Portál.cz > Portál v médiích > Jak pomoci lidem v krizi? - recenze M. Těthalové

Jak pomoci lidem v krizi? - recenze M. Těthalové

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 21.1.2003

Každý z nás zažije občas nějakou svízelnou situaci. Dojdou nám peníze, rozbolí nás zub nebo nám auto vypoví služby. Někdy nám podobná situace připadá jako krize, i když s ní život nezačíná ani nekončí a není jí ohroženo naše bytí. Většinou si pomůžeme sami, někdy nás potěší a povzbudí milé slovo od kamaráda. Ale jak zvládnout „opravdovou“ krizi? Poradí si s ní třeba naše pravidelná kavárenská společnost, s níž konzultujeme běžné každodenní nesnáze? Krizí, jejíž řešení vyžaduje pomoc profesionála, je např. úmrtí blízkého člověka, živelní pohroma nebo těžká nemoc. Daniela Vodáčková, která má zkušenost s prací v krizových službách, se rozhodla zúročit zkušenost s pomocí v nouzi v publikaci Krizová intervence. Spolu s autorským kolektivem, jehož členové se také zabývají posilou lidí v tísni, vytvořila mnohem více než jen manuál pro pracovníky krizových linek.

Jak pomoci lidem v krizi? - recenze M. Těthalové

Krize, která představuje akutní nebezpečí a bere člověku půdu pod nohama, může být i příležitostí pro změnu sebe sama a svých postojů. Základem každé krizové intervence by tedy nemělo být pouze hledání řešení za někoho jiného, předkládání hotových scénářů a nabízení okamžité pomoci. Jedno staré přísloví říká, že „chceme-li zbavit chudáka hladu, musíme jej naučit chytat ryby“. Lidé v krizi, kteří jsou akutně ohroženi neštěstím a bolestí, nepotřebují pouze pofoukat rány (i když jistá míra soucitu je např. v rozhovoru s člověkem, jemuž zahynul někdo blízký, jistě na místě), ale měli bychom se pokusit s nimi společně najít východisko z těžké situace. Autoři uvádějí řadu pastí, do nichž se pomáhající člověk může dostat, a upozorňují, že v nás některé příběhy mohou evokovat vlastní problémy. Nezkušený intervent by také mohl podlehnout pokušení co nejrychleji vyřešit (za klienta) daný problém a také by mohl podcenit samotné vedení rozhovoru. Autoři proto se čtenářem procházejí jednotlivé etapy rozhovoru, upozorňují na možná úskalí (brzké ukončení nebo protahování rozhovoru, zatlačení klienta do pasivity apod.) a doporučují, jak se jim vyhnout.

Podstatnou část publikace tvoří popisy jednotlivých potíží, s nimiž se klienti obracejí na krizová centra. Autoři se nevyhýbají žádnému tématu, a tak se dočteme o problémech seniorů, které jsou jakýmisi růstovými bolestmi (přesto nesmí být podceněny a musí jim být věnována adekvátní pozornost) i o intervenci v otázkách zneužívání dětí nebo domácího násilí. Autoři se věnují problematice osobnosti a jejího vývoje, dále rodinným problémům a také nesnázím vyvolaným rodičovstvím. V knize najdeme i rady, jak se zachovat při hromadném neštěstí (autonehody apod.) nebo při přírodních pohromách. Každý problém je dokreslen kazuistikou a vzorovým rozhovorem s upozorněním na pasti, do nichž se intervent může dostat. Zejména v situacích, které jsou spojeny s ohrožením života (sebevražedné jednání) musí pomáhající respektovat anonymitu klienta a )i když je to jistě velmi náročné) nesmí zasáhnout „do děje“. Ačkoli díky moderním telefonním ústřednám zná telefonní číslo klienta, neměl by (pokud jej klient sám nepožádá a neprozradí osobní údaje) tedy volat záchrannou lékařskou službu nebo policii.

Krizová intervence tedy není pouhým popovídáním, přátelským poklábosením, které postačí při běžných nesnázích. Pracovníci krizových center tedy musí splňovat určitá kritéria-mezi ně patří nejen vzdělání, ale také schopnost empatie. Pracovník krizového centra by si měl být vědom vlastní omezenosti; některé případy prostě nedopadnou dobře a žádný člověk (tedy ani krizový intervent) není všemohoucí. Práce v krizovém centru je pomáhající profesí, tedy i zde jsou pracovníci ohroženi vyhořením nebo vznikem přenosu. Supervize je jen jednou z metod, které by měl intervent využívat. Autoři doporučují zachovávat ve službě určitý antistresový program-být stále v kontaktu se svým tělem. Základním požadavkem, který musí splnit každý profesionál, je zachování diskrétnosti. Autoři se nezmiňují o jedné okolnosti, která může výrazně ovlivnit provádění telefonické intervence-každý pracovník krizové linky by měl být v dobré hlasové kondici, aby mu hlasová únava nekomplikovala práci s klientem.

Publikace Krizová intervence je vhodným pomocníkem pro všechny profesionály, kteří se setkávají s klienty v nouzi a chtěli by jim účinně pomáhat. Z publikace budou mít užitek i „běžní“ psychologové, sociální pracovníci i lékaři.Ti všichni se totiž mohou setkat s klientem v nouzi. Sama za sebe mohu potvrdit, že se často v rozhovoru s rodiči svých žáků dostávám do jedné pasti-začnu svého žáka srovnávat se svými dětmi. Pak se rozhovořím o tom, co jsme už překonala, a ocitnu se spolehlivě „mimo mísu“. Teď už vím, že podobné monology na téma „To nic není, já jsem všechno zvládla“ nemají v rozhovorech s lidmi v nesnázích co dělat. Publikace Krizová intervence proto patří i do knihoven učitelů.

Mgr. Marie Těthalová

Knihu můžete koupit na našem e-shopu


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0