Waldonova metoda

Waldonova metoda

Teoretická východiska

Waldonova metoda, pojmenovaná podle autora Geoffreyho Waldona, pomáhá dětem naučit se základy potřebné pro další kognitivní vývoj, tj. čtení, psaní, počítání, logické a pojmové myšlení. Obzvláště je vhodná pro děti autistické, tvrdohlavé a pro ty, které upřednostňují zrakovou paměť před sluchovou.

Tato metoda je založena na předpokladu, že základním stavebním kamenem kognitivního vývoje je schopnost umisťování předmětů, řazení, používání nástrojů, přiřazování předmětů, včetně seskupování do dvojic a třídění. Děti s těmito dovednostmi totiž začínají experimentovat od raného věku. Všimněte si, že malé děti často házejí předměty do nádobky a vzápětí je vysypou. A vystačí si při tom úplně samy.

Naopak postižené děti samy od sebe obvykle neexperimentují, nezkoumají předměty kolem sebe a neusilují o to, aby je poznaly. Waldonova metoda si proto za jeden z cílů klade poskytování dostatku prostoru a času na to, aby děti samy experimentovaly, aby se mohly tyto základní dovednosti, na kterých staví jejich další vývoj, naučit a procvičovat si je.

Zapamatujte si

Snažte se dítěti připravit prostředí navozující atmosféru hry, snažte se dítě přimět k experimentování a zkoumání předmětů. Vzhledem k tomu, že tentokrát není vaším cílem spolupráce s dítětem, mějte na paměti následující body:

  • Výjimečně si sedněte za dítě, případně vedle něj, ale nikoli před ně.
  • Nemluvte na ně. Třeba si postupem času začne při hře povídat samo. Na konci nácviku si s ním samozřejmě můžete popovídat o tom, s čím vším si hrálo a co dělalo.
  • Na konci nácviku dítě co nejvíc pochvalte. Nechvalte ho pokaždé, když se mu něco povede během nácviku, chválu si šetřete až na samý konec. Pro dítě by mělo být samotnou odměnou zajímavé hraní.

 

Mějte na paměti, že tato metoda pomáhá dětem zlepšovat kognitivní dovednosti, nejedná se tedy o celostní přístup zaměřený na celkový rozvoj. Aktivity doporučované Waldonovou metodou provádějte s dítětem třeba denně, avšak nezapomínejte se věnovat i rozvoji dalších oblastí a činností. Obzvlášť velký důraz je třeba klást na rozvoj řeči a komunikace jako takové.

Jak na to

Jedna lekce by měla trvat asi dvacet minut. Pokaždé byste měli začínat i končit uspořádáváním předmětů, protože je nejjednodušší. Pro každou lekci si vyberte tři až čtyři dovednosti. Procvičte s dítětem to, co máte v plánu, a pak se vraťte zpátky, například zvolte posloupnost uspořádávání, seskupování do dvojic, používání nástrojů, řazení, používání nástrojů, seskupování do dvojic, uspořádávání.

  • Dítě by mělo sedět u stolu, vy si sedněte za něj nebo vedle něj.
  • Každý úkol by mělo provést nejdřív jednou rukou, pak i druhou. Předměty rozmisťujte po celém stole, aby se pro ně muselo natahovat. Snažte se, aby jeho pohyby měly určitý rytmus.
  • Nejdřív dítěti ukažte, co má dělat. Můžete zvolit metodu vedení ruky, metodu vedení lokte či ukazování. Jakmile uvidíte, že dítě chápe, co má dělat, pomoc omezujte.
  • Pozorně sledujte pokroky dítěte, ztěžujte a znesnadňujte mu úkoly, vyžadujte po něm, aby muselo vynakládat větší fyzickou sílu a aby bylo pečlivé.

Waldonova metoda pracuje s předměty, které běžně míváme doma, s hračkami, kelímky od jogurtů, předměty, které se dají třídit a přesunovat, například víčka od plastikových lahví, brčka, korkové zátky. Vyplatí se schovávat si kelímky, víčka, nejrůznější nádobky.

Dítěti můžete účinně pomoci deskou, do které předměty vkládá. Buď může být vyrobena ze dřeva, nebo prostě stačí vzít balicí papír a nakreslit na něj přihrádky na předměty.

Dovednosti

Umisťování předmětů. Vybídněte dítě, aby do nádobky naskládalo určité předměty. Vaším cílem je dovést dítě k tomu, aby se natáhlo pro daný předmět (nezapomeňte na procvičování obou rukou) a tento pohyb si zafixovalo. Pracujte s předměty o podobné velikosti a hmotnosti, které jsou pro dítě snadno uchopitelné. Umístěte je na stůl před dítě nebo na několik míst v pokoji, aby se dítě muselo zvednout, dojít pro předmět, přinést ho ke stolu a vrátit se na své místo. Užitečné je zapojovat i sílu, úkol lze například ztížit tím, že předměty připnete k podkladu suchým zipem. A jaké předměty lze využít? Stavebnice, umělohmotné nebo dřevěné kostky, knoflíky, víčka od lahví a tak dále.


Deska na vkládání předmětů je vhodná pro přiřazování

 

Odlišování. Připravte si několik párů různých předmětů (dvě kostky, víčka od lahví, brčka, lžičky atd.). Nasypte je na hromádku a vybídněte dítě, aby správně vybralo odpovídající pár a hodilo ho do připravené nádobky. Postupně rozdíly mezi dvojicemi předmětů zmenšujte, tj. vybírejte podobnější páry, například knoflíky a víčka od lahví. Úkol posléze můžete ztížit tím, že na hromádku nasypete různé druhy škeblí a různá zvířátka a dítě vybídnete k tomu, aby předměty roztřídilo podle kategorií.

Seskupování do dvojic. Nasypte před dítě různé předměty. Dejte mu za úkol vybírat z hromádky dvojice předmětů. Nejdřív může vybírat dvojice podle samotných předmětů, pak podle druhu, barvy, velikosti apod. Až je bude mít vybrané, ukažte mu, aby si vzalo do každé ruky jeden, několikrát s nimi bouchlo o sebe a pak je hodilo do nádobky.

Přiřazování. Nacvičujte přiřazování předmětů podle barvy, velikosti, materiálu apod. Na podnos naskládejte předměty nebo obrázky. Dítěti dejte za úkol vybírat odpovídající dvojice a umisťovat je vedle podnosu.

Změna zaměření pozornosti. V životě často potřebujeme vykonávat činnosti složené z více úkonů, takže musíme umět přepínat pozornost. Proto tento nácvik. Začněte s přepínáním pozornosti mezi dvěma činnostmi. Pod tři kelímky od jogurtů umístěte vždy jeden kousek stavebnice. Dítě dostane za úkol kelímky narovnat na sebe a kousky stavebnice vhodit do vedlejší nádoby. Při dalším kroku učte dítě měnit zaměření pozornosti mezi třemi podněty. Jak na to? Dítě má otevřít tři kulaté krabičky na filmy. Víčka umístí do jedné nádoby, krabičky do druhé. Změna pozornosti mezi čtyřmi podněty by mohla probíhat následovně: Položte před dítě čtyři kartičky s obrázky zvířat, čtyři kartičky vymalované čtyřmi různými barvami. Pak mu dejte obálku, v níž je zalepená kartička s obrázkem zvířete a barevná kartička. Dítě má za úkol 1. otevřít obálku, 2. přiřadit kartičku se zvířetem ke zvířatům, 3. přiřadit barevnou kartičku ke správné barvě, 4. vhodit prázdnou obálku do nádobky. Postupně samozřejmě můžete zadání ztěžovat na pětinásobnou změnu pozornosti atd.

Používání nástrojů. Zpočátku učte dítě zacházet jen s jednoduchými předměty a nástroji, například může tlouci do xylofonu, nabírat rýži nebo čočku do připravených nádobek, přelévat vodu, písek nebo rýži, s pomocí malého smetáčku a lopatky zamést rozházené knoflíky, kamínky nebo škeble. Až si osvojí základní pravidla zacházení s předměty, začněte ho učit používat kleště, nůžky, propisku. Například nakreslete dítěti na papír několik puntíků a vybídněte ho, aby je čarami spojilo, aby vybarvilo namalované kroužky nebo se snažilo nakreslit jednoduché tvary podle vzorů.