Portál.cz > Portál v médiích > Hovory zdaleka nejen o psychoterapii

Hovory zdaleka nejen o psychoterapii

Autor: Josef Chuchma | Datum: 3.10.2001

V žánru interview patří svazek šéfredaktora časopisu Psychologie dnes Jakuba Hučína nazvaný Hovory o psychoterapii k vůbec nejlepším knihám, které tu za poslední roky vyšly.

K takovému tvrzení existují tyto důvody: autor přesně nalezl poměr mezi sdělností a odborností. Vybral si vzorek osmi tuzemských psychoterapeutů, skrze něž přiblížil poválečný domácí vývoj této disciplíny. Načrtl Portrét osmi silných a svérázných osobností. Publikace splňuje to, co lze právem nárokovat na dobrou knihu - interview: setkání s druhým člověkem. Rozhovor s odborníkem v rozsahu, který není striktně vymezen možnostmi novinové či časopisecké rubriky, by měl však poskytnout ještě něco: dobrodružství poznání či aspoň nákrok k němu. I tomuto požadavku Hučínova publikace dostála.

Hovory o psychoterapii jsou otevřeny dialogem se současným předsedou České psychoterapeutické společnosti Janem Kožnarem (nar. 1944),následuje doyen Jaroslav Skála (1916), proslulý svou Iéčbou alkoholiků. Pak se dostávají ke slovu ženy: k psychoanalýze kritická, nicméně jí otevřená Hana Junová(1937) a k psychoanalýze přimknutější Jana Kocourková (1948). Druhou polovinu svazku otevírá odborník na rogersovskou psychoterapii Jan Vymětal (1945), střídá jej erbovní figura české terapie neuróz Stanislav Kratochvíl (1932). Radkin Honzák (1939) se soustavně věnuje podmíněnosti psychiky a nemoci; osmičku uzavírá Ján Praško (1956), jenž praktikuje kognitivně-behaviorální terapii, která se snaží člověku vštípit uvědomělé, rozmyslné, navenek zaměřené chování, jež mu usnadňuje zvládat problematické situace.

Z výčtu je zřejmé, že Hučín si vybral psychoterapeuty střední a hlavně starší generace a různého zaměření, byť vějíř zastoupených směrů není úplný; chybí kupříkladu reprezentant gestaltterapie. Hučínův vzorek má ovšem jasnou logiku: jeho psychoterapeuti jsou osobnostmi, jež už se mohou prokázat nepopiratelnými výsledky. Roli také hraje Hučínova osobní inklinace k těmto směrům, které bychom dnes již mohli nazvat ověřenou klasikou, Na tomto poli se tazatel pohybuje s relativním přehledem, a to potřebu je. Jakub Hučín totiž není žurnalistická tabula rasa, jež se s tematikou prostomyslně nechává seznamovat téměř od nuly; a je i víc než poučený laik, který s dotazovaným rád "zasvěceně" polemizuje. Hučínovy otázky nejsou ani šťouravé, ani podlézavé, jsou věcné. A jednotlivá interview vede se smyslem pro kompozici knihy, přitom však s citem pro individualitu každé osobnosti.

Rozhovor vždy začíná otázkou, jak se dotyčný k psychoterapii vůbec dostal a co jej při profesním vývoji zásadně utvářelo. Pak se přejde k srozumitelnému nástinu metody, v níž je psychoterapeut "usazen". Psychoterapie je praktická disciplína a v těchto intencích postupuje i Hučín - každé interview směřuje k aplikaci: aby se psychoterapeut pokusil své poznatky a zkušenosti zasadit do obecně lidské zkušenosti, provázal je s minulými i současnými společenskými poměry , aby je nějak podtrhl zhodnocením svého vlastního života. Částečně úmyslně, částečně mimovolně knihou pocházejí leitmotivy: například zda a kolik za psychoterapii platit, jaká je míra moci, psychoterapeutů nad pacienty či klienty , kde jsou hranice jejich vzájemných vztahů. Hučínovo tíhnutí k praktičnosti je hluboce opodstatněné: čtenáři tím demonstruje různost i příbuznost, s níž realitu vnímají a zpracovávají lidé, jejichž posláním je přivést druhé k aktivnímu postoji ke světu, učinit jim vezdejší bytí snesitelnějším. Hovory o psychoterapii soustavně i vykračují za hranice "komunity".

Jistě, Hučínův svazek čtenáři nenahradí učebnici psychoterapie ani dějiny této disciplíny v Česku, natož psychoterapeutický proces, jenž vždy je mezilidským vztahem se zvláštní dynamikou, jak zdůrazňují všichni oslovení. Hovory o psychoterapii jsou vstupní branou, základní informací, ochutnávkou, zkrátka popularizující knihou, přičemž kvalitně zvládnutý žánr interview se pro přiblížení disciplíny, jež je sama založena na dialogu, ukazuje být velmi dobrou volbou.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0