Portál.cz > Portál v médiích > Co se skrývá za slovy „sexuální deviace“? (recenze M. Těthalové)

Co se skrývá za slovy „sexuální deviace“? (recenze M. Těthalové)

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 1.11.2002

Čas od času objevíme v novinách (v bulvárním tisku téměř denně) titulek asi tohoto znění: „Školačka se stala obětí devianta“. Sexuální deviace tak působí jako synonymum pro zločinnost a zvrhlost. Málokdo si přitom uvědomí, že sexuální deviace představuje mnohem širší problém. Sexuolog Petr Weiss pracuje s lidmi postiženými sexuální deviací řadu let. Své zkušenosti i poznatky z oboru shrnul v publikaci s příznačným názvem Sexuální deviace.

Sexuální deviace je termín vyjadřující odchylku nebo úchylku od tzv. normálního sexuálního vývoje. Autor proto nejprve charakterizuje normalitu sexuálního chování. Už v úvodu se tedy dozvíme, že normalita je pojmem velmi relativním, závisejícím na kulturních specifikách dané oblasti. Velmi dobře si uvědomujeme zejména vývoj v chápání homosexuality. Zatímco v nedávné době představovala homosexualita bezmála kriminální chování, dnes chápou homosexuální chování jako úchylku pouze naši legislativci a islámští fundamentalisté jej dokonce stále trestají smrtí. Autor nehájí pedofilní nebo sadistické jedince, ale klade důraz na skutečnost, že člověk se sexuální odchylkou je také člověkem. Proto by jej veřejnost neměla chápat jako netvora, ale nemocného člověka, jemuž je potřeba pomoci ve zvládání deviantního chování. Autor proto opakovaně upozorňuje na nutnost rozlišování pojmů sexuální deviace a sexuální delikvence.

Po vymezení pojmů normalita a deviace přistupuje autor k výčtu samotných sexuálních odchylek. Deviace ještě dále dělí na odchylky v aktivitě nebo objektu. Výčet sexuálních odchylek je značně rozsáhlý a autor jej doplnil řadou kazuistik ilustrujících konkrétní problém. Autor dále informuje čtenáře o četnosti poruchy v populaci (uvádí i údaje jiných autorů) a o tzv. komorbiditě neboli spojení s jinou odchylkou. Zvlášť velkou pozornost věnuje Weiss patologické sexuální agresivitě a také pedofilii. Sexuálně agresivní jedinci se projevují agresivně už v dětství, mívají na svědomí např. školní šikanu nebo týrání zvířat. Pedofilní devianti zase působí jako nezralí, neschopní navázat adekvátní vztahy. Autor zde opět poukazuje na zaměňování termínů deviace a delikvence a uvádí, že někteří lidé s odchylným zaměřením nemusí nikomu ublížit.

Sexuální odchylku naštěstí může zmírnit cílená terapie. Ta zahrnuje psychoterapii, léčbu farmaky a biologickou léčbu. Cílem léčení je adaptace sociálního chování pacientů. Někteří z klientů sexuologické léčby mají léčení nařízeno soudem, jiní se podrobují léčení dobrovolně. Základem úspěchu léčení je podle autora klientův náhled. Pokud si totiž klient neuvědomuje dosah problému a má pocit, že je k němu společnost krutá a nespravedlivá, nebude terapie tak úspěšná jako u klienta, který si uvědomuje její nutnost. Autor upozorňuje na rizika spojená s některými postupy a metodami.

Publikace Sexuální deviace obsahuje ještě mnoho dalších důležitých odborných poznatků. Mne však nejvíce zaujalo, že celou knihou prostupuje autorova úcta ke člověku, ať je jakýkoli. I klientu, který trpí společensky nebezpečnou deviací, musí být při léčení zachována osobní důstojnost a zejména diskrétnost. Tak jako starozákonní „oko za oko, zub za zub“ překonala láska Nového Zákona, mění se postoj odborníků a snad i veřejnosti k lidem se sexuální deviací. Nechtěla bych, aby vznikl dojem, že omlouvám tragédie způsobené nezvládnutím patologické sexuality. Pouze považuji za pozitivní, že je jedincům s tímto problémem věnována patřičná péče. Jistě i kniha Petra Weisse přispěje k dalšímu zkvalitnění práce s lidmi trpícími sexuální deviací.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0