Jak posílit svou obranu před škodlivými pocity

Jak posílit svou obranu před škodlivými pocity

Rozšířené a dlouhodobé odpovědi racionálně emoční terapie jsou však ještě lepší. Dávají návod, jak:
• udržet získané zlepšení;
• se jen málokdy znovu rozrušit nad stejným problémem;
• se rychle vrátit do zlepšeného stavu, jestliže sklouznete ke starým návykům;
• se poučit z původních problémů a přenést zkušenost na další zdroje rozrušení, s nimiž se můžete setkat;
• po celý život překonávat neurotické problémy a jak udržet své vítězství nad nimi;
• se tvrdošíjně bránit nepříznivým a škodlivým pocitům pramenícím z libovolného problému.
Racionálně emoční terapie totiž tvrdí, že neurotické problémy mají původ ve třech základních typech překrouceného uvažování. Jestliže se zřeknete nerealistických a nevědeckých dogmat, pochopíte, že všechny vaše emoční problémy mají původ v podobných iracionálních postojích. Odpovědi, jež nabízí RET, potom můžete aplikovat i na jiné druhy škodlivého chování. Racionálně emoční terapie tedy poskytuje konkrétní i obecná řešení emočních potíží. 
 
Jakmile jednou porozumíte základním iracionálním postojům, které si vytváříte, abyste se vyvedli z míry, můžete na základě získaného porozumění probádat a sprovodit ze světa i ostatní současné a budoucí emoční problémy.

Jak byste mohli rozšířit poznatky RET získané při práci s jistým problémem a využít je i při řešení dalších potíží? Následující výčet uvádí několik způsobů, jak toho lze dosáhnout:

1. Přesvědčte se, že vaše současná podrážděnost a způsoby, jimiž ji vytváříte, nejsou ojedinělé. Přiznejte si, že prakticky všechny vaše emoční problémy pramení z vašich iracionálních postojů. Proto je naštěstí můžete sprovodit ze světa přísným a pravidelným zpochybňováním a jednáním v rozporu s nimi.

2. Uvědomte si znovu, jaké iracionální postoje používáte, abyste se vyvedli z míry:
a) „Musím podávat dobré výkony a musím získat uznání lidí, kteří jsou pro mě důležití.“ Tento iracionální postoj vyvolává stavy úzkosti, sklíčenosti a nenávisti vůči sobě. Kvůli němu se vyhýbáte činnostem, při nichž byste nemuseli uspět, a prcháte před vztahy, které by nemusely dopadnout dobře.
b) „Druzí lidé se mnou musí jednat poctivě a slušně!“ Tento iracionální postoj je zdrojem hněvu, vzteku, násilí a přehnaného vzdoru.
c) „Moje životní podmínky a okolnosti musí být příznivé a nesmí obsahovat žádné zásadní těžkosti!“ Tento iracionální postoj vyvolává pocity nízké tolerance vůči frustraci a sebelítost, někdy vyvolává i hněv a deprese. Vede také k otálení, nutkavému chování a závislostem.

3. Uvědomte si, že pokud se řídíte uvedenými dogmatickými příkazy, snadno z nich odvodíte několik dalších iracionálních závěrů:
a) „Nepodávám tak výborné výkony, jaké musím podávat, proto jsem neschopný a bezcenný člověk!“ (Snižování vlastní hodnoty.)
b) „Je strašné a příšerné, že mě neuznávají důležití lidé, ale já musím získat uznání, jinak se zboří svět!“ (Neopodstatněné přikládání tragického významu.)
c) „Ostatní lidé se mnou nejednají tak poctivě a slušně, jak by se mnou nepochybně měli jednat, a proto jsou naprosto zkažení a zaslouží si tvrdý trest!“ (Zatracování.)
d) „Můj život není zdaleka tak pohodlný, jak by měl být, a potýkám se se zásadními těžkostmi, které bych vůbec neměl řešit. Tohle přece nemůžu vydržet! Můj život je jedna velká hrůza!“ (Nesnesitelné podmínky.)
e) „Selhal jsem, což se nemělo stát, a odmítli mě, což se také nemělo stát. Vždycky selžu a nikdy mě nebudou uznávat tak, jak si zasloužím. Navždy budu žít beznadějným a neradostným životem!“ (Neopodstatněné zevšeobecňování, beznaděj.)

4. Uvědomte si, že zmíněné iracionální postoje vás často a obecně vyvádějí z míry. Všimněte si, že je přenášíte do mnoha různých nežádoucích situací.
Všimněte si, že téměř ve všech případech, kdy upadáte do úzkostných a sklíčených stavů a kdy jednáte nesmyslně pošetile, se vědomě či nevědomky uchylujete k jednomu nebo několika iracionálním postojům. Pokud se jich zbavíte v jedné oblasti a dosud vás vyvádí z míry něco jiného, použijte stejné zásady RET a odhalte a odstraňte své iracionální postoje i zde.

5. Neustále se přesvědčujte, že je téměř nemožné vyvádět se jakkoli z míry, pokud se zbavíte svých dogmatických příkazů a požadavků a pokud je nahradíte pružnými (a třeba stejně silnými) touhami a přáními.

6. Utvrzujte se v tom, že důsledným používáním vědecké metody dokážete změnit své iracionální postoje. Vědeckým myšlením si můžete dokázat, že vaše iracionální postoje jsou pouhé domněnky, ale nikoli fakta. Můžete je logicky a realisticky zpochybnit a vyvrátit:
a) Můžete si ukázat, že vaše iracionální postoje působí proti vašim zájmům, stojí v cestě vašim cílům a vašemu štěstí. Jestliže se nesmlouvavě přesvědčujete: „Musím uspět v důležitých úkolech a musím získat uznání všech důležitých lidí, s nimiž se setkám,“ občas nepochybně selžete a někdo vás odmítne. V důsledku svého iracionálního postoje nebudete prožívat smutek a zklamání, ale úzkost a depresi.
b) Vaše iracionální postoje neodpovídají skutečnosti a zejména nejsou v souladu s okolností, že lidé jsou nedokonalí a chybující.

Kdybyste za každých okolností museli uspět, kdyby vesmírný zákon nařizoval, že musíte být úspěšní, jistě byste vždy uspěli. Jenže často je to naopak!
Kdyby vás ostatní museli vždy uznávat, nikdy byste nemohli být zklamáni. Je však zřejmé, že se často zklamete!
Vesmír vám prostě nedává vždy všechno, co byste chtěli. Přestože vaše přání jsou většinou realistická, vaše božské příkazy takové rozhodně nejsou!
c) Vaše iracionální postoje nevycházejí z racionálních předpokladů, a proto jsou nelogické a absurdní. Přání: „Opravdu chci uspět!“ nevede k závěru „A proto musím uspět!“ Ze skutečnosti, že spravedlnost je žádoucí, ještě nevyplývá skutečnost, že musí existovat.

I když vědecká metoda není neomylná nebo posvátná, pomůže vám objevit, které z vašich postojů jsou iracionální a působí proti vašim zájmům. Prozradí vám také, jak se jich zbavit pomocí faktů a logického myšlení. Budete-li myslet vědecky, vyhnete se dogmatům a vaše hypotézy o sobě, o ostatních lidech a o světu zůstanou vždy otevřené pro změnu.

7. Snažte se stanovit hlavní smysl života a životní cíle, kterých byste chtěli dosáhnout, ale kterých dosáhnout nemusíte. Soustavně kontrolujte, co se s vašimi cíli děje. Čas od času je přezkoumejte. Pozorujte, jak se cítíte, když dosáhnete splnění svých cílů. Nemusíte mít dlouhodobé cíle. Ale pomáhají!

8. Když zabřednete do těžkostí a začnete mít dojem, že vedete nudný a bídný život, znovu si přečtěte pokyny uvedené v předchozích odstavcích a snažte se je používat. Většinou platí, že bez práce nejsou koláče, a jen málokdy to bývá naopak!

Mnozí z mých klientů želbohu odmítají používat RET v jiných oblastech, i když jim rychle - ba někdy i „zázračně“ - pomohla překonat problémy, kvůli nimž vyhledali terapii. Příčinou je jejich nízká tolerance vůči frustraci, kvůli níž se neodhodlají přikročit k rozšířeným a elegantním řešením RET.

Malvina byla jiná. Když poprvé vyhledala pomoc RET, byla to velmi přitažlivá devatenáctiletá studentka, jejímž hlavním oborem byla historie. Přestože byla bystrá a nadaná (zejména v hudbě), ze společenského hlediska byla ztracený případ. Ostýchala se natolik, že nechodila s žádným chlapcem. Neměla blízkou přítelkyni. Považovala se za ošklivou a nepříliš inteligentní. Trpěla těžkými depresemi a často uvažovala o sebevraždě. Neměla žádné pracovní cíle. Nenáviděla své rodiče - i oni trpěli depresemi - a kladla jim za vinu všechny své potíže.
Tři roky psychoanalýzy Malvině nijak zvlášť nepomohly, stala se jen více nepřátelská vůči rodině a více závislá na svém psychoanalytikovi. Přestože se přátelé snažili odpoutat ji od psychoanalytika, nic nepomohlo. Nakonec však analytik dostal srdeční infarkt, odešel do důchodu a odstěhoval se na Floridu. Malvina se snažila zůstat s ním alespoň v telefonickém kontaktu, ale lékař její hovory odmítal. Malvina nakonec souhlasila s návštěvou mé ordinace jen proto, že jsem byl stejně starý jako její psychoanalytik - bylo mi jedenapadesát let - a vypadal jsem trošku jako on.
Dlouhé měsíce jsme neučinili žádný pokrok. Snažil jsem se jí vysvětlit, že příčinou jejích depresí je její vlastní pokřivené myšlení, a nikoli „strašná výchova“ jejích rodičů. Zpočátku metody RET vůbec nepřijímala.
Neustále jsem jí ukazoval, že zastává několik silně iracionálních postojů, zejména jeden: „Musím být vždy mimořádně krásná, chytrá a líbezná, jinak jsem zcela bezcenná!“ Nakonec připustila: „Asi máte pravdu. Deprimuji se jako úplný pitomec!“ Nezačala však usilovat o nápravu, ale místo toho se ihned zahrnula výčitkami za to, že „je tak hloupě iracionální“. Upadla do ještě hlubších depresí, pokud to vůbec bylo možné.
Malvina se nejprve přestala obviňovat kvůli svému nevyrovnanému stavu. Vynaložila velké úsilí, aby se přestala rozčilovat nad tím, že je rozrušená. Začala se přijímat i se svou depresí.
Jakmile se Malvina přestala trápit kvůli tomu, že se trápí, stala se z ní jedna z nejpohodovějších osob trpících depresí, jaké jsem kdy viděl, ale stále se obviňovala kvůli své „ošklivosti“ (měla „příliš velký“ nos), kvůli své „hlouposti“ (z matematiky neměla jedničku, ale dvojku) a kvůli nedostatku životních a pracovních cílů. Nyní však již skutečně chápala abecedu RET a uvědomila si, jak jí aktivní zpochybňování pomohlo v boji proti iracionálnímu postoji, že nesmí trpět depresí. Proto se rozhodla, že překoná všechny své neopodstatněné pochybnosti.
Udělala to.
Nejprve se přijala i se svou „ošklivostí“ - a konečně uviděla, že je velmi přitažlivá. Přestala se obviňovat kvůli své „hlouposti“ - a uvědomila si, že je inteligentní. Přesvědčila sama sebe, že je sice mrzuté, ale nikoli strašné, když nemá pracovní cíle - a začala se po nich poohlížet.
Přestože si nyní již uvědomovala, že je hezká a chytrá, použila racionálně emoční představivost a živě si představovala, že je skutečně ošklivá a hloupá. Potom se přiměla, aby pociťovala jen smutek a lítost, a nikoli depresi. Říkala si, že i za těchto neradostných okolností může - a bude - uznávat sama sebe a bude se snažit, aby vedla spokojený život.
Po několika měsících, kdy se Malvina uvědoměle odmítala znevažovat, poprvé v životě nepociťovala ani stín deprese. Kromě toho si uvědomila, že dokáže odstranit i ostatní pocity studu a úzkosti.
Ve snaze upevnit své pokroky se pustila i do svého sklonu přikládat událostem tragické významy. Došla k závěru: „Není strašné, jenom mrzuté, že nejsem dobrá v matematice.“ Bojovala se svým postojem „nesnesu to“ tak dlouho, až se přesvědčila: „Dokážu snášet svůj dlouhý nos, i když se mi nikdy nebude líbit.“ Udatně bojovala proti svým sklonům k beznaději a nahradila je přesvědčením: „I když ještě nemám představu o vhodné pracovní kariéře, neznamená to, že ji nebudu mít nikdy. Je těžké najít něco, co se mi opravdu bude líbit. Ale rozhodně to není beznadějné!“
Malvina používala vědecké myšlení a nesmlouvavě bojovala se svými dogmatickými příkazy, ale kromě toho začala pomáhat přátelům vnímat a zpochybňovat jejich iracionální postoje. Dělala to tak dobře, že nakonec našla své povolání. Vystudovala klinickou psychologii a již patnáct let působí jako vynikající terapeutka v oboru racionálně emoční terapie. Práce ji nesmírně těší. Má několik blízkých přátel. Po několika letech bezproblémového chození s mužem se vdala a je šťastnou (a racionální!) matkou devítileté dcery.
Je nyní Malvina šťastná, protože je úspěšnou psycholožkou, manželkou, matkou, přítelkyní? Jistě. Trvá však na tom, že by byla klidná a vyrovnaná i tehdy, kdyby se jí v uvedených ohledech nedařilo. Věřím jí, protože velmi usilovně pracovala, aby rozšířila abecedu RET na jakékoli pocity úzkosti a deprese, které by se jí mohly zmocnit. Dosáhla elegantního racionálně emočního řešení.
Jakmile s pomocí RET překonáte své hlavní problémy, nemusíte se snažit zevšeobecnit a rozšířit poučky RET i na ostatní emoční potíže, jako to udělala Malvina. Pokud to však uděláte, nebude to na škodu! Budete-li se řídit třináctým postřehem RET, můžete s pomocí racionálních myšlenek zvítězit i nad dalšími neurotickými potížemi – pokud na tom budete usilovně pracovat!