Portál.cz > Portál v médiích > Kognitivní psychologie (recenze J. Holého)

Kognitivní psychologie (recenze J. Holého)

Autor: Jindřich Holý | Datum: 6.1.2003

Kognitivní přístup v psychologii a dalších vědních oborech vystřídal v druhé polovině 20. století čistý behaviorismus. Stal se tak významným podnětem řady psychologických výzkumů a ovlivnil další obory, např. pedagogiku, neurologii, masovou komunikaci nebo výpočetní techniku. Kognitivní psychologové studují, jak lidé vnímají, učí se, pamatují si a myslí.

Robert J. Sternberg je kognitivním psychologem, profesorem psychologie Yaleovy univerzity a autorem významných teoretických koncepcí v oblasti inteligence. Publikoval řadu vědeckých prací o učení a vyučování, je autorem nebo spoluautorem řady vysokoškolských učebnic. Tuto učebnici napsal, protože mu, jako zkušenému pedagogovi a zdatnému teoretikovi trvaleji žádná jiná nevyhovovala. Výběrem témat se pokusil o vzájemnou návaznost psychologie, neurologie a umělé inteligence.

V učebnici je kognitivní psychologie podrobně strukturována do tradičních témat: vznik a povaha kognitivní psychologie (kapitola 1), pozornost a vědomí (kapitola 3), vnímání – percepce (kapitola 4), paměť (kapitoly 5 a 6), reprezentace poznatků (kapitoly 7 a 8), jazyk (kapitoly 9 a 10), řešení problémů a tvořivost (kapitola 11), usuzování a rozhodování (kapitola 12).

Autor přidal tři kapitoly o tématech, která nebývají v jiných učebnicích. Kapitolu o neurologii (kapitolu 2), protože je přesvědčený, že kognitivní psychologie se nemůže obejít bez porozumění biologickým základům kognitivní činnosti a kapitolu kognitivní vývoj (kapitolu 13). Autor se domnívá, že současní badatelé zabývající se kognitivním vývojem studují více či méně totéž jako kognitivní psychologové. Pouze s tím rozdílem, že kognitivní psychologie se zaměřuje na dospělé, zatímco vývojový psychologové na děti. Sféry kognitivního vývoje a kognitivní psychologie splývají. Na závěr knihy pak nejvýznamnější kapitolu, kapitolu o lidské a umělé inteligenci (kapitolu 14). Autor reflektuje přibližování přístupů k lidské a umělé inteligenci. Obě oblasti studia inteligence se podle autorova názoru setkávají v kognitivních modelech a ve způsobu, jak lidé zpracovávají informace. Inteligence hraje důležitou roli v celé knize. Je rámcem, v němž je kognitivní psychologie prezentována.

Kniha je zdařile pedagogicky strukturována. Jejími výraznými přednostmi jsou obsáhlost a přehlednost. Obsah uvedený na začátku každé kapitoly podává přehled o jejích hlavních tématech. Za nimi následují hlavní otázky, které hledí autor v dané kapitole zodpovědět. Tučně vytištěná slova ve výkladové části kapitoly jsou v textu obsahově vymezena a v závěru kapitoly abecedně shrnuta se stránkovým odkazem a navíc ještě přehledně definována v glosáři. Shrnutí na konci kapitoly odpovídá na otázky uvedené na jejich začátku. Závěrečné otázky prověřují úroveň osvojení vědomostí. Doporučená literatura je doplněna o díla vydaná v češtině. Rámečky „Vyzkoušejte si“ a „Praktické uplatnění kognitivní psychologie“ umožňují čtenáři pokusit se o demonstraci a využití poznatků. Kniha je ilustrována názornými obrázky a grafy, vybavena četnými tabulkami. V jejím závěru je obsáhlý přehled literatury, glosář, jmenný a věcný rejstřík.

Kognitivní psychologie je v autorově pojetí rozvíjena v ideálu paradigmatické vědy a přírodovědy, v návaznosti na rozvržení světa objektivizovanou přírodovědou, ve specifickém postavení člověka v takto rozvrženém světě, v takto omezeném zacházení se sebou i s ním.

Autorovo pojetí kognitivních procesů se opírá především o inteligenci. Autor již v úvodu vymezuje inteligenci jako základní jednotu adaptivních schopností a knihu uzavírá kapitolou o inteligenci. Vedle schopnosti myslet se kognitivní psychologie zabývá také vnímavostí a tvořivostí. Naproti tomu city a citový život do autorova pojetí kognitivní psychologie zřejmě nepatří. Skutečně nemohou být vědecké ve smyslu objektivní přírodovědy.

Inteligence je v pojetí autora především schopnost učit se a přizpůsobovat se. Méně schopnost tvořit a již vůbec ne být sám sebou a tvořit svůj svět. Člověk v autorově pojetí kognitivní psychologie nemá vlastní smysl ani svobodu, není dost úplným člověkem. Kognitivní výseč autorova člověka činí jeho kognitivní psychologii suchopárnou, jeho člověka neživým a klade otázku rozsahu spolehlivé důvěryhodnosti jeho vědeckých a mezioborově vědeckých poznatků.

Jindřich Holý


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0