Portál.cz > Portál v médiích > Jaký je život pedofila? (recenze M. Těthalové)

Jaký je život pedofila? (recenze M. Těthalové)

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 6.1.2003

Bulvární deníky mají v takové otázce okamžitě jasno. Pedofil je úchylný, zvrácený člověk, který nepatří do společnosti. Jaká je ale skutečnost? Je člověk s pedofilní orientací spokojený se svým údělem? Je jeho zaměření projevem zvráceného požitkářství a nenasytnosti, nebo je handicapem? Kniha Žil jsem jako pedofil nám dává možnost nahlédnout do života muže, jehož osudem je erotická náklonnost k dětem, v jeho případě k chlapcům. Janek Alexa popisuje nejen příjemné pocity, které u něj vyvolává kontakt s chlapci, ale i snahu překonat své „nastavení“. Kniha je doplněna odborným komentářem sexuologa Slavoje Brichcína.

Janek Alexa žije s odlišnou sexuální orientací, kterou si nevybral a která mu způsobila řadu trápení. Již v dospívání si uvědomil, že jej nepřitahují děvčata, ale chlapci. Rodiče mu sice vytýkali, že si děvčat nevšímá, nicméně s ním nejspíše nemluvili o důvodech tohoto nezájmu. Pedofilie se naplno projevila na vysoké škole, kdy autor začal vést chlapecký turistický oddíl. Společné výpravy, blízkost chlapců, kteří jej přitahovali, zákonitě vedly k prvnímu selhání. Tehdy se „provalila“ jeho skutečná orientace. Ani podmíněný trest a odborná léčba, na jejímž konci měla být sexuální adaptace, nevedly k potlačení touhy po kontaktu s malými chlapci. Autor popisuje svoje snahy o navázání kontaktu se ženami i neúspěšné manželství. Bohužel po selhání partnerského vztahu následovalo další selhání-přes varování lékařů, jak nebezpečný je pro něj kontakt s malými chlapci, začal opět vést chlapecký oddíl a naneštěstí selhal. Podmíněný trest, který následoval, jej vedl k přesvědčení, že se nic takového nebude opakovat. Přesto následovalo ještě jedno selhání, po němž se dobrovolně nechal hospitalizovat na sexuologii a čekal na další soud. Podstoupil dobrovolnou kastraci, aby minimalizoval nebezpečí dalšího pochybení, a čekal na soud, který jej tentokrát odsoudil již k nepodmíněnému trestu.

Pokud čtenář očekává chlapeckou formu Lolity, bude zklamán. Autor si dobře uvědomuje, že svým jednáním ublížil nejen zneužitým chlapcům, ale i jejich rodinám. Popisuje pocit zhnusení nad sebou samým, zamýšlí se nad budoucími osudy jím zneužitých chlapců. Svou sexuální orientaci vnímá jako nespravedlnost osudu a zároveň něco, čemu podlehl. Je mu líto, že se nezdařila sexuální adaptace na život se ženou-zde se nabízí otázka, jestli by nebylo výhodnější vést podobně orientovaného muže k soužití s mladým, homosexuálně orientovaným mužem, který by již nebyl „pod zákonem“. Vyzdvihuje však také pomoc přátel, kteří se od něj neodvrátili a pomáhali mu překonat nesnáze spojené s léčením.

Kniha Žil jsem jako pedofil je svědectvím člověka s odlišnou sexuální orientací. Najednou zjišťujeme, že nešťastné není jen zneužité dítě (tím rozhodně nechci zlehčovat závažnost podobných činů), ale mnohdy i samotný pachatel, který opět podlehl svému sklonu. Díky příběhu pana Alexy si uvědomíme, že člověk s odlišnou orientací nepřestává být člověkem. Rozsáhlá předmluva a komentáře Slavoje Brichcína zbavují knihu nádechu bulvárnosti. Kniha je užitečná nejen pro učitele a vychovatele, ale také pro ty čtenáře, kteří se někdy setkali s problémem sexuálního zneužití dětí a mládeže.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0