Portál.cz > Portál v médiích > Daniel Lifschitz: Úsměvné židovské historky

Daniel Lifschitz: Úsměvné židovské historky

Autor: RNDr. Jaromír Kopeček, Ph.D. | Datum: 22.3.2005

Již podruhé čtenářskou obec oblažilo nakladatelství Portál sbírkou Daniela Lifschitze a znovu je to nářez. Jeho prvá kniha, Třistakrát z židovského humoru, byla uvedena kapitolou z literární teorie židovské anekdoty, a proto je v tomto spisku toliko stránka uživatelských rad: Jste-li antisemité, přečtěte si všechno. Začnete mít příslušníky hebrejského národa rádi takové, jací jsou, a možná se naučíte smát sami sobě. Alespoň Židům se to povedlo, mnohé anekdoty svědčí o tom, že palba do vlastních řad jim jde na výbornou. (Je to pravda, že největším nepřítelem státu Izrael jsou Židé?)

Nakladatel tradičně připravil drobnou ochutnávku. Vpravdě delikatesy! Dočtete se jednu z nejlepších definic etiky, proč se nerodíme obřezaní, jak se dostat do velryby, proč není Svatá země v Kalifornii a jak Židé už dávno vyřešili problematiku globálních ekologických katastrof (a to zrovna v bodě, kde dinosauři převážně, ale zato fatálně, zklamali a hollywoodští tvůrci se nechali unést laciným patosem).

Ale není to tak, že by byly vysbírány perly či, lépe řečeno, rozinky a na kupujícího číhalo již jen suché a dusivé těsto pod tenkou krustou zvětralé čokolády! Samostudiem nejlépe zjistíte na jaké pohřby se nejraději dívá rabín, kdo byli první komunisté i proč jsou židovská miminka hezčí. Oddíl Žid ve světě marxismu opět patří k nejlepším, i když připouštím, že sekce nacismus je také síla.

Ocituji však přece jen z komunistického bloku (ostatně, knihu jsem četl celou a někdo neznalý formální logiky, by mne na základě úvodního citátu mohl obvinit z antisemitismu): Starý židovský obyvatel Oděsy sedí na lavičce v parku a čte si knihu napsanou v hebrejštině. jde kolem milicionář:
“Co je to za divné písmo?”
“To je hebrejština,” odpoví stařík. “Tak se mluví v ráji.”
“Proč si myslíš, že půjdeš do ráje a ne do pekla?”
“Nevím, ale pro ten případ už jsem se naučil rusky.”

Tak trochu z profesního zájmu mi nedá, abych nezmínil břitký postřeh Matematika:
Když se sejdou tři Němci, vznikne vojsko.
Když se sejdou tři Italové, vznikne restaurace.
Když se sejdou tři Židé, vzniknou čtyři synagogy.

A Italy, ty Lifschitz zná - své knihy píše v italštině. Nicméně, když už umíme tak dobře počítat, snadno si spočteme, kdy manžel přijímá jméno své manželky. Skoro by se jednomu vkrádala do mysli myšlenka, že letitý fyzikální bonmot o tom, že Lifšic vše podstatné zapsal, bude mít patrně obecnější platnost.

Co říci závěrem? Nevyprávějte vtip židovskému sousedovi, zná ho a umí ho vyprávět líp než vy.

RNDr. Jaromír Kopeček, Ph.D.

 
Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0