Portál.cz > Portál v médiích > Jaké jsou naše dospívající děti?

Jaké jsou naše dospívající děti?

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 19.6.2003

Asi každý, kdo má starší děti, poznal, kdy se z malých, roztomilých, poslušných a hodných dětí staly bytosti s vlastním (a velmi vyhraněným) názorem na svět a (to zejména) na rodiče a učitele. Dospívání, které přineslo nejen fyzickou vyspělost, ale zejména změnu postoje téměř ke všemu, je důležitou životní etapou. Koneckonců i my jsme prožívali období splínů a nespokojenosti se sebou samým, i my jsme analyzovali svoje pocity a „přemýšleli o myšlení". Pokud se chceme dozvědět něco více o tom, jací vlastně jsou naši dospívající, můžeme sáhnout po knize Petra Macka Adolescence. Autor v ní shromáždil výsledky výzkumů; čtenáře možná překvapí, že v podstatě vyvrací mýty o hrozných puberťácích.

Adolescence k vývoji jedince a jeho životní cestě patří, je to jedno z důležitých vývojových období. Autor v úvodní části publikace stručně definuje několik pohledů na adolescenci. První koncepcí, která vysvětlovala toto životní období, je teorie bouře a konfliktu. Podle tohoto přístupu k adolescenci prostě patří konflikt s autoritami. Další pohled vnímá adolescenci jako vývojový čas, v němž má být splněn určitý úkol (přijetá vlastního těla a fyzických změn, rozumové vyspění, nezávislost na autoritách apod.). Podle dalších autorů je adolescence obdobím přijímání nových rolí nebo třeba utváření vlastního vývoje.

Psychologický pohled na období dospívání se tedy výrazně změnil. Autor se pokusil definovat základní „veličiny“, které pak zkoumal v obsáhlém výzkumu. Publikace Petra Macka je tedy v podstatě zprávou o výzkumu adolescentů. Autor se zaměřil na to, jak adolescenti prožívají svoji situaci. Zkoumal např. socializaci dospívajících, jejich subkultury, rozumové vyspívání, diferenciaci emocí, vztahy k sobě a ostatním (nekonečná analýza vlastního konání a pohledů a slov ostatních k dospívání neodmyslitelně patří). Protože ve společnosti převládá názor, že kriminalita mládeže roste a na vině je (podle hlasu lidu) trestní nepostižitelnost dětí a mládeže, věnoval se autor i výzkumu této oblasti. Efektivnější by (podle výzkumu) bylo zaměřit se na prevenci a alternativní trestání mládeže na scestí.

Asi by nemělo význam na tomto místě vypisovat všechny okruhy výzkumu. Důležitý je zejména závěr, který z mladých lidí nedělá problémové puberťáky. Autor sice nezastírá, že dospívání bývá spojeno s „bolestmi růstu“ (např. poruchy příjmu potravy), ale nestaví potíže na první místo. Uvědomuje si, že situace dnešních dospívajících je diametrálně odlišná od podmínek, v nichž jsme dospívali my. Konfrontace s realitou, o které jsme si my mohli nechat ve věku našich adolescentů jen zdát (možnost cestovat, studovat cizí jazyky apod.), nenaplňuje dospívající jen nadšením, ale i nejistotou. Relativizace některých norem, oslabení morálního konsenzu společně s možností (a často nutností) volby klade na současné adolescenty vysoké nároky. Kniha Petra Macka bude užitečná pro všechny čtenáře, kteří se adolescentům věnují v zaměstnání nebo mají jednoho jejich „zástupce“ i doma. Zcela jistě by se do ní měli začíst všichni učitelé, kteří pracují na druhém stupni základních škol a na střední škole. Možná jim výsledky výzkumu adolescentů pomohou „aktualizovat“ vztah k dospívajícím a také pochopit situaci, ve které se dnešní adolescenti ocitají.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0