Portál.cz > Portál v médiích > E. Antier: Agresivita dětí (M. Těthalová)

E. Antier: Agresivita dětí (M. Těthalová)

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 23.2.2004

 Jak si poradit s agresivními dětmi?

Agresivita dětí (i dospělých) je velkým problémem. Nezřídka jsme svědky značné surovosti a násilí i u poměrně malých dětí. I verbální hrubost bývá projevem agrese. S agresivitou dětí se potýkají nejen rodiče, ale i učitelé a vychovatelé; ti všichni mívají někdy dojem, že se jim agresivitu nikdy nepodaří vymýtit. Možná najdou užitečnou radu v knize Agresivita dětí, jejíž autorka Edwige Antier je odbornicí v oboru dětské psychiatrie a má jistě zkušenosti i s projevy agresivity u dětí.

Co je příčinou dětské agresivity? Může za ni výchova, společnost nebo televize? Autorka se snaží najít odpověď na tyto otázky tak, že nás provází vývojem dítěte již od prenatálního období a upozorňuje nás na vnější vlivy, které mohou být odpovědné za zvýšenou tendenci dítěte k agresivnímu chování. Zároveň však ukazuje, že někdy dětem přisuzujeme jiné motivace, než skutečně mají (nejlépe si lze tuto skutečnost uvědomit zejména u velmi malých dětí). Přirozeně živé, velmi pohyblivé a dráždivé dítě je někdy rodiči považováno za malého vzteklouna, který naschvál způsobuje problémy. Pokud budeme již od raného věku předpokládat, že na nás dítě útočí, přidělíme mu nálepku a svým vlastním chováním ovlivníme jeho budoucí agresivitu.

Agresivita u batolat bývá reakcí na nějakou akci dospělých-zákaz, příchod nového člena rodiny, stěhování…Mimoto k vývoji dítěte patří období vzteku, které souvisí s hledáním a utvářením vlastní identity. I zde platí, že bychom dítě neměli „pasovat“ na malého násilníka, přidělit mu nálepku, kterou mu už nikdo neodejme. Zároveň bychom neměli zapomínat na prevenci-např. příchod nového sourozence je pro dítě velkou změnou, kterou může vnímat jako ohrožení. Rodiče by se měli vyhnout jakémukoli srovnávání dětí a i když je miminko zranitelné a závislé na rodičovské péči, starší dítě nesmí stát stranou.

Předškolní a školní děti mají hodně práce s tím, aby se zapojily do dětské skupiny (třídy, sportovního oddílu..). Zejména malí školáci se musí ve škole velmi ovládat, jejich agresivita se pak projeví po příchodu domů. Některé děti doslova vybuchnou, navíc pro některé (zvlášť na začátku školní docházky) je váženou autoritou spíše učitel než rodič. Také určitá míra agresivity je přirozená, jen je třeba ji usměrnit. Autorka nabízí praktické rady, jak čelit agresivitě dětí a jak ji nevyvolávat.

V knize Agresivita dětí nenajdeme jednoduché izolované rady, jak zvládnout agresivní chování našich dětí. Pokud se ale budeme inspirovat autorčinými doporučeními, můžeme preventivně působit na rozvoj osobnosti našich dětí a snad se nám tak podaří z nich vychovat jedince, kteří neřeší spory ranami a nadávkami. Sebelepší knihy by nám však nebyly nic platné, pokud se sami chováme agresivně a své problémy řešíme ve zkratu. Když tedy zpozorujeme u svých dětí projevy agresivního chování, zkusme se zamyslet i nad sebou.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0