Portál.cz > Portál v médiích > Meteorologie

Meteorologie

Autor: Jiří Langer | Datum: 5.5.2003

Uvidíme-li v knihkupectví knížku s názvem Meteorologie, asi předpokládáme, že se v ní dočteme, jak se předpovídá počasí a možná i doufáme, že se v ní i dozvíme, jak je odhadnout sami. O obojím se sice v knížce mluví, její hlavní cíl je však vystižen podtitulem, který vystihuje, co je obsahem dnešní meteorologie.

Je jistě pravda, že předpovědi počasí jsou tou obecně nejžádanější aplikací této vědy. Naše důvěra v předpovědi ve sdělovacích prostředcích je také asi mnohem větší, než jakou měl Jerome K. Jerome, když napsal ve Třech mužích ve člunu:
„Myslím, že ze všech nesmyslných, rozčilujících bláznovství, která musíme snášet, je tenhle podvod s „předpovídáním počasí“ nejhorší. „Předpovídá“ přesně, jak bylo včera nebo předevčírem, a přesně opak toho, jak bude dnes.“

Za to, že dnešní předpovědi jsou objektivně opravdu podstatně úspěšnější, než před sto dvaceti lety, ovšem vděčíme nejen sítí meteorologických stanic a snímkům z družic, ale i tomu, že se dnes mnohem lépe rozumí fyzikálním procesům, které v ovzduší probíhají. A seznámit nás se základními mechanizmy, kterými se děje v atmosféře řídí, je hlavním cílem Bednářovy knížky.
Knížka se poměrně úspěšně snaží podávat výklad na dvou úrovních. Výklad používá matematických vzorců a v plném rozsahu je tedy kniha přístupná čtenáři se znalostí základů diferenciálního a integrálního počtu. Většinu textu, včetně matematických formulací však může číst i středoškolák. Knížku však může s potěšením pročíst i čtenář, kterému při pohledu na matematický vzorec naskakuje kopřivka, pokud si vezme k ruce kartičku papíru a vzorce vždy obratně zakryje. Většina podstatných věcí je bez odvození výstižně sdělena i čistě slovně, to nejdůležitější je shrnuto v rámečcích – viz ukázky. (Abych jen nechválil, snaha o zjednodušení výkladu vedla na str. 33 k ne zcela správné formulaci, jak působí gravitace mezi dvěma obecnými tělesy.)

Postupně se dočteme o složení vertikálním členění atmosféry, o tlakovém poli, vlivu tíže a otáčení Země na pohyb vzdušných hmot. Pochopíme pojmy, jejichž názvy většinou známe, ale jsou nám užitečné nejvýše při luštění křížovek: fronta, brázda nízkého tlaku, rosný bod, cyklona, anticyklona. Dozvíme se o fatě morganě a dalších optických jevech v atmosféře, hromech, blescích klikatých i kulových a řadě dalších věcí.

Autor uvádí, že knížka je míněna především jako pomůcka pro učitele na různých stupních škol, v jejichž předmětech se něco o počasí či zemském ovzduší říká a projevuje naději, že atmosférické jevy, které známe z každodenní zkušenosti, mohou posloužit jako demonstrace různých fyzikálních zákonitostí. Myslím však, že potenciální čtenářská obec je širší. Knížka z nás neudělá úspěšné amatérské věštce počasí, ale umožní nám sledovat meteorologické zprávy s větším porozuměním.

A je zde ještě jeden aspekt, proč si myslím, že člověk má něco vědět o jevech v atmosféře. Kdo rád chodí do přírody, ví, že atmosférické jevy jako oblaka či červánky patří k věcem, které jí dávají kouzlo. Zapřisáhlý antiscientista může říci, že dívat se na hvězdy, kameny či bouřku vědeckým okem ubírá přírodě kus poezie. Možná; ale kdo rozpozná pár souhvězdí, vydrží se na noční oblohu dívat déle a hlavně pozorněji. Podobně jsem přesvědčen, že znalost základních mechanismů, které vedou k tvorbě bohaté škály různých oblaků nezmenší, nýbrž umocní estetický pocit, kteří mají při pohledu na ně malíři a proto jen málokdy malují bezmračnou oblohu.

Jiří Langer
recenze vyšla v časopise Vesmír

V jednom hotelu v Oxfordu, kde jsem bydlel loni na jaře, visel tlakoměr, a když jsem tam přišel, ukazoval na „stálé, krásné počasí“. Venku celý den lilo jako z konve.Nedovedl jsem to pochopit. Zaťukal jsem na tlakoměr, ten poskočil a ukázal na „velmi sucho“. Podomek, který šek kolem, se zastavil a povídá, že to patrně platí pro zítřek. Já jsem se domníval, že to platilopro předminulý týden, ale podomek řekl, že si myslí, že nikoli.
Jerome K. Jerome, Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)




Povětrnostní podmínky byly velmi příznivé. Posuďte sami:
okluzní fronta: 356-42, 359-44, 360-30
teplá fronta: 350-38, 345-34, 341- 33.
Lepší počasí jsme si nemohli přát.
Cimrman, Smoljak/Svěrák, Posel z Liptákova
 
 


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0