Faktory ovlivňující soužití v komunitě

Faktory ovlivňující soužití v komunitě

Potvrzení rozdílů v podobě a konfliktnosti soužití majority a romské minority mezi komunitami znamená, že jsou výrazné rozdíly i mezi faktory vlivu na toto soužití. To ostatně vyplývá i z charakteristik komunity tak, jak byly prezentovány v předchozí kapitole.

Pro pochopení faktorů ovlivňujících soužití majority a romské minority tak, jak vycházejí z komunitních šetření, uvádíme vybrané výsledky dvou druhů přístupů. První se pokouší shrnout poznatky, které byly v sebraných charakteristikách jednotlivých měst příznačné spíš pro města, kde je situace příznivější, nebo naopak selhaly ve městech, kde je situace vysoce konfliktní. A to v detailu větším, než jak byly prezentovány v předchozí kapitole shrnující charakteristiky měst. Druhý přístup se pokouší naznačit obecné hypotézy, které by mohly být postupně ověřovány jako východiska např. i pro diferenciaci přístupu z hlediska státní správy a samosprávy při přípravě a rozvoji postupů předcházejících konfliktům v soužití majority a romské minority.

V řadě šetření realizovaných v rámci komunitních studií byly shromážděny údaje, které ve stručnosti podávaly základní informace o aktivitách zaměřených na zlepšování situace romské minority. Hovoříme o informativních ukazatelech. I zde jsme pracovali většinou s postupy, které jsou vlastní spíš kvantitativně založenému výzkumu než hlubšímu kvalitativně založenému šetření. Znamená to, že výsledkem mohou být jen souhrnné přehledy, a ne detailní přesná analýza. (V některých případech – především u Přerova – jde spíš o výpověď o tom, jak se podařilo shromáždit potřebné podklady, než o tom, jaká je v jednotlivých městech situace v oblasti institucionálních a občanských aktivit zaměřených na zlepšení situace romské minority a zmenšení konfliktnosti soužití majority a romské minority.) Jde o zachycení situace v prvé polovině roku 2001.

Chomutov

Ve městě působí komise zabývající se problematikou romské minority, schází se čtyřikrát do roka. Sociální kurátor specializovaný na tuto problematiku zde není. Působí zde jeden romský pedagogický asistent, přípravku pro romské děti navštěvuje 16 dětí. Holobyty se nevyskytují. Odhad podílu sociálních dávek zaměřených na romskou minoritu z celkového množství těchto dávek vyplacených v roce 2000 byl 1,8 %. Nebylo známo, zda na školách působí pedagogický či výchovný pracovník ovládající romštinu. Na problematiku zlepšování soužití majority a romské minority nebyl městem vypsán na rok 2001 žádný grant, na podporu volnočasových aktivit Romů ano. Aktivity na vzdělávání dospělých Romů nebyly. Občanské iniciativy zaměřené na spolupráci majority a romské minority existují, iniciativy zabývající se rozvojem volnočasových aktivit Romů rovněž. Protidrogová prevence jen v podobě služeb, cílená prevence kriminality nebyla zaznamenána, jiné projekty týkající se zlepšování situace Romů byly.

Ústí nad Labem

Komise zabývající se problematikou romské minority ve městě je, schází se dvanáctkrát do roka. Kurátoři zaměření na tuto oblast v Ústí n. L. působí, podíl jejich aktivit zaměřených přímo na romskou populaci nebyl zjištěn. Nebyly zjištěny také podíly sociálních dávek zaměřených přímo na romskou populaci ani to, zda jsou ve městě holobyty, které by byly obsazovány příslušníky romské minority. Ve městě působí 17 romských pedagogických asistentů, 14 z nich hovoří romsky. V přípravce bylo 105 dětí. Granty na zlepšování soužití byly městem vypsány, na podporu volnočasových aktivit Romů rovněž. Aktivity zaměřené na vzdělávání dospělých Romů jsou, občanské iniciativy zaměřené na spolupráci majority a romské minority rovněž, organizované iniciativy Romů ve volném čase také. Prevence protidrogová ani proti kriminalitě nebyla zaznamenána. Při komunikaci s radnicí šlo o jediné město, kde byla otázka povolení výzkumu předmětem jednání rady města a v prvním kole nebyl vyjádřen souhlas. Argumentace vycházela především z formálních příčin, především z konstatování, že není ze zákona jasné, kdo jsou Romové, a nelze tudíž zjišťovat či poskytovat informace o nich.

Ostrava

Městská komise zabývající se problematikou romské minority či soužitím majority s romskou minoritou nebyla zjištěna, kurátoři ano. Odhadem tvoří práce s romskou minoritou 30 % jejich pracovního času. Holobyty s Romy ve městě jsou. Podíl sociálních dávek na romskou minoritu z celkového množství ve městě vyplacených se blíží 1,5 %. Ve městě působí 14 romských pedagogických asistentů, z nich 9 hovoří romsky. V přípravce bylo 80 romských dětí. Granty města byly vypsány na podporu kvality soužití majority a romské minority, na rozvoj volnočasových aktivit Romů i na další projekty. Občanské iniciativy zaměřené na spolupráci majority a romské minority jsou, volnočasové organizované iniciativy Romů rovněž. Protidrogová prevence zaměřená na romskou populaci existuje, prevence kriminality nebyla explicitně zjištěna.

Pardubice

Komise zabývající se soužitím majority a romské minority ve městě funguje, schází se dvanáctkrát do roka. Sociální kurátoři působí, podíl práce věnované Romům je jen asi 5 %. Holobyty město nemá, podíl sociálních dávek pro romskou minoritu z celku činí přes 3,1 %. (Nejvíce ze všech sledovaných měst, pokud dodala údaje.) Ve městě nepůsobí žádný romský pedagogický asistent, v přípravce pro romské děti je 27 dětí, jeden pedagog hovoří romsky. Granty vypsané na zlepšování soužití majority a romské minority byly, stejně jako na volnočasové aktivity Romů. Aktivity ve vzdělávání dospělých Romů nebyly zaznamenány. Občanské iniciativy a jejich působení na soužití majority a romské minority a podporu rozvoje kvality života Romů jsou bohaté, volnočasové organizované aktivity Romů rovněž. Protidrogová prevence i prevence kriminality je zaznamenána. Rozvíjí se celoměstské projekty, především v rámci strategického rozvoje města.

Český Krumlov

Komise pro podporu kvality života romské minority ve městě pracuje, schází se dvanáctkrát do roka. Kurátoři zde nejsou. Holobyty se ve městě vyskytují v malém počtu a využívají se i pro Romy-neplatiče. Romský pedagogický asistent nepůsobí žádný, podíl sociálních dávek pro romskou minoritu není zjistitelný – takto specifikovaný není žádný. Přípravka pro romské děti není. Romsky hovoří ředitel zvláštní školy. Z grantů byly městem vypsány jen ty, které se týkají aktivit Romů ve volném čase. Občanské iniciativy zaměřené na spolupráci majority a romské minority i na organizované iniciativy Romů ve volném čase jsou bohaté. Protidrogová prevence a prevence kriminality vztažené i na romské obyvatele jsou ve městě založeny. Další projekty se týkají hlavně podnikatelských aktivit Romů.

Uherské Hradiště

Komise zaměřená na soužití majority a romské minority působí, schází se třikrát do roka, kurátoři zde nejsou. Holobyty pro neplatiče existují (ale stejně jako v Českém Krumlově jde o velmi malé počty bytů – do jedné desítky). Ve městě působí jeden romský pedagogický asistent, který umí romsky. Přípravka pro romské děti ve městě není. Žádné granty na problematiku soužití Romů a majority ani na rozvoj volnočasových aktivit Romů město nevypsalo. Občanské iniciativy ani organizované volnočasové aktivity Romů nebyly zaznamenány. Protidrogová prevence i prevence kriminality jsou založeny.

Brno

Komise při magistrátu funguje, schází se dvanáctkrát za rok, kurátoři zde působí a podíl jejich činnosti cílené na romskou populaci je mezi 10 a 15 % jejich pracovního času. Holobyty ve městě jsou. Podíl sociálních dávek pro romskou populaci z celku byl necelé půlprocento. Působí asi 10 romských pedagogických asistentů, 9 hovoří romsky, jeden pedagog také. V přípravce je 69 romských dětí. Všechny ostatní aktivity jsou v Brně naplňovány: granty zaměřené na zlepšování kvality soužití majority a romské minority, granty na podporu volnočasových aktivit Romů i vzdělávání dospělých Romů. Působí zde známé občanské iniciativy, organizované volnočasové aktivity Romů, včetně systematického úsilí o hledání zdrojů identity – např. v rámci Muzea romské kultury. Protidrogová prevence i prevence kriminality jsou založeny. Z dalších projektů jsou pozoruhodné především projekty týkající se bydlení Romů.

Vsetín

Komise pro romskou problematiku při městském úřadu je, schází se dvanáctkrát do roka, kurátoři zde působí. Podíl práce věnované Romům se u nich pohybuje kolem 20–30 % jejich času. Holobyty byly zrušeny. Podíl sociálních dávek pro Romy z celku byl asi 1,35 %. Působí zde 3 romští pedagogičtí pracovníci, všichni mluví romsky. V přípravce bylo 27 dětí. Granty byly vypsány na zlepšení soužití majority a romské minority, na podporu volnočasových aktivit Romů, na vzdělávání dospělých Romů vypsány nebyly. Občanské iniciativy zaměřené na spolupráci majority a romského etnika zde působí, stejně jako organizované volnočasové aktivity Romů. Byla založena protidrogová prevence a prevence krimninality i další projekty zaměřené rovněž na podporu podnikání romských občanů.

Přerov

Komise pro romskou problematiku údajně není. Kurátoři jsou, 50 % jejich aktivity zabírá péče o romskou minoritu, u rodin s intenzivní péčí jde o 100 %. Holobyty existují. Z ostatních údajů bylo zjištěno jen málo. V přípravce bylo 21 romských dětí, byly vypsány granty týkající se zlepšování soužití majority a romské minority a na podporu volnočasových aktivit Romů. Ve městě působí organizované iniciativy rozvíjející vyžití Romů ve volném čase i další projekty.

Přehled zahrnuje srovnávání v kategoriích, které byly součástí sběrných formulářů. Nepochybně nejde o vyčerpávající přehled aktivit ani detailní popis situace v soužití majority a romské minority, nejde tedy o vyčerpávající přehled příčin rozdílů mezi sledovanými městy. A nejde ani, jak bylo řečeno, o hodnotící hlediska, ale jen a jen o schematický přehled vybraných informací.

I z tohoto schematického srovnání vyplývají některé rozdíly mezi městy. Připomeňme, že jde vlastně o okamžikové charakteristiky. K nim je ovšem nezbytné přidat některé dlouhodobější vlivy.

Nyní se blíže podíváme na obsažněji zaměřené charakteristiky měst, která představují krajnosti – města s nejnižší konfliktností vztahů mezi majoritou a romskou minoritou a s nejvyšší konfliktností těchto vztahů.

Pardubice

Stotisícové město s podílem romské populace zřejmě nižším než u ostatních sledovaných měst, dlouhodobě se rozvíjející vysoce industrializované město, s dlouhodobě stabilním a svérázně a poměrně intenzivně zakořeněným obyvatelstvem, se současným poměrně vysokým rozvojovým potenciálem. Město s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti, s atmosférou spíše rozvoje a nadějí než stagnace a poklesu, město s rozptýleným osídlením Romů spíše než se soustředěním do jedné či jen několika lokalit. Ve městě je již dlouhodobá tradice péče o rozvoj romské minority a soužití s majoritou, s výraznými občanskými iniciativami, zaměřenými především na zájmovou činnost, vzájemnou prezentaci výsledků zájmové umělecké činnosti, spolupráci a soužití dětí, s patrnou spoluprací mezi samosprávou, státní správou a občanskými iniciativami při rozvoji aktivit zaměřených na růst kvality života romské minority. Město se nachází v prostoru výrazně nepoznamenaném vlnami vnitřní migrace či vysídlování.

Český Krumlov

Počtem obyvatel jde o město podstatně menší než ostatní srovnávaná města. Podíl romské populace vysoký. Město bez výraznější industrializace, rozvoj založený na turistickém ruchu, výjimečné kráse a historické zachovalosti. Relativně nízká nezaměstnanost. Město s obnovovanou identitou po odsunu Němců – tedy v několika vlnách osídlované, s častými vlnami řízené migrace romské menšiny. Dlouhodobá analytická, poznávací a osvětová práce zaměřená na romskou minoritu a soužití s majoritou, zvláštním způsobem (snad) kombinovaná s případným „vysídlováním“ nositelů nejvýraznějších konfliktních tendencí uvnitř romské minority dál z města do obcí okresu. Rozvoj aktivit zaměřených na soužití je tak výrazný, že vyústil až do přímé spolupráce organizované soukromé iniciativy romské menšiny při péči o čistotu a údržbu města. Bohatá občanská iniciativa zaměřená na vzdělávání, volný čas, rozvoj romské komunity. Rozptýlené osídlení romské minority v obci, vlastně bez větší jasné koncentrace. Situace je charakterizovaná úzkostlivým nerozlišováním mezi majoritou a romskou minoritou, vyjádřeným např. výrokem romského poradce: „Všichni jsme Krumlováci.“ Společně budovaná identita založená na přesahu města – jeho krásy, starobylosti a na turistickém ruchu založeného rozvoje – jako zdroje identity nad etnickými diferencemi.

Uherské Hradiště (a Staré Město u Uherského Hradiště)

Středně velké město, vlastně dvouměstí. Město výrazně venkovského charakteru, s menší industrializací a s vysokým podílem tradiční lidové zbožnosti na životním stylu. Dlouhodobá silná identita s obcí a s regionem, vázaná i na rurální tradice a příhraniční existenci, vždy poznamenanou různými kulturními a etnickými vlivy. Relativně nízká nezaměstnanost, významné je rovněž samozásobení potravinami. Podíl romské menšiny je spíš malý. Dlouhodobé osídlení romskou menšinou je příznačné, s různými vlnami dostěhovávání za již usídlenými rodinami. Nepříliš výrazné aktivity občanských iniciativ zaměřené přímo na podporu kvality života romské minority. Malá cílená aktivita samosprávy i státní správy na preventivní a kultivující činnosti směrem k Romům. Region spíš s atmosférou rozvoje a nadějí než stagnací a ztrátou perspektiv.

A co lze ve stručnosti uvést jako základní souhrnné charakteristiky měst, která stojí co do míry konfliktnosti soužití majority a minority na opačném pólu?

Chomutov

Středně velké město s vysokým podílem Romů. Město s vysokou nezaměstnaností. Město s rychlým rozvojem industrializace v posledních asi šedesáti letech, s prudkým rozvojem v období reálného socialismu, s rozvojem, pro který byl příznačný především růst počtu lidí ve fyzicky náročných, méně kvalifikovaných, nebezpečných a vysoce oceňovaných profesích a zaměstnáních, který se náhle zlomil. Tomuto zlomu většina populace nerozumí, protože probíhal vlastně mimo ni. Vede to k výraznému pocitu beznaděje, k malomyslnosti, obavám a růstu společenské nervozity a napětí. Hledání viníků a těch, kteří ze situace těží, je časté. Město s vysokým podílem obyvatel odsunutých po druhé světové válce, tedy s nově přicházejícími obyvateli. Město obtížně hledající vlastní identitu a perspektivu. Bydlení Romů je trojího druhu – od samostatných romských bloků či částí ulic, přes rozptýlení na sídlištích až po rozptýlené osídlení v řadových nesídlištních zástavbách. Péče o romskou menšinu ze strany státní správy, samosprávy i občanských iniciativ je sice značná, ale odráží celkovou sociálně nepříznivou situaci regionu. Zaměření na předcházení konfliktům není příliš výrazné, spíše jde o dohánění a zmenšování palčivosti narůstajících problémů.

Ostrava

Velkoměsto s nejvyšším podílem Romů. Industrializace je pro město určující – vždy ve skocích, v rozptýlených relativně samostatných urbanech či čtvrtích, s velmi odlišným typem bydlení a tradic. Snad nejklasičtější město první fáze modernizace u nás, právě pro spojení s těžkým průmyslem a hornictvím. Dosídlování města bylo trvalé a zčásti bylo spojeno i s odsuny po druhé světové válce, především však s „budováním ocelového srdce republiky“ v padesátých letech a dalších desetiletích 20. století. I zde šlo hlavně o příliv nepříliš kvalifikovaných, fyzickou a dobře placenou práci vyhledávajících nových obyvatel z celého Československa. Zvláštní multikulturní tradice ústí v kombinaci moravsko-české, slezské, polské, slovenské, německé, řecké a romské etnicity. Identifikace zvláštním způsobem navázaná na práci – tradiční, fyzickou, nebezpečnou, stavovsky podněcovanou. Dříve silně rozvojový region, dnes naopak skokem bez jasné perspektivy rozvoje (podobně jako v Chomutově) s rázným poklesem statusu i prestiže. Vysoká nezaměstnanost. Silné sociální problémy. Potenciál konfliktů nejrůznějších podob. Bydlení Romů od ghett až po rozptýlené bydlení s majoritou, převažuje spíš (přesněji: nejviditelnější je) oddělené existování romské minority. Propastné rozdíly v péči o soužití majority a romské minority (vynikající péče o vzdělávání dětí proti nulové pomoci v jiných oblastech, výstavba moderního městečka a na druhé straně holobyty či život v ruinách apod.). Existují rovněž velké rozdíly v přístupu státní správy a samosprávy – poměrně časté hledání rázných, jednoduchých a rychlých řešení jak ze strany samosprávy, tak ze strany romské minority. Výrazné aktivity státní správy i částí samosprávy a občanských iniciativ, nicméně také v atmosféře výrazných obecných sociálních problémů, konfliktů a tenzí.

Ústí nad Labem

Stotisícové město s velkým podílem romské minority. Industrializace je rovněž výrazným rysem města, ne však tak jednostranná, ale také umožňující příliv i méně kvalifikovaných pracovníků zaměřených na fyzicky namáhavou i nebezpečnou a dříve dobře placenou práci. Pokles šancí a perspektiv je rovněž vysoký. Vysoká nezaměstnanost nejen ve městě, ale i v širším regionu. Město s vysokým podílem vyhnanců při konci druhé světové války, s několika vlnami dosídlování během socialistického období, s bydlením převážně sídlištního typu. Romové většinou poměrně separovaní, snaha o separaci naprostou – krajní příběh zdi dělící ulici. Typické jsou famózní konflikty – jejich pověst přesáhla nejen hranice města, ale celého státu. Velké rozdíly v cílevědomosti a zaměření péče o soužití majority a romské minority. Na jedné straně až alibistický přístup městské samosprávy vůči této tematice (s poukazem, že oficiálně není jasné, kdo je Rom, a tedy nelze specifikovat ani poznatky, ani péči, ani prevenci, ani problémy; v našem výzkumu šlo o jediné město, kde se oslovení pracovníci magistrátu báli sami rozhodnout o tom, zda pomoci se šetřením – rozhodovala rada města a ta nepodpořila výzkum právě s odvoláním na „právní nevyjasněnost“). Na druhé straně neobyčejná informovanost, znalost, vstřícnost a snaha pomoci od jiných pracovníků státní správy a samosprávy. Celková atmosféra nervozity, stagnace, malé perspektivy a tendence k hledání viníků všude kolem jak ze strany majority, tak ze strany romské minority. Převaha atmosféry nedomluvy, napětí a odmítání z obou stran.

Zobecnění

Je možné z uvedených charakteristik něco zobecnit? Se všemi pochybnostmi se o to pokusíme. Následující zobecnění má spíš charakter hypotéz.

Zdá se, že jestliže se při pohledu na nějaké místo setkáme se souběhem následujících charakteristik, lze předpokládat větší míru konfliktů v soužití majority a romské minority, a je tedy třeba počítat s tím, že na předcházení takovým konfliktům bude potřeba větších sil, znalostí, kapacit a soustředěné spolupráce.

• Jde o obec, která byla v posledních desetiletích poznamenána výraznými změnami složení obyvatelstva (např. v souvislosti s odsunem Němců, ale také s výrazným přistěhováním za novou prací, za možností práce a bydlení), a to dokonce v několika vlnách či s několika obrátkami.
• Jde o obec, která prošla v posledních desetiletích prudkou industrializací, charakteristickou pro budování těžkého průmyslu a surovinové základny v naší zemi, tedy o obec, která přilákala především pracovníky s nevysokou kvalifikací, s malými požadavky na vzdělání, s vysokými požadavky na fyzicky namáhavou práci, s vysokým finančním i prestižním oceněním.
• Jde o obec s výraznými sociálními problémy, s vysokou nezaměstnaností a s atmosférou spíš stagnace a malých či žádných perspektiv než s atmosférou rozvoje a nadějeplné budoucnosti; obec s výraznými potenciály ke konfliktům vůbec, obec, kde se snoubí sociální a kulturní úpadek s etnickou odlišností.
• Jde o obec s relativně vysokým podílem romské minority, např. v rozsahu přesahujícím asi 7 % obyvatel města. Může jít také o vysoký podíl etnických menšin vůbec, nejen romské, ale i dalších.
• Jde o obec s ne zcela koncentrovanou a dobrou vůlí prodchnutou spoluprací samosprávy, státní správy, občanských iniciativ a dalších institucí a společenství při zaměření na soustředěnou pomoc v růstu kvality života romské populace, tedy o obec, kde se z různých důvodů tříští či ruší síly a energie věnované zlepšování soužití majority a romské minority.

Opakujeme: Pokud se setkáme se souběhem uvedených skutečností v jedné obci, lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že pro takovou obec budou typické značné a rostoucí konflikty v soužití majority a romské minority.

Podle zjištění z letmé komunitní analýzy se zdá, že uvedená kritéria by mohla být základem pro budování charakteristik, které by mohly časem sloužit jako indikace potenciálních konfliktů (či jejich růstu nebo poklesu) v soužití mezi majoritou a romskou minoritou. Velmi pravděpodobně by mohla sloužit i jako zdroje potencí ke konfliktům i pro další vztahy majority a jiných etnických minorit. A vzhledem k velmi blízkému vstupu do multikulturního světa je konstrukce takových – či jiných – ověřovaných kritérií velmi aktuální.