Seznámení s vnitřním pozorovatelem

Seznámení s vnitřním pozorovatelem

Při všech cvičeních pozornosti využíváme schopnosti, kterou označujeme jako pozorování. Všichni se více nebo méně přesně a bděle pozorujeme po celý den. Tuto schopnost můžeme využít, to znamená, že ji můžeme používat vědoměji. Tak získáme nástroj, který nám může posloužit v mnoha různých situacích. Tento nástroj používáme, abychom sebe jako terapeuty uchránili před vyhořením (burn-out). Našim pacientkám a pacientům jej doporučujeme ve fázi stabilizace. Tehdy jim pomáhá distancovat se. Později je pro ně ještě jednou velmi důležitý ve fázi setkání s traumatem. Toto cvičení je dlouhé. Můžete z něj použít i jen jednotlivé části. I to pomáhá uvědomit si schopnost pozorování sebe.

Uvědomte si, že bez schopnosti pozorování byste nemohli vnímat, že vaše tělo má kontakt s podlahou a že dýchá. Využijte nyní zcela vědomě svou pozorovací funkci tak, že projdete svým tělem a budete vše bedlivě pozorovat, od temene až po chodidla. Vnímáte, kde jsou v těle bolavá místa nebo napětí. Dopřejte si na to několik minut času… A občas si ujasněte: Mohu své tělo pozorovat, jsem tedy více než mé tělo… A rovněž pozorujte, jak na vás působí, že tuto pozorovací funkci pro sebe využíváte… Soustřeďte se nyní po nějakou dobu na vnímání svých myšlenek. Pozorujte, na co myslíte. Přitom se někdy stává, že když chceme pozorovat, na co myslíme, přestaneme myslet, hlava je jako vymetená. Ale po chvíli to zase začne… Můžete svým myšlenkám dát určitý řád tím, že rozlišíte mezi myšlenkami, které se vztahují k současnosti, k budoucnosti a k minulosti. A díky tomu, že je opakovaně pozorujete, vám také bude jasnější, o čem hodně přemýšlíte. Nyní jde v tomto cvičení spíše o to trochu více si uvědomit pozorovací schopnosti. A proto bych vás opět chtěla vybídnout, abyste si při pozorování svých myšlenek uvědomili: Mohu pozorovat své myšlenky, jsem tedy více než mé myšlenky… Nyní bych vás chtěla pozvat, abyste pozorovali, jaká nálada momentálně převládá a jestli se změnila. Opět s vědě ním, že mohu svou náladu nebo své nálady pozorovat, tedy jsem více než má nálada… A pak si dopřejte ještě chvíli času k pozorování svých pocitů. Jaké pocity to jsou nyní? … Mohu své pocity pozorovat, jsem tedy více než mé pocity… Na závěr si ujasněte, že můžete také pozorovat, že pozorujete. Tu část, která pozoruje, že pozorujeme, můžeme nazvat vnitřním svědkem. Je to ta část, která neutrálně vnímá, co se děje. Této schopnosti můžete využívat. Když jste v něčem zapletení, můžete se stáhnout k tomuto pozorovateli a získat tak odstup… Nyní se prosím s plnou pozorností vraťte zpátky do místnosti.

Později se ještě budu získáváním odstupu zabývat podrobněji. Nyní je pro mě důležité větší uvědomění schopnosti sebepozorování.
Pokud vás cvičení pozorovatele oslovuje, představuje dobrou alternativu ke dříve uvedeným cvičením pozornosti. Není tak důležité, které cvičení děláme. Podstatné je, abychom pravidelně prováděli jedno, které vnímáme jako příznivé. Rozhodnout se dá podle toho, co přináší více radosti.