Portál.cz > Portál v médiích > Menšiny a migranti v České republice - recenze

Menšiny a migranti v České republice - recenze

Autor: Jaromír Kopeček | Datum: 8.8.2003

Setkávání kultur a migrace obyvatelstva jsou trvalými a všudypřítomnými jevy, jež však v dnešním globalizovaném světě nabývají nových rozměrů a podob. Aneb, „My a oni v multikulturní společnosti 21. století“. Tato kniha není, jak by se na prvý pohled mohlo zdát, salónní, teoretický sborník multikulturních ideálů, ale velmi vydařený sborník článků o jednotlivých menšinách, na které můžeme v Česku narazit, a čtenáře může poučit, aby při naražení „nenarazil“.

Formálně je kniha rozčleněna do tří částí. Jednotlivé kapitoly v rámci částí napsalo 17 autorů pod editorskou taktovkou Tatjany Šiškové.

První, obecnou a poměrně krátkou částí je Multikulturalita a migrace v dnešním světě. Kromě několika právních definic vysvětluje terminologii minorit, důvody migrací a principy následné komunikace s domorodým obyvatelstvem včetně modelů imigrační politiky. Celou kapitolu i její koncepci možná nejlépe shrnuje věta: Menšina si musí sama zvolit svou budoucí roli, jakou chce hrát v majoritní společnosti, a poté se vydat na jasnou cestu dosažení tohoto cíle. (Právě tady je i „čertovo kopýtko“: Může si zvolit i většina? A změní se něco, až bude menšina většinou, kromě tlaku na pilu?)

Uživatelsky mnohem cennější a zajímavější jsou následující části. Prvá z nich, Informace o migrantech přicházejících do ČR, obsahuje kapitoly o Afgháncích, Albáncích, Bosňácích, Rusech, Ukrajincích a Vietnamcích. Každá kapitola obsahuje krátký úvod do historie národa, do rodinného a společenského života, hlavní problémy na které dotyční narážejí a něco detailů o stavu skupiny u nás.

Vybírám o národech poslední dobou značně mediálních: Afghánec vždy daleko více důvěřuje příbuznému, se kterým se setká poprvé v životě, nebo třeba Pákistánci ze stejné kmenové skupiny, než člověku, s nímž se zná dlouhou dobu. Pojem přátelství - vztahu důvěry a vzájemné opory s člověkem podle vlastního výběru - pro Afghánce vlastně neexistuje, tento druh svazku je u nich vyhrazen prakticky jen pro okruh příbuzných. A co je možná ještě důležitější vědět: I lehký tón rozhovoru, jakým u nás chceme navodit atmosféru větší bezprostřednosti a odstranit napětí, může vést k tomu, že v očích Afghánce takový mluvčí ztrácí na vážnosti, neboť lidé těšící se společenskému respektu mají vystupovat vždy vážně.

O národě zeměpisně nejvzdálenějším se píše: Vietnamský národ je typický svým lidovým charakterem a hrdostí na svou statečnost. (Vždyť se ubránil největší říši, která kdy na světě existovala, říši Velikého Chána.) Kromě podobných všeobecných prohlášení platí v chování i typicky asijské konstanty, například úsměv: V kontextu nepříjemné situace nebo v nesnázích chce mluvčí zmírnit fakt, že se svými problémy obtěžuje. Úsměv často vyjadřuje omluvu také v případě, že dotyčný nerozumí projevu mluvčího. Co si asi myslí nepoučený Čech, který Vietnamci něco vysvětlil, a dotyčný se začal usmívat a pokyvovat hlavou? Následující informace platí také v Koreji: Smrkání do kapesníku je ve Vietnamu často považováno za neslušné a směšné.

Ostatně pro rozdíly netřeba chodit daleko: Pro Bosňáky je majetek daleko spíše než pro Čechy měřítkem podnikatelského úspěchu či přímo schopnosti zabezpečit rodinu a nijak se s tím neskrývají. ... U Čechů vnímají Bosňáci zbytečnou šetřivost - Češi U Bosňáků zbytečnou rozhazovačnost. A v případě, že i Vašemu stolu bude zaplacena runda, pozor - očekává se od vás, že pohoštění někdy v budoucnu, případně hned vzápětí oplatíte! Ale to snad není takové multikulturní překvapení.

Poněkud odlišnou strukturu mají kapitoly věnované Ukrajincům a Rusům. Jsou vystavěny především na dotazníkových výzkumech provedených v posledních letech a dá se tedy říci, že se jedná o shrnutí skutečně pionýrských výsledků. Studie o Rusech v Česku je dokonce první provedený průzkum. Mimo jiné ukázal, že na ruskou imigraci je aplikovatelná teorie sítí - 44%, kteří sem přijeli už tu mělo nějaké známé. Ukazují se také rozdíly mezi oběma skupinami: Rusů se nechce do Ruska vracet 60%, z Ukrajinců by u nás výhledově nebo hned zůstalo 20%. Rusové si stěžují na problémy s češtinou. Součástí této části je také zpráva o repatriaci volyňských a černobylských Čechů.

Třetí část knihy se věnuje největší menšině, Romům. Úvod i této části tvoří historický přehled předválečné a detailněji i poválečné historie a vztahu k většinové populaci v Evropě. Velmi podrobná kapitola se věnuje rodině a zvykům slovenských Romů usazených v ČR, připomínající v mnohém situaci popisovanou v Čechách J.Š. Baarem. Další kapitola je věnována specifikům romského chování a komunikace: S tím souvisí další specifikum: značná senzitivita, vysoký podíl emocí při jednání. Náš chlad navenek (i když nitro máme rozhárané) je něco, co Rom nezná. Je-li zoufalý, je to vidět na dálku - a bohužel při tomto rozpoložení nevidí ostatní věci, které jsou pozitivní a neohrožující. ... Proto je mnohdy nutné brát některé informace jako relativní a umět s nimi pracovat.

Zvláštní kapitola je věnována problematickým stránkám soužití a romské kriminalitě. Konstatovaní: Okrade-li někdo „nás všechny“, tj. stát, o velké peníze, budeme to spíše pociťovat méně úkorně, než když někdo i o malou finanční částku okrade nás osobně, je sice z psychologického hlediska pravdivé, avšak v kontextu kapitoly, zvláště pak v souvislosti se zjištěním, že až každý čtvrtý pachatel loupeže je Rom, mi přijde jako medvědí služba. Nezbývá proto, než věřit, že trendy vývoje minoritní kriminality (s vyjímkou právě loupeží) se skutečně vylepšují. Snad by v tom mohl pomoci i romský pedagogický asistent na školách, jemuž je rovněž věnována jedna kapitola. Nechybí ani shrnutí rozhovorů s romskými žadateli o azyl ve Velké Británii.

Tento velmi čtivě napsaný a v mnoho ohledech velmi přínosný sborník vydal Portál v roce 2001.

Autor: Jaromír Kopeček

 
Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0