Portál.cz > Portál v médiích > Jak porozumět společnosti ?

Jak porozumět společnosti ?

Autor: Jan Kubáček, FF UK Praha | Datum: 28.5.2002

”Začínat se sociologií je jako učit se jezdit na kole. Jakmile to jednou umíte, zdá se to lehké, ale je neuvěřitelně těžké to někomu vysvětlovat. ” (s. 3)

Tato myšlenka snad nejlépe vystihuje, v našich literárních kruzích, velmi netradiční formu sdělování informací, jež recenzovanou knihu plně charakterizuje. Autor, namísto dlouhých a vyčerpávajících úvodů a seznámení se sociální vědou, volí jasnou, téměř pokaždé i výstižnou charakteristiku vybraných problémů, kterou kombinuje a míchá s výraznou a vtipnou grafickou stránkou učebního textu.
Sám jsem v průběhu četby radikálně změnil přístup a postoj ke knize. Po první reakci vycházející z dosavadní zkušenosti s celou řadou knih a učebních textů s podobnou tématikou mnohdy čtenáře unavujících a od studia odrazujících, mne vedla k podezření, že se jedná o pouze velmi stručný souhrn informací a ryze ”bavící” konglomerát obrázků se stručnými poznámkami. Postupem času a dalším čtením, jsem své, zpočátku pohrdavé přesvědčení revidoval, až nakonec zcela zavrhl.
Na kvalitě a sdílnosti textu se projevuje autorova zkušenost z pedagogické praxe ( profesora na Guildhall University ) a dlouholetá snaha přiblížit a zpopularizovat sociologickou vědu svým studentům a zájemcům o obor.
Autor knihu koncipuje od vymezení oboru, jeho vývoje, přes popis nejdůležitějších a pro pochopení a orientaci v oboru nezbytných pojmů (např. společnost, ideologie, zákon a společnost, modernost, aj.), až po novější, dnes velmi často používané metody výzkumu. Netradiční, avšak dle mého soudu, značně efektivní cestou vedoucí k větší ilustrativnosti a zapamatovatelnosti předkládaných informací, je kombinace pojmů vystihujících tradiční dění v lidské společnosti (např. nezaměstnanost, sebevražda, zákon, rodina, kultura, aj.), výrazů vzešlých ze sociologického výzkumu (organický model, pozitivismus, evoluční sociologie,aj.) a medailonků nejvýraznějších osobností působících ve vědě (A. Comte, E. Durkheim, K. Marx, M. Weber a celá řada dalších ).
Autor zdůrazňuje zapamatování si poznatků mnohdy záměrně zvolenou provokativností spojení ironie a zdánlivé absurdnosti informace s dotyčným obrázkem. Daří se mu vytvářet dojem životnosti, dynamičnosti a neustálého vývoje ”studia o fungování společnosti ”,což jen podněcuje celkový zájem čtenáře o obor.
Velkou předností knihy je i zakomponování a představení poměrně nových jevů a faktorů, které dnešní civilizaci přímo ovlivňují, potažmo se s nimi dnešní čtenář na každém kroku setkává a seznamuje. Myslím tím hlavně postmoderní realitu symbolizovanou mimo jiné televizí, masovou kulturou, technologickou revolucí, globalizací a dalšími.
Praktičností tohoto souhrnného textu je i seznámení zájemce se stavem a metodologií soudobého výzkumu kvality lidské komunity, veřejného mínění a vůbec celkového zjišťování veřejného a společenského zájmu.
Jedinou výtku, kterou bych směřoval k autorovi resp. k samotné knize, je možnost rozšíření textu v oblasti problematiky kultury a jejího vlivu na společnost, komunikace a jejího podílu na chování jedince, role postojů a interakce mezi jednotlivci. V zásadě je však kniha ukázkou a příkladem toho, že je možno se na řadu poměrně rozsáhlých problémů dívat s odstupem a mnohdy tak potřebným nadhledem.
Autor svou knihu končí úvahou, zda je v dnešní realitě sociologie mrtvou vědou. Dochází k závěru, že pouze částečně. Největší hodnotou sociologie je, že by měla fungovat jako ”impuls pro rozvoj kritického přemýšlení o podmínkách existence lidské společnosti nebo o tom, zda být člověkem znamená být neustále redefinován ” (s. 172). Nezbývá než si přát, že i tento podnět napomůže k řešení problému.
Kniha je pro české prostředí výuky netradičně zpracována. Může být vhodná pro základní seznámení a navození pozitivního vztahu k sociologii pro žáky vyšších ročníků základních a středních škol i širší veřejnost. Vzhledem k tomu, že tento typ komiksové formy učebních textů je ve světě používán, můžeme předpokládat, že najde i u nás své čtenáře.

Jan Kubáček, FF UK Praha

Recenze uveřejněna na www.e-politika.cz a v bulletinu Scientia Politica


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0