Portál.cz > Portál v médiích > Mertin, Gillernová: Psychologie pro učitelky MŠ (M. Renotiérová)

Mertin, Gillernová: Psychologie pro učitelky MŠ (M. Renotiérová)

Autor: PhDr. Marie Renotiérová, Ph.D. | Datum: 14.7.2004

Hlavního autora publikace, PhDr.Václava Mertina, CSc., jistě není třeba představovat. Jako psycholog, dlouhodobě působící v pedagogicko psychologické poradně, nejenom předává své znalosti studentům na katedře psychologie FFUK v Praze, ale známe jej jako autora značného množství odborných i populárních publikací.

Kromě něj se na autorství předložené knihy1 podílí řada dalších odborníků. Kromě PhDr.Ilony Gillernové,CSc. jsou to např. (bez titulů):Štefan Bartanusz, Eva Bidlová Markéta Dvořáková,Slávka Fraňková, Anna Kucharská, Jaroslav Šturma a další.

Ačkoliv publikace je zastřešena rámcovým tématem, spíše lze hovořit o formě sborníku . Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Jednotlivé kapitoly totiž plně korespondují s vyznačeným tematickým okruhem.

Výchozí tezí se jeví myšlenka dvou hlavních autorů, již vyjadřují v „několika slovech“ předmluvy: nejen učitelé a odborně vzdělaní vychovatelé, ale i rodiče jsou, v souladu s vědeckým přesvědčením, konečně uznáváni jako „učitelé“ svých dětí. Přirozeným důsledkem je zvýšený tlak na kvalitu profesní přípravy učitelek mateřských škol, ale i na celkovou přípravu rodičů na výchovu svých dětí. Plně lze souhlasit s tím, že předškolní období je mimořádně příznivé pro rozvíjení mnoha stránek osobnosti, že „intenzivně probíhají procesy zrání a učení a nikdy potom už se jedinec nebude vyvíjet tak bouřlivě a snad ani tak intenzívně…“(s.7).

Hlavní autoři upozorňují, že nenabízejí zjednodušené „návody“ psychologicky pojatých témat z předškolního vývojového období dětí, ale především náměty, které mají inspirovat a podporovat tvořivost dospělých ve výchovném i čistě lidském vztahu k nim.

Odborný text publikace je uveden obecně pojatou kapitolou, vycházející z poznatků vývojové psychologie o dětech předškolního věku.Další text je volně členěn na téma profesních dovedností učitelky mateřské školy a téma samotných dětí v mateřské škole. Čtenáře zaujmou nejen psychologické, některé biologické ,ale hlavně psychosociální aspekty vývoje předškolního dítěte, které vyúsťují v žádoucí kompetenci tohoto dítěte, totiž ve školní připravenost. Za ostatní jmenujme alespoň některé kapitoly:

- Profesní kompetence učitelky mateřské školy a význam jejího rozvíjení,
- Jak přežít aneb Dušení hygiena jako součást profesní kompetence,
- Přehled pedagogicko-psychologické diagnostiky dětí předškolního věku,
- Úloha výživy ve vývoji osobnosti dítěte předškolního věku,
- Podpora a rozvoj čtenářských dovedností v předškolním věku,
- Podpora sociálního a emocionálního vývoje dětí v mateřské škole,
- Integrace dětí se zdravotním postižením v mateřské škole,
- Multikulturní výchova v mateřské škole,
- Dítě v rodině,
- Příprava dítěte pro základní školu – problematika školní připravenosti.

Jistě výrazným přínosem publikace je skutečnost, že vychází nejenom z nejnovějších vědeckých poznatků, ale opírá se zároveň o dlouholeté praktické zkušenosti zkušených učitelek mateřských škol (za všechny jmenujme i recenzentku knihy , paní ředitelku MŠ Mgr. Ivanu Lacinovou) .

Přehledně působí kniha i po stránce formální, neboť každá kapitola je samostatně uvedena úvodní anotací a uzavřena výběrem několika odborných publikací, které se k textu vztahují. Z tohoto hlediska není na závadu, že se - pochopitelně - některé odkazy na publikace opakují. Lze ocenit i fakt, že se jedná vždy o běžně dostupnou, v češtině vydanou literaturu.
Prokládané rámečky v některých kapitolách uvádějí příklady z praxe, které zpracovávaný problém ilustrují a přibližují.
Ačkoliv každá z kapitol přináší cenné informace, považuji za výhodu, že je možné jejich obsah přečíst se zájmem bez návaznosti na předchozí. Ať již jako učitelka mateřské školy, studující adept , vychovatel či rodič, snažila bych se dočíst i kapitolu poslední, v níž Václav Mertin poukazuje na měnící se pojetí školní zralosti, na úlohu rodičů a odborných výchovných pracovníků v přípravě na školní docházku a budoucí školní úspěšnost dětí předškolního věku.

Ještě snad několik slov závěrečné části publikace: „Vysoký počet dětí s odkladem školní docházky jasně signalizuje, že dosavadní pojetí školní zralosti nepostihuje dobře jádro problému. Výlučná orientace na dítě výrazně snižuje možnost změny. Systémový pohled na školní zralost naproti tomu umožňuje, provádět opatření jak ve směru dítěte, rodiny, tak i mateřské a základní školy“…(s.230)

Publikace uvedených autorů jistě vhodně doplní znalosti všech studentů, orientovaných na děti předškolního věku, praktické zkušenosti stávajících učitelek mateřských škol, i pomůže rozšířit obzor všech rodičů, prarodičů a vychovatelů, kteří se snaží se vší vážností o optimální rozvoj dětí již v době, která předchází základní školní docházce.

PhDr. Marie Renotiérová, Ph.D.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0