Knihovny a veřejný přístup k internetu

Knihovny a veřejný přístup k internetu

Otázka dostupnosti informačních a komunikačních technologií a rovnosti šancí při jejich využívání je jedním z klíčových prvků rozvoje informační společnosti. Rozvíjející se informační společnost otvírá široké spektrum šancí pro jednotlivce, firmy, regiony i jednotlivé státy, ale současně vytváří hluboké rozdíly.

Znevýhodněné oblasti a sociální skupiny jsou vystaveny podstatně většímu riziku zaostávání, a to z různých důvodů, včetně nízkých příjmů a chudoby, chybějící informační a komunikační infrastruktury, chybějícího povědomí o nabídce vzdělávání, ale také problémům v přístupu k novým technologiím z důvodu tělesného postižení či vysokého věku.
Z hlediska budoucnosti lze předpokládat, že dostupnost internetu by pro každého měla být stejně běžná, jako je využívání telefonu nebo televize. Dostupnost internetu je však ovlivňována celou řadou ekonomických, sociálních i psychologických faktorů, které se vzájemně prolínají a jejich řešení není vždy přímočaré. Základními překážkami, které limitují další rozvoj a lze je prokázat celou řadou empirických údajů z průzkumů, jsou zejména ekonomické bariéry, nízká úroveň počítačové gramotnosti populace a nedostatečná motivace k využívání internetu. Tyto faktory jsou hlavními příčinami nerovného postavení některých skupin obyvatelstva v přístupu k informačním zdrojům. Proto jednotlivé státy hledají různé formy podpory využívání informačních technologií, které by umožnily překonávání bariér.
Jednou z reálných možností podpory využívání internetu a vytvoření rovných podmínek a šancí je vytvoření sítě veřejně přístupných míst připojených k internetu. Knihovny tvoří v současnosti nejrozsáhlejší síť veřejně přístupných institucí, která nabízí přístup k internetu, a lze předpokládat, že se tato síť bude v nejbližších letech dále dynamicky rozvíjet. Poskytují uživatelům volný přístup k internetu buď bezplatně, nebo za cenu odpovídající vynaloženým nákladům. Podstatné také je, že pracovníci knihoven poskytují uživatelům kvalifi kovanou asistenci a pomoc při práci s internetem a vyhledávání informačních zdrojů. Charakteristickým rysem nabídky knihoven by měla být orientace na služby související se vzděláváním, zprostředkováním kulturního dědictví, informací z oblasti veřejné i státní správy a také poskytování služeb s využitím integrace klasických i elektronických informačních zdrojů. Rozsáhlý průnik internetu do činnosti veřejných knihoven není jenom výrazem všeobecného trendu, ale také výsledkem vládního programu Veřejné informační služby knihoven (VISK) a Projekt internetizace knihoven. Velmi pozitivní vliv má i příslušné ustanovení v knihovním zákonu91, které předpokládá, že všechny knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby budou do konce roku 2007 schopny poskytovat služby prostřednictvím internetu.
Podle dostupných údajů bylo v závěru roku 2006 připojeno k internetu přes 4000 veřejných knihoven a jejich poboček. Celkem 93 % obyvatel České republiky žije v místě, kde knihovna nabízí veřejný internet, i když existují podstatné regionální rozdíly. Zatímco v Moravskoslezském a Karlovarském kraji dosahuje dostupnost více než 90 %, podstatně horší situace je např. ve Středočeském kraji, kde se pohybuje kolem 43 %. Z dosavadního průběhu připojování knihoven k internetu, z dotazníkových šetření i z komunikace s provozovateli knihoven v malých obcích je zřejmé, že i přes silnou podporu státu nebudou mít některé menší obce o připojení vlastní knihovny k internetu zájem. V některých případech jde o vážné objektivní důvody, ať už tím myslíme malý počet obyvatel, nebo skutečnost, že se obec rozhodla provozovat veřejnou internetovou stanici na jiném místě. Jinde je odmítání internetu spojeno s konzervatismem pracovníků knihoven nebo zastupitelů obcí. Podle současných odhadů může koncem roku 2007 zůstat bez internetového připojení až 1,5 tisíce knihoven v malých obcích.
Projekt internetizace knihoven je mimořádnou příležitostí zejména pro menší knihovny. Dává každé knihovně šanci připojit se k internetu a využít informační a komunikační technologie pro rozšíření a zkvalitnění vlastních služeb uživatelům. Díky Projektu internetizace knihoven budou mít i menší knihovny k dispozici velmi kvalitní informační infrastrukturu, která jim otevře cestu k novým zdrojům a službám. Připojení k internetu je častým impulzem pro rozšíření provozní doby a funkcí knihoven, které stále častěji plní úlohu informačních center obcí. Knihovny mají v příštích dvou letech možnost získat výrazné dotace na rozvoj své infrastruktury, věřme tedy, že tuto nabídku efektivně využijí.
Důležitým prvkem kvality knihovnických a informačních služeb je využívání webových stránek pro nabídku nových služeb a zvýšení informovanosti a dostupnosti služeb. V závěru roku 2006 provozovalo 683 veřejných knihoven webovou stránku. Jedná se o všechny knihovny v městech nad 12 tisíc obyvatel. Tyto knihovny mají informačně bohaté stránky, ale kvalitní prezentace najdeme i v menších městech a obcích. V kategorii obecních knihoven mělo vlastní webovou prezentaci 163 knihoven. Velké knihovny vlastní doménu druhého řádu, menší knihovny využívají stránky obce či města (viz graf 38).

 Webové stránky poskytují informace o tom, kde se knihovna nachází, jak má otevřeno, jaké akce pořádá, jaké služby poskytuje, jaké dokumenty vlastní pomocí on-line katalogu a také odkazy na zajímavé stránky, specializované databáze apod. Postupně přibývají i nové elektronické služby, jako jsou rezervace a prodlužování dokumentů, předregistrace, navržení deziderat, upozornění na vrácení dokumentu, služba Ptejte se knihovny a další. Z uvedených čísel a charakteristiky je zřejmé, že v této oblasti mají knihovny ještě celou řadu rezerv. Platí to nejen pro knihovny ve větších městech, ale i pro ty nejmenší. Většina obcí a měst má dnes vlastní webovou stránku, a pokud knihovna nemá dostatečný potenciál k provozu vlastního webu, je pouze otázkou dobré spolupráce, aby na webových stránkách obce či města umístila vlastní webovou prezentaci.