si v místním knihkupectví koupil knihu o relaxaci a začal zkoušet některá cvičení. Úvod knihy přirovnával relaxaci ke „zbrani proti stresu“ a zdůrazňoval, že pokud má být relaxace užitečná v každodenních stresujících situacích, je nutno nacvičovat ji každý den. Koneckonců, kdyby se Jim měl ubránit útočící pumě lukem a šípem, taky by to musel nejdříve hodně trénovat! Totéž platilo i pro úzkost a stres. Z Jima se stal odborník na správné dýchání a naučil se zbavit napětí, když pobýval doma v tichém pokoji. Později začal zkoušet techniky relaxačního dýchání, když uvízl v dopravní zácpě. Uvědomil si, že hlubokým dýcháním a meditací může zmírnit svou tíseň, bušení srdce i dušnost. Nedovolil svým symptomům, aby ovládly jeho život, ale vlastní vůlí začal ovládat vnímání svých symptomů.