Portál.cz > Portál v médiích > Globalizace

Globalizace

Autor: Marie Haisová M.B.A. | Datum: 9.6.2003

Globalizace je jedno z nejpopulárnějších slov dnešní doby. Co je jeho obsahem se částečně dozvíme v knize Globalizace nakladatelství Portál, editované Václavem Mezřickým, který v úvodu popisuje peripetie procesu globalizace. Spoluautoři Bedřich Moldan a Martin Braniš zmiňují globální problémy životního prostředí, Lubomír Mlčoch rozebírá globalizaci jako hospodářský proces a civilizační výzvu. Sociální souvislosti globalizace formuluje Miloslav Petrusek, Ivan Mucha zmiňuje antropologický rozměr globalizace a Tomáš Halík analyzuje globalizaci ve vztahu k náboženství.

Co je globalizace?
V knize se dozvíme, že globalizace je spontánní, neřízený proces, jehož hlavními aktéry jsou nadnárodní společnosti, kterých je kolem 500 a v roce 1998 činil jejich obchodní obrat 5,5 tisíce miliard USD, tedy více než HDP Japonska a víc než polovina HDP Spojených států. Dalšími aktéry jsou nejvyspělejší průmyslové státy a jejich seskupení, mezi které se počítá USA, Evropská unie a Japonsko a mezinárodní organizace jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace. Každá mince má svůj líc i rub a tak i globalizace má svá pozitiva a negativa, záleží na tom, z jakého úhlu se na ni podíváme. Zcela novou perspektivu na globalizaci vneslo 11. září, které otřáslo bezstarostnou vírou v samozřejmé přednosti globalizace, což se projevilo především v rehabilitaci významu národního státu.

Globalizace a životní prostředí
Nezodpovědné využívání přírodních zdrojů za účelem stále větších zisků, o které jde nadnárodním společnostem v prvé řadě, vede k příliš rychlému čerpání jak obnovitelných zdrojů (živé organismy, voda, půda), tak neobnovitelných (nerostné suroviny). Hrozivou rychlostí pokračuje redukce biologického bohatství planety, přičemž za největší problémy se považuje růst populace a vzorce spotřeby. Během 200 let přibylo na naší planetě 5 miliard lidí a populace stále roste. Zatímco první miliarda obyvatel se vytvářela několik desítek tisíc let, té poslední bylo dosaženo za 12 let. Změna vzorců spotřeby v globálním měřítku směrem ke „konzumerismu“ znamená zvýšení nároků na prostředí, které s sebou nese globální problémy jako je skleníkový efekt, narušení ozónové vrstvy, znečištění ovzduší oxidy dusíku, amoniaku, těkavými organickými látkami, těžkými kovy, perzistentními organickými látkami a troposférickým ozónem, což následně působí negativně na lidské zdraví a na rostliny.

Voda a půda, biodiverzita
Znečištěná voda působí nepříznivě na zdraví člověka a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Dříve bývala pramenitá i čerpaná podzemní voda dostatečné kvality, a tak mohla být po mírných úpravách použita jako pitná. V současné době je mnoho přirozených pramenišť a podzemních zásob vody znečištěno. Rozsáhlé oblasti zemědělské půdy ohrožuje eroze, půda ztrácí své biologické, chemické i fyzikální vlastnosti. Ze zhruba 15 milionů druhů organismů, které tvoří biosféru Země, máme znalosti asi o 12 %, většinou z třídy hmyzu. Zatímco v minulosti byly hlavním nepřítelem pro žijící organismy nejrůznější změny v přirozeném prostředí, způsobené klimatickými, geologickými i vesmírnými vlivy, v posledních letech je hlavním činitelem, způsobující vymírání organismů člověk. Lidé vytvářejí zákony a úmluvy zejména na půdě OSN, které by měly účinně chránit životní podmínky na zemi, nicméně jejich uvádění do reality naráží na spoustu překážek.

Světověk
V knize se setkáme s termíny jako světověk či superstát. Dočteme se, že klesá ochota občana-spotřebitele přispívat na společné dobro, ochota platit daně. A zatímco platy špičkových manažerů, členů správních a dozorčích rad, právníků, umělců a sportovců rostou nad všechny meze, cena pracovní síly miliard lidí, vyloučených globálními trhy se blíží nule. Sport a masová kultura jsou jedním se sektorů globálního byznysu financializovaného světa. I přesto, že jsou trhy stále komplexnější a propojenější, čelí riziku a nejistotě. Spekulace na finančních trzích patří do světa racionálních expektací, ale přitom podléhají sociální psychologii plné emocí a vášní. Pro bohaté je současný stav výzvou, a pokud jim neobroste srdce tukem, mají šanci rozvinout štědrou solidaritu a pěstovat novou kulturu dávání a sdílení se s bližními. Chudí mají šanci nezávidět a přát těm bohatším, aby hledali ráj srdce jen tam, kde ho mohou nalézt ve světě, kde se rozpadlo tradiční společenství. Globální ekonomika je anonymní. Důvěryhodnost jednotlivých aktérů se odvozuje od důvěryhodnosti firmy.

Svádění k pohodě
Moderní technická civilizace otevírá obrovský prostor k nevázanému a neserióznímu vztahu člověka ke světu, vyzývá ho k pohodě, hravosti, zábavě, radosti i neustále extatičnosti, ať ve smyslu pracovního workoholismu, nebo nikdy nekončící zábavy. Moderní globalizovaný svět se jeví soudobému člověku jako prostor k nikdy nekončícím hrám. Svedený přestává být sám sebou, zapomíná na sebe a zcela se může oddat zábavné hře, pozorovat a analyzovat strategie svádění, uvědomovat si, že hra je něco více než on sám. Moderní civilizace vytváří prostor pro atomizovaného, izolovaného jedince vyvázaného z podstatných vztahů k druhým lidem, ale také nudícího se a lhostejného. Globalizovaná civilizace nás svádí a nabízí nám možnost zapomnění, chce, abychom se bavili, hráli si, užívali, byli v pohodě. Vše, co bylo vytvořeno lidskými kulturami, bylo vytvářeno s vědomím respektování určitých pravidel, kritérií a řádu. Hédonisté bažící po bezbřehé radosti rozbíjejí jakákoliv omezení tohoto typu a často se tak děje pod vlivem vědeckých teorií.

Smysl lidského konání
Člověk žijící v globalizovaném světě nemá ani chuť, ani čas si pokládat otázku po smyslu lidského konání, nebo se nad ní zamýšlet. Globalizovaný svět je nepřehledným horizontem podnětů, jež neustále útočí na člověka, rozptylují jej a vytrhují z možného klidového, meditativního či kontemplativního zamyšlení se nad smyslem vlastního života. Z antropologického hlediska se moderní svět prezentuje jako svět člověku cizí, který nás vybízí spíše k zapomenutí na smysl svého bytí. Průvodním jevem tohoto tlaku je uvolnění ničivých a nekontrolovatelných destruktivních sil jako je agresivita, násilí a různé formy teroru. Toto je též patrné v různých formách náboženského fundamentalismu.

V knize postrádám rozbor současného militarismu, chybí mi analýza informačních systémů. Ráda bych si přečetla i pár slov o autorech a chybí mi syntéza s pojmenováním příčiny současného stavu věcí. Makroekonomické úvahy o globalizaci postrádají mikroekonomický úhel pohledu, v knize nenajdeme zmínku o ženách, domácnostech a výchově dětí. I tak jde o užitečné dílo, které vnese do sporů o globalizaci aspoň částečné světlo.

Marie Haisová, M.B.A.
ředitelka Agentury GAIA


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0